Rakousko si v neděli zvolí prezidenta. Šanci má znovu Van Der Bellen, pravice postavila čtyři kandidáty
Do rakouských prezidentských voleb zbývají dva dny. Svůj post se v neděli pokusí obhájit současná hlava státu Alexander Van der Bellen. Proti němu stojí šestice různorodých kandidátů. Většinu lze spojit s pravicově-populistickými názory a se snahou získat hlasy protestně naladěných voličů. Největší šanci na postup do druhého kola má kandidát strany Svobodných (FPÖ) Walter Rosenkranz.
„Přála bych si, abychom měli prezidenta, který prosazuje neutralitu, který bojuje proti směřování k chudobě, ztrátě blahobytu v Rakousku a proti ekonomickým přistěhovalcům, aby tomu konečně udělal přítrž,“ vysvětluje Rosi, žena ve středním věku, proč podporuje Waltera Rosenkranze na akci FPÖ v historicky dělnické čtvrti Margareten.
Kdo má šanci stát se rakouským prezidentem? Poslechněte si reportáž Ladislava Nováka
Rosenkranz zde asi stovce Vídeňanů v převážně seniorním věku slibuje, že pro ně Rakousko získá zpátky a že se poměry vrátí do doby před pandemií.
„Potřebujeme prezidenta, který je tu pro lidi a který dohlíží na to, co dělá vláda. Prezidenta, který se dokáže ozvat, místo aby jen tak tiše seděl v Hofburgu,“ dodává Rosi.
Projev poslouchá i restauratér Joachim v tradičních kožených kalhotách. Jako zásadní vidí zrušení protiruských sankcí, dodržování rakouské neutrality ve vztahu k válce na Ukrajině a zastavení masové migrace. Rosenkranze považuje za jediného schopného kandidáta z celé nabídky. Současného prezidenta odmítá.
„Van der Bellen je špatný prezident, protože nereprezentuje dobře zájmy naší země. Zastupuje spíš Evropskou unii, jejíž podporovatele já osobně žádné neznám. Chtěl, abychom přijímali víc migrantů, to je nad naše možnosti. Během pandemie nezasáhl proti vládě, když zaváděním protikoronavirových opatření porušovala ústavu,“ říká Joachim.
Rosenkranz podle průzkumů nezíská v prvním kole ani 20 procent. Pravicová scéna je roztříštěná, v boji o Hofburg má čtyři kandidáty, kteří se neshodnou, jestli měla vláda pandemická opatření zrušit, nebo zpřísnit. Podle Joachima je pluralita názorů důležitá a pravice se může proti Van der Bellenovi spojit až v druhém kole voleb.
Van der Bellen jako establishment
Kromě Rosenkranze kandiduje i politik protiočkovací strany MFG Michael Brunner, někdejší člen pravicově populistických stran Gerald Grosz a o podporu Svobodných původně usiloval i občanský kandidát sloupkař deníku Kronen Zeitung Tassilo Wallentin.
Rakousko po vzoru Česka zavádí kontroly na hranicích se Slovenskem. Platit začnou o půlnoci
Číst článek
„Tato prezidentská volba je stále ještě volbou v duchu pandemie. Rakouská společnost se v podstatě nachází v jakési postkrizové náladě. Probíhaly zde demonstrace a protesty proti tomu, co vláda dělala, takže se nabízelo, že by se mohla vytvořit protestní kultura vůči tomu, co se tady poslední dva roky dělo,“ komentuje zástup protestních kandidátů Anna Durnová, profesorka politické sociologie z Vídeňské univerzity.
Vláda lidovců a zelených za pandemie prosadila povinné očkování proti covidu-19. Přestože z toho sešlo, část Rakušanů to představitelům státu nemůže zapomenout. A ukazují při tom i na Van der Bellena.
„Pro mnoho lidí pravděpodobně představuje establishment. Státnickost, kterou ztělesňoval poslední dva roky, byla opravdu vidět. Van der Bellen se stavěl do role společenského arbitra, což mu vyneslo hodně podpory i hodně kritiků,“ vysvětluje Durnová.
V porovnání s rokem 2016 se zdá pozice Van der Bellena pevná. Hlavní otázkou tak je, jestli nadpoloviční většinu získá už v prvním kole.
