Rakousko zvažuje přechod na profesionální armádu
Rakousko zvažuje přechod od vojenské povinné služby k profesionální armádě. Rakouská velká koalice složená ze sociálních demokratů a lidovců se dva roky nemohla shodnout, kdo bude bránit tuto neutrální zemi. Vláda se chce proto příští rok v lednu zeptat na názor občanů. Výsledek hlasování by měl být pro politiky závazný.
Zatím funguje v Rakousku půlroční povinná vojenská služba. Sociálně demokratická SPÖ si ale přeje, aby se armáda v budoucnu skládala z profesionálních vojáků. Lidová strana ÖVP je pro zachování vojenské služby.
Sociálnědemokratický ministr obrany Norbert Darabos proto přivítal, že koaliční partner nakonec souhlasil s referendem a za politiky rozhodnou lidé.
Podrobnosti o plánech na zrušení povinné vojenské služby v Rakousku zprostředkovala ve Světě o jedné redaktorka Markéta Bartošová
Strany se nyní musí co nejrychleji dohodnout, jaké bude přesné znění otázky, kterou lidem položí.
Sociální demokraté počítají s tím, že s návrhem vojnu zrušit budou souhlasit hlavně mladí muži z měst. Lidovci naopak sázejí na hlasy starších konzervativních lidí z venkova.
Starší lidé mají v rakouské populaci převahu. Politický analytik Peter Filzmaier v Rakouském rozhlase ale řekl, že není jasné, jestli u nich referendum vyvolá takový zájem, aby dokázali zvrátit jeho výsledek.
Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil deník Österreich, je 51 procent respondentů pro brannou službu a 45 procent pro profesionální armádu.
"Veřejnost je dostatečně dospělá, aby odpověděla na otázku, zda zrušit povinnou vojenskou službu, či nikoli,“ věří ministr obrany Norbert Darabos.
Rakouská ústava umožňuje politikům zeptat se na názor voličů, výsledek takzvané ‚lidové otázky‘ ale není závazný. Kancléř Werner Faymann ale Rakušany ujistil, že tentokrát vláda udělá výjimku a názorem veřejnosti se chce skutečně řídit.
Armáda profesionalizaci spíše odmítá
Armáda se k profesionalizaci staví velmi kriticky. Šéf generálního štábu Edmond Enttacher řekl deníku Krone, že si ustavení profesionální armády se současným rozpočtem nedokáže představit.
Aby to fungovalo, bylo by prý potřeba osmi až devíti tisíc dobrovolníků, kteří by placené vojáky doplnili.
Šéf generálního štábu počítá s dalšími milionovými náklady i se zavřením kasáren.
Zastánci profesionální armády argumentují evropskými trendy, kde už je Rakousko se svou povinnou vojenskou službou spíše raritou. Odpůrci se zase bojí, že profesionální armáda nebude dost silná, aby pomohla třeba v případě přírodních katastrof.
