Rakouský tisk komentuje výsledky summitu o Temelínu
Pro ostatní zahraniční listy zůstává tématem číslo jedna bonnská konference o budoucím uspořádání v Afghánistánu. Podle deníku Financial Times původní optimismus spojovaný s tímto rokováním už vystřídalo vystřízlivění. Německý Die Welt se věnuje problému přistěhovalectví ve Spolkové republice.
Temelín je velkým tématam rakouských médií. Deník Kurýr už druhý den věnuje české jaderné elektrárně a českorakouským vztahům, stejně tak jako domácí politické scéně, celé dvě strany. Dále pokračuje naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.
Na konferenci o Afghánistánu v Bonnu vystřídalo původní optimismus vystřízlivění, napsaly londýnské Financial Times. Potrvá dlouho, než budou položeny základy pro mír v této zemi. Poté, co USA dopomohly afghánské Severní alianci k moci, musí se teď postarat i o to, aby toto spojenectví bylo ochotno se o moc i rozdělit. Spojené státy nemohou tento problém přenechat pouze OSN. Vojenská část operací v Afghánistánu byla snazší, než se čekalo. Pro politickou fázi je nutné koordinované mezinárodní úsilí v humanitární oblasti a obnovu země je třeba stabilizovat nasazením pozemních jednotek, soudí britské Financial Times.
Maďarský Népszava doufá spolu s ostatním světem, že afghánští válečníci chápou, že návrat k anarchii není ani v jejich zájmu. Před pěti lety právě anarchie umožnila triumf Talibanu. Pokud se z toho Gulbuddín Hekmatjár a jeho stoupenci poučili, bylo by možné se vyhnout nejhoršímu: opětnému vzplanutí vnitřních bojů. To samo o sobě by byl zásadní obrat k lepšímu. Na všechno ostatní - především na vytvoření občanské společnosti - si ovšem budeme muset ještě počkat, uzavírá maďarský Népszava.
Římská La Repubblica se obává, že v Afghánistánu by mohla vypuknout válka band a kmenů, která si už počátkem 90. let vyžádala 50 000 obětí a otevřela cestu Talibanu. V posledních dnech a hodinách se situace mění spíše v etnické čistky než v úsilí o mír. Poté, co Amerika odmítla ustavení mezinárodních mírových sborů pro Afghánistán, jsou OSN a Evropa jen tichými a bezmocnými politickými pozorovateli, konstatuje La Repubblica.
Podle turínského listu La Stampa začala druhá fáze boje proti terorismu. V představách Washingtonu a Londýna má tato fáze dva cíle: za prvé - zasáhnout země vyrábějící a tajně skladující zbraně hromadného ničení, které by se mohly dostat do rukou teroristů; za druhé - zanechat spálenou zemi všude tam, kde by Usáma bin Ládin a Al-Kajdá mohli najít útočiště. V prvním případě je na mušce Irák, v druhém Severní Korea, upřesňuje La Stampa.
Dánský list Information se však domnívá, že obnova války v Perském zálivu není pravděpodobná. Po osmi týdnech války v Afghánistánu, píše deník, začala Bushova vláda připravovat domácí i zahraniční veřejnost na novou ofenzívu USA proti terorismu. Podle očekávání vyvolal tento záměr neklid mezi evropskými spojenci, v arabských zemích i v Japonsku.
Pokud by k takové eskalaci došlo, mezinárodní protiteroristická koalice by se rozpadla. Je spíše pravděpodobné, že prezident Bush chtěl svou agresivní rétorikou podpořit myšlenku obnovy zbrojních inspekcí OSN v Iráku, soudí dánský Information.
Německý deník Die Welt uveřejnil rozhovor s bavorským premiérem a předsedou strany křesťanských demokratů Edmundem Stoiberem o přistěhovalectví v Německu. Edmund Stoiber v interview mj. prohlásil, že rudo-zelená spolková vláda by měla "vstupní vrata pro další pracovní migraci ze zahraničí okamžitě uzavřít". Podle jeho názoru je to v zájmu sociální rovnováhy v zemi bezpodmínečně nutné. Všechny průzkumy potvrzují, že v celostátním rámci nebude z ekonomických a pracovně-tržních důvodů do roku 2010 existovat žádná potřeba přistěhovalců. Výjimkou budou odborníci z oblasti ekonomiky a vědy.
Navíc - dodal bavorský premiér Stoiber - nelze pochopit, proč by se měli hledat odborně kvalifikovaní přistěhovalci po celém světě, když s rozšířením Evropské unie směrem na východ bude "stát za německými dveřmi" značný pracovní potenciál. Přijetím středo- a východoevropských zemí do Unie bude k tomuto společenství patřit dalších 100 milionů lidí, z nichž navíc mnoho mluví německy, uvádí deník Die Welt.