Rakouský velvyslanec: Temelín už není výbušným tématem

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je v Rakousku na své druhé pracovní návštěvě, první byl Berlín. Ve Vídni se mu dnes podařilo „obrousit hrany“ u obou sporných témat v česko-rakouských vztazích, tedy dostavby jaderné elektrárny Temelín a takzvaných Benešových dekretů. K uvolnění přispěla společná komise historiků, která se poválečnými zákony prezidenta Edvarda Beneše a s nimi souvisejícím odsunem německy hovořícího obyvatelstva zabývá.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín | Foto: ČEZ

Pro rakouský list Die Presse se Karel Schwarzenberg neopomněl před pár dny zmínit, že dlouholeté rakouské snahy o zrušení takzvaných Benešových dekretů jsou marné. Podle Karla Schwarzenberga jsou takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě bylo odsunuto německé obyvatelstvo z českých území a byl zkonfiskován jeho majetek, proti lidským právům. Zrušit je ale podle něj nelze. Die Presse řekl, že zpětný účinek není možný stejně jako u mnichovské dohody; dějiny se nedají vrátit zpět.

Přehrát

00:00 / 00:00

O česko – rakouských vztazích mluvil na Rádiu Česko český velvyslanec ve Vídni Jan Koukal.

Podle slov českého velvyslance ve Vídni Jana Koukala zkoumání role Rakouska během druhé světové války mezi Rakušany opět ožívá.

„Rakousko má především ve volebních letech, což je právě tento, takovéto otázky na pořadu dne a snaží se vypořádat se svojí úlohou ve druhé světové válce, k níž patří i poválečné uspořádání. Musíme vidět opravdu velké množství odsunutých Němců, původně občanů Československé republiky, kteří tady žijí, a pro něž to je živá otázka, která neskončí,“ řekl Jan Koukal.

Český velvyslanec ve Vídni si myslí, že situaci ztěžujeme my sami tím, že nejsme ve výrocích o Benešových dekretech jednotní:

„Já mám pocit, že výroky nejsou vždy konzistentní a někdy jsou zbytečně agresivní. Pleteme dohromady chování lidí v poválečném období se základními principy obnovení Československé republiky, o což se tehdejší prezident Beneš zasloužil, a to bychom měli také chápat a tak argumentovat.“ Koukal tak podporuje postup Karla Schwarzenberga a souhlasí s jeho výroky.

„Téma Benešovy dekrety stojí na naprostém okraji mediálního zájmu. Pro novináře tato otázka už není živá, není aktuální. Pro politické spektrum to už také není žádné aktuální téma,“ řekla o tématu Benešových dekretů v Rakousku odbornice na česko-rakouské vztahy a publicistka Alexandra Makovičková-Alvarová.

Situace kolem Temelína se uklidňuje

Dalším sporným bodem je jaderná elektrárna Temelín a její dostavba. Schwarzenberg v Die Presse připustil, že existují žádoucnější formy energie. Česko ale podle něj nemá žádnou alternativu k atomové energii: „Než se dostane proud do zástrčky, musí odněkud přijít. Můžete mi říct, odkud ho máme vytáhnout? Nemůžeme převzít ani Gazprom, ani elektrárnu na Innu.“

„Dostavba Temelína není v tuto chvíli pro Rakušany zajímavým tématem. Žhavým tématem pro ně je energetická situace, protože svůj postoj k radikálnímu odmítání jaderné energie začali lehce revidovat v minulých letech, kdy docházelo mezi Ruskem a Ukrajinou k opakovaným sporům v oblasti ropovodu,“ uvedla Alexandra Makovičková-Alvarová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Alexandra Makovičková-Alvarová o česko-rakouských vztazích na Rádiu Česko.mp3

Rakouská média, politikové i zástupci energetických firem podle ní široce diskutovali o tom, jaké další alternativní zdroje a způsoby energetického zásobování má Rakousko k dispozici. S tím se oslabil také radikální postoj k jaderné energii v blízkosti rakouských hranic.

„Jsou si vědomi, že v době, kdy nestačí pokrýt svoji energetickou spotřebu, musejí energii odněkud dovézt,“ dodala Alexandra Makovičková-Alvarová.

Podle Koukala se v této otázce situace v Rakousku uklidňuje a neočekává proto nějaké velké hraniční protesty: „Já neočekávám, a myslím si, že se to nestane a není to v rakouském zájmu, aby se obnovila ta velice agresivní atmosféra na hranicích. To si myslím, že nás nečeká.“

Jedním z dalších sporných bodů česko-rakouského soužití je uzavřený pracovní trh. Rakousko, spolu s Německem, ho totiž pro Čechy otevře v posledním možném termínu v příštím roce. Podle Koukala v tomto případě ale nejde o nijak velký problém, protože v současné době sami Rakušané hledají na některé pozice pracovníky i v Česku. Český velvyslanec ve Vídni proto neočekává po otevření rakouského pracovního trhu velké změny.

Václav Pešička, Lenka Rafaelová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme