Rakušané dnes mají Čechy nebo Slováky radši než před deseti lety
Rakušané si za posledních deset let výrazně oblíbili některé svoje sousedy, včetně Čechů. Dokládá to nová rakouská studie, podle které získávají obyvatelé bývalého východního bloku u rakouské veřejnosti stále větší prestiž.
Oproti roku 2001, kdy se dělal poslední podobný průzkum rakouské Společnosti pro evropskou politiku, výrazně vzrostl počet Rakušanů, kteří si myslí, že pád železné opony Rakousku prospěl.
Smířlivě se Rakušané dívají i na schengenské otevření hranic a otevření pracovního trhu. Obojí prý bylo pro Rakousko přínosem.
Největší optimisté jsou obyvatelé Horního Rakouska při českých hranicích a pak na hranicích s Maďarskem, kde se po pádu hranic rozvíjí turismus a přeshraniční obchod.
O tématu mluvil na Rádiu Česko zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Vojtěch Berger
Autoři studie nabízejí jednoduché vysvětlení, proč se najednou Češi nebo Maďaři zdají Rakušanům lepší než ještě před deseti lety. Důvod je prostý – obyvatelé blízkých lokalit se navzájem víc poznali a víc se potkávají.
Výsledky průzkumu ukazují, že oproti roku 2001 Rakušané víc jezdí do Česka nebo na Slovensko, víc se potkávají s "těmi druhými" zpoza hranic. Jediné, čeho se pořád Rakušané bojí, je přeshraniční kriminalita, i když ve skutečnosti nedošlo v pohraničí v posledních letech ke zhoršení situace.
Největšími předsudky, které Rakušané vůči svým blízkým sousedům měli, bylo jednak že kradou a páchají trestnou činnost, a pak teprve obava, že seberou Rakušanům práci, což se mělo projevit po rozšíření Evropské unie a Schengenského prostoru.
Žádná z těchto obav se ale nepotvrdila. Ani loňské úplné otevření rakouského pracovního trhu nevyvolalo masovou pracovní migraci. Byly to maximálně tisícovky lidí, kteří šli do Rakouska pracovat. Nejednalo se o žádné statisíce, jak dlouhá léta varovali třeba rakouští populisté ze strany Svobodných.
Jedním z příkladů rapidního nárůstu prestiže jsou třeba slovenské, maďarské, české nebo rumunské pečovatelky v Rakousku. Rakušané někdy říkají, že tamní systém sociální péče by nefungoval bez těchto levných a přitom ve většině případů plně kvalifikovaných pečovatelek z východu.
Právě pečovatelek si Rakušané za poslední roky začali hodně vážit, přestávají se na ně dívat jako na méněcennou pracovní sílu, a naopak je vidí často jako nedocenitelnou součást rodiny, která pečuje o staré a nemohoucí.
