Rámcová dohoda o jádru ještě nezaručuje nic, vzkázal Chameneí
Dohodu o íránském jaderném programu, kterou diplomaté uzavřeli před týdnem ve švýcarském Lausanne, považuje íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jen za předběžnou – není prý možné najisto počítat s tím, že Teherán podepíše konečnou verzi dokumentu. Dohoda předpokládá, že Íránci omezí jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Představy jednotlivých stran o tom, jak to bude vypadat v praxi, se však liší. Spor je třeba o to, zda by sankce měly skončit hned, nebo by se rušily postupně.
„To, co se dosud dojednalo, nezaručuje ani samotnou dohodu, její obsah, ani to, že se bude vyjednávat až do konce,“ řekl Chameneí, který má v jaderných otázkách poslední slovo. „Lepší než špatná dohoda je nedohodnout se vůbec,“ prohlásil.
Podporuje prý rozhovory, ale jen takové, které budou brát ohled na důstojnost a čest Íránu.
V rámcové dohodě se počítá až desetiletým omezením obohacování uranu, přestavbou těžkovodního reaktoru v Aráku, rozšířením inspekcí a přebudováním pracoviště ve Fordo, kde se dosud obohacoval uran, jen k výzkumným a vědeckým účelům.
Íránci tuto dohodu, uzavřenou po dlouhém diplomatickém vyjednávání 2. dubna, považují hlavně za závazek zrušení sankcí.
„Všechny ekonomické sankce musejí být zrušeny okamžitě. Nepodepíšeme nic, dokud se nedohodneme, že všechny ekonomické sankce budou beze zbytku zrušeny první den, kdy začne dohoda platit,“ řekl dnes na ceremonii pořádané k íránskému dni jaderné technologie prezident země Hasan Rúhání.
Země, které s Íránem vyjednávají, jsou USA, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína a Německo. Počítají s tím, že sankce budou zrušeny až na základě kontrol, které prokážou, že Írán závazky plní.
„Teď půjde o detaily, o ty se bude vést daleko tužší boj, než se vedl o tu rámcovou dohodu,“ poznamenal komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Výhradně o jaderném programu
Zmiňovanými výroky si může Írán vylepšovat vyjednávací pozici pro další týdny a měsíce. „Diplomaté a politici většinou jednají tak, že své požadavky přestřelí, protože vědí, že dostanou nakonec méně,“ podotkl Slezák.
Ve hře jsou však i další tlaky. Třeba americká administrativa čelí za vedení rozhovorů kritice mnohých členů Kongresu. Poslanci i senátoři – zejména ti republikánští – chtějí, aby dohoda byla vázána jenom na mandát prezidenta Baracka Obamy. Stejně jako Izrael poukazují na to, že vstřícnost Íránu pramení právě ze sankcí, které byly účinné.
„Mimochodem účinnost těch sankcí se objevuje i v tom, že Írán se s takovou nervózní odhodlaností domáhá jejich okamžitého zrušení,“ dodal Milan Slezák.
Izrael také žádá, aby dohoda zaručila i uznání Izraele ze strany Íránu. Chameneí však dnes řekl, že Teherán s mocnostmi vyjednává výhradně o jaderných, ne politických otázkách.