Rasmussen volá po vybudování protiraketového štítu. I přes krizi

Severoatlantická aliance by si měla podle svého generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena vybudovat protiraketový štít. Členům NATO to doporučil na úvod společné schůzky jejich ministrů obrany a zahraničí v Bruselu. Aliance podle něj potřebuje vytvořit protiraketový deštník nehledě na doznívající hospodářskou krizi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO. | Foto: Tomáš Adamec

„Musíme se rozhodnout, jestli chceme, aby bylo NATO schopné bránit celou Evropu proti hrozbě raketového útoku. Ohrožení je jasné. Prostředky k obraně existují a náklady na její vybudování jsou únosné. Věřím, že bychom měli mít schopnost protiraketové obrany. Protože ochrana našich národů je to, k čemu NATO slouží,“ prohlásil na úvod schůzky Rasmussen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr ve Světě o jedné.

Náklady na propojení amerického protiraketového systému se systémy evropských členů NATO se odhadují na 200 milionů eur. Podle Rasmussena je třeba se rozhodnout o vybudování protiraketového štítu nejdéle na summitu v Lisabonu, který se bude konat 19. a 20. listopadu.

„Troufám si odhadnout, že na summitu v Lisabonu ke konečnému rozhodnutí, zda se systém propojí či nikoli, dojde. Otázkou ale je, jaká úroveň propojení to bude,“ uvedl ve Stalo se dnes vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

„Zda půjde o propojení do jednoho kompletně integrovaného systému, jehož jedním z klíčových řídících prvků by pravděpodobně bylo středisko včasné výstrahy v Praze. Nebo druhá možnost je, že tady budou dva systémy – americký a evropský, které budou sice nějakým způsobem propojené, ale nebudou fungovat jako integrovaná jednotná soustava,“ vysvětlil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Další podrobnosti ze summitu NATO v Bruselu jsme s vojenským a bezpečnostním analytikem Lukášem Visingrem rozebrali také v pořadu Stalo se dnes.

Velká skupina členských zemí se ale ptá, kolik by je vybudování protiraketového štítu i s přispěním amerického systému protiraketové obrany mělo stát. Zajímá je také přesnější určení, proti hrozbě odkud má takový deštník sloužit.

Podle Visingra může být Evropa ohrožena především státy na Středním východě. „Na prvním místě je samozřejmě Írán, ale musíme si uvědomit i to, jak nestabilním státem je Pákistán. Velice dobře si dovedu představit situaci, kdy by se tam vlády zmocnili islámští fundamentalisté, kteří by potom mohli disponovat raketami středního doletu s jadernými hlavicemi,“ upozornil Visingr.

Schwarzenberg: NATO se musí odhodlat

Například Německo je pro výstavbu štítu, ale zároveň pro snižování jaderného arzenálu v Evropě. Naproti tomu Francie si ale chce svou jadernou hrozbu ponechat, i když by existoval protiraketový deštník.

Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je ale protiraketová obrana nutná a NATO si to musí na rozdíl od Spojených států teprve uvědomit. „Co je nutné, aby se NATO konečně odhodlalo v tom něco udělat. Vývojem techniky obrana jistého teritoria prostě není možná bez protiraketové obrany,“ řekl Schwarzenberg.

Přehrát

00:00 / 00:00

O summitu NATO informuje bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák (16h00).

Bruselské jednání minisrů obrany a zahraničí osmadvaceti členských zemí Severoatlantické aliance je poslední ministerská schůzka před listopadovým summitem Aliance v Lisabonu.

To, aby se v jeden den v sídle NATO sešli jak ministři obrany, tak šéfové diplomacií, není obvyklé. V tomto formátu se ministerské jednání Aliance sešlo vůbec poprvé.

Pavel Novák, Katarína Brezovská, Jan Richter, Václav Sochor, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme