Ratifikace euroústavy bude pokračovat

Nejvyšší představitelé 25 členských zemí EU na krizovém summitu Evropské unie rozhodli, že ratifikace ústavní smlouvy o evropské unii bude pokračovat. Zároveň se také dohodli, že zahájí debatu s veřejností o důsledcích, které vyvolalo nepřijetí dokumentu ve Francii a v Nizozemsku. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker potvrdil, že výsledky této debaty vyhodnotí na summitu v červnu příštího roku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S. Berlusconi, J. Barroso, J. Juncker | Foto: AFP

Zatímco ještě krátce po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemsku vyzývaly špičky tří unijních institucí jednoznačně k pokračování ratifikace, ve čtvrtek byla situace jiná. Všichni totiž měli v ruce průzkumy veřejného mínění, které dokazují, že francouzská a nizozemská vlna odporu k dokumentu se přelévá i do ostatních zemí. Důležitou roli tak hrály obavy z dalších odmítnutí.

Unie má z tohoto problému skutečně zamotanou hlavu, a jde o delikátní politické jednání. Šéf Evropské komise José Barroso říká: "Sáhněme na tlačítko stop." Jinými slovy je to varianta ratifikaci pozastavit. Mezitím by Unie měla čas přemýšlet o tom, co se sebou udělá. Jiný návrh, který se ale mohl s tím prvním prolínat, byl: protáhnout lhůtu na ratifikaci, která by měla podle původních předpokladů skončit na podzim 2006.

To byla i pozice české vlády, jak dosvědčil premiér Jiří Paroubek. "Termín dvou let posunout na delší čas, abychom mohli pokračovat v diskusi. My bychom to potřebovali i vnitropoliticky. Myslím, že nejsme jedinou zemí Evropské unie, která to bude potřebovat," řekl.

Po euroústavě přijde na řadu rozpočet

Rozpočet přijde na pořad v pátek. Lucembursko navrhlo, aby EU v dalších sedmi letech hospodařila s 870 miliardami eur, což představuje 1,056 hrubého národního důchodu členských zemí. S rozvržením příjmů a výdajů většina členských států víceméně souhlasí.

Premiér Paroubek, na jednání o rozpočtu už míří s konkrétní představou, kolik chce Česká republika získat peněz. "Ještě včera jsem telefonicky hovořil s předsedou vlády Lucemburska Junckerem, příliš mě nepotěšil. Ta čísla, kolik bychom měli dostat z rozpočtu Evropské unie, jsou trochu nižší, než se kterými jsme počítali. Jsou to řádově miliardy korun, takže to gró, se kterým jsme počítali, určitě dostaneme," řekl Paroubek.

Zároveň uvedl, že bude usilovat o přidělení co největšího balíku peněz. "Pokud jde o politiku soudržnosti, tak půjde o částku mezi sto až sto deseti miliardami korun ročně. To je naše představa, a myslím, že tak se naše pohledy sblíží," přiblížil premiér.

Situaci v posledních dnech zkomplikoval spor o takzvaný britský rabat, tedy úlevu, kterou Británie má na příspěvcích do společného rozpočtu. Britský premiér Tony Blair se jí nechce vzdát. Londýn přitom naznačil, že pokud se bude rabat zpochybňovat, je připraven vytáhnout otázku zemědělské politiky. Ta je citlivá pro změnu pro Paříž.

Šéf francouzské diplomacie Philippe Douste-Blazy má ale za to, že řada je na Británii. "My jsme v posledních dvou letech hodně pokročili, pokud jde o společnou zemědělskou politiku. Zatímco před patnácti lety spolykalo zemědělství 50 procent rozpočtu, teď už je to jenom 40 procent. Takže my jsme opravdu udělali na žádost Británie hodně," řekl francouzský ministr.

Úspěch summitu tudíž závisí do značné míry na ochotě premiéra Tonyho Blaira ve věci britských úlev ustoupit. Původně si mnozí lídři mysleli, že právě Lucemburskem navržený kompromis by mohl být potřebnou vzpruhou a důkazem, že unie funguje. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker už ale vyjádřil skepsi: "Jsem si skoro jist, že se na tomto summitu nepodaří k dohodě o rozpočtech dospět," řekl Juncker.

Milan Kopp, Naděžda Hávová, Pavla Kvapilová, Martin Hromádka, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme