Rawábí, nová tvář moderní Palestiny. Ze stamilionů se rodí město, kde se mladí mohou nadechnout
Palestinci si budují své první moderní město. Jmenuje se Rawábí a vzniká na pahorku uprostřed kopcovité krajiny Západního břehu. Po dokončení má mít 40 tisíc obyvatel. Na soukromý projekt nepřispěla Palestinská samospráva ani dolar - je to projekt místního developera. Bašár al-Masrí věří, že moderní bydlení a pracovní příležitosti omezí odliv mladých lidí do zahraničí.
"Už jsem si tu také koupil byt. Třípokojový, s balkonem a nádherným výhledem," říká Jack Nassár. Pracuje v marketingu společnosti, která Rawábí staví, a provádí mě dokonale čistými ulicemi mezi mnohapatrovými obytnými i kancelářskými budovami. Všechny jsou obložené žlutým pískovcem, a připomínají tak stará palestinská města.
První moderní město Palestinců vyrůstá na jednom z vršků zdejší kopcovité krajiny. V Rawábí natáčel blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Štěpán Macháček.
Rawábí vyrůstá na jednom z vršků zdejší kopcovité krajiny a jeho urbanizmus odráží měnící se životní styl mladých Palestinců.
"Mnozí lidé na vesnici sice i nadále žijí se svými rozvětvenými rodinami a přistavují si další patra na rodinném domě. Kultura se ale mění. Třeba v Rámalláhu se dnes hodně mladých osamostatňuje. Kupují si nové byty a žijí sami bez početného příbuzenstva," popisuje Jack.
Lezecká stěna, jízdárna i kostel
Ceny bytů v Rawábí jsou přitom výrazně nižší než v zažitých palestinských městech. Ulice tu zatím stále ještě působí prázdně, pokračuje výstavba dalších z 22 plánovaných čtvrtí.
Jednou by se sem ráda přestěhovala také Ímán. Nové město podle ní Palestincům přináší úplně jinou kvalitu života. "Když má někdo děti, tak v jiných palestinských městech pro ně není žádné vyžití. Já jsem z Ézaríje, to je předměstí Jeruzaléma, a moji malí synovci tam venku nemají, kde se zabavit," tvrdí Ímán.
V Rawábí už funguje anglicko-palestinská škola, lezecká stěna, jízdárna, plánují se plavecké bazény i tělocvičny, na ulicích jsou instalované různá posilovací zařízení. Dokončuje se budova radnice a mešita.
"Tady je základní kámen k ortodoxnímu kostelu. A tamhle, jak je ta jeskyně, to bude naše vinařství, vinohrady budeme mít na těch svazích kolem," ukazuje mi z auta Jack.
Bez nešvarů tradičních měst
Rawábí projektovali palestinští architekti a má se vyhnout všem nešvarům tradičních arabských měst. Auta budou uklizená v podzemních garážích, v ulicích jsou stromy, na domech nesmí být satelitní antény. Střechy slouží ke sběru dešťové vody. Město má vlastní čistírnu odpadních vod.
Výstavba ale naráží i na problémy: "Trvalo to čtyři roky, než nám izraelská armáda povolila vyasfaltovat přístupovou cestu. Nakonec jsme dostali jen dočasné povolení. Pokud ho neprodlouží, musíme cestu zase zlikvidovat. Takhle vypadá život pod okupací," posteskne si Jack.
Podobné důvody mělo i zdržení výstavby vodovodu, které stálo investora milióny dolarů. A Rawábí nepřejí ani obyvatelé nedaleké židovské osady, kteří podle Jacka lobovali u izraelské vlády, aby výstavbu města úplně zastavila.
"První větší firma výpočetní firma, která se tu usadila, je Melanox. Zaměstnává tu už přes dvě stě lidí," naznačuje Jack Nassár cíl udělat z nového města jakési palestinské Silicon Valley. Mimochodem, uvedená firma je izraelská.
Stamiliony ve prospěch mladých
Teď večer centrum Rawábí trošku ožívá. Otevřelo se tu několik módních kaváren a značkových butiků. Jezdí se sem odívat lidé z celého Západního břehu.
Sahar, která v jednom z obchodů prodává kabelky, se tu líbí: "Pokud se Rawábí opravdu rozjede a půjde to tu dobře, určitě bych se tu ráda usadila natrvalo. Líbí se mi tu. Jsou to pracovní zkušenosti, setkávám se tu s novými lidmi, kteří třeba působili v zahraničí." Sahar je svobodná a bydlí tu zatím sama, což bylo donedávna pro dívky v arabských zemích těžko představitelné.
Duchovní otec Rawábí Bašár al-Masrí sehnal na projekt stamiliony dolarů. Podle svých slov chce, aby se tu mohli mladí Palestinci nadechnout a aby Rawábí aspoň trošku omezilo emigraci mladých šikovných lidí.
