Rebelové z Dárfúru jednají o příměří se súdánskou vládou
Súdánský prezident Umar Bašír a zástupci Hnutí pro spravedlnost a rovnost, jedné z hlavních povstaleckých skupin v Dárfúru, by dnes měli oficiálním podpisem v katarském Dauhá stvrdit dohodu o příměří, na které se předběžně shodli o víkendu. Dohoda je vnímána jako výrazný krok na cestě k uklidnění už sedm let trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Podle údajů OSN si boje v provincii Dárfúr v západní části Súdánu vyžádaly již 300 tisíc obětí a 2,7 miliónů obyvatel se ocitlo bez střechy nad hlavou. Na počátku stála v roce 2003 vzpoura dvou hlavních povstaleckých skupin, Hnutí pro spravedlnost a rovnost a Súdánské osvobozenecké armády, proti proarabské vládě a útlaku nearabského obyvatelstva.
Z odpovědnosti za násilí v provincii je viněn mimo jiné i úřadující súdánský prezident Umar Bašír. Mezinárodní trestní tribunál na něj vydal v loňském roce zatykač, který se před několika týdny rozrostl i o obvinění z genocidy.
"V konfliktu nejde ale jen o etnickou odlišnost. Jsou zde i vyhrocené sociální a náboženské spory," říká afrikanista Vladimír Klíma.
Potvrzují to slova mluvčího Hnutí pro spravedlnost a rovnost Ahmada Husajna: "Budeme jednat o rozdělení bohatství, rozdělení moci, návratu uprchlíků, kompenzacích pro oběti konfliktu a o vězních."
"Povstalci tedy očekávají nemalý vliv na chod státu. Současná súdánská vláda ale není připravena k ústupkům. Nemíní se s nikým dělit o vliv v zemi. Nicméně ani opozice není jednotná," pokračuje afrikanista Klíma, podle kterého konflikt v Dárfúru vyčerpává celou zemi a izoluje Súdán od okolních států.
"Zajímavé je určitě také to, že sám súdánský prezident před nedávnem naznačil možnost rozdělení země na dva státy. Po oddělení Eritrei od Etiopie by se v posledních letech jednalo teprve o druhý případ tohoto druhu a v Africe by to vytvořilo zajímavý precedens," dodává Vladimír Klíma.
