Řecké referendum má podporu vlády. Německo a Francie chtějí vysvětlení
Řecký vládní kabinet jednomyslně podpořil návrh premiéra Jorgose Papandrea na referendum o další pomoci eurozóny. Kvůli tomuto se ve francouzském Cannes mimořádně scházejí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Oba evropští státníci budou chtít po řeckém premiérovi vysvětlení jeho kroku.
Řecký plán na referendum o další zahraniční pomoci vyděsil ostatní členy eurozóny. Ještě dnes odpoledne se proto německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy setkají s řeckým premiérem Papandreem. Ke schůzce dojde ve francouzském letovisku Cannes, kde ve čtvrtek začíná summit zemí skupiny G20.
Po úterní telefonické rozmluvě oba státníci uvedli, že Francie i Německo jsou spolu s dalšími partnery v eurozóně odhodlaní provést rozhodnutí, která přijali minulý týden. Jde o odepsání poloviny řeckých dluhů vůči soukromým investorům a pomoc v kapitálovém posílení řeckých bank.
Spolupracovník Radiožurnálu v Paříži Zdeněk Müller a expert na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl přinášejí reakce na řecké referendum
Jorgos Papandreu bude muset hodně vysvětlovat své kroky, kterými podle prezidenta Sarkozyho „překvapil celou Evropu".
ČTĚTE TAKÉ: Kvůli referendu se v Řecku bouří společnost i politici
Případné všelidové hlasování by se podle řeckých vládních zdrojů mělo konat co nejdříve. Mluvčí kabinetu v Aténách zároveň uvedl, že by se tak mělo stát poté, co bude zformulována dohoda o záchranném balíku.
Řecké referendum by se mohlo konat nejdříve v prosinci. Každý odklad v současné situaci by ovšem podle Petra Havlíka z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání vedl ke komplikacím:
Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání hodnotí vyhlídky Řecka
„Pravděpodobně již před koncem letošního roku by řecká vláda nemohla platit úroky ze svých dluhů a to by vedlo k takzvanému neřízenému bankrotu. To by mělo zase další negativní důsledky pro zbytek eurozóny, ale i pro zbytek světa.“
Podle Havlíka dokonce hrozí, že Řecko by v případě odmítnutí mezinárodní pomoci bylo nuceno opustit eurozónu a zavést svou starou měnu, která by ovšem byla velmi znehodnocená.
Dodává ale, že i pokud by Řecko nakonec rozhodlo o přijetí ekonomické pomoci a úsporných balíčků, všechny problémy se tak stejně nevyřeší a země bude konfrontována po řadu dalších let s velmi obtížnou ekonomickou situací.
Reakce ve Francii
Poté, co premiér Papandreu oznámil návrh o referendu, finanční trhy byly v šoku. Stejně tak politické kruhy pojaly podezření, že se Athény chtějí vyvázat ze schválených podmínek.
„Naděje z minulého týdne je hodně otřesená, takže bude schůzka dnes asi velmi napjatá. Co z ní vzejde, to se uvidí. Ovšem ukazuje se, že dohoda pouze o dluzích Řecka nestačí a že bude třeba vrátit se k jednacímu stolu s cílem dojednat celkovou strategii ohledně všech zemí eura, které jsou dluhy vysoce a nadměrně zatíženy,“ myslí si spolupracovník Radiožurnálu v Paříži Zdeněk Müller a dodává, že z reakce francouzských politiků je cítit hořkost.
Referendum v Řecku tak z francouzských politických stran vítá jen krajní levice a krajní pravice.
Zatímco na dohodu z minulého týden zareagovaly burzy pozitivně, nečekaná zpráva o chystaném referendu vrací do finanční sféry nejistotu. Francouzské banky totiž patří k největším věřitelům Řecka.
Prezident Sarkozy svolal včera vpodvečer navzdory svátku schůzi klíčových ministrů francouzské vlády a také informoval o záměru zhodnotit situaci společně s kancléřkou Merkelovou.
Zdůraznil ovšem, že Francie nehodlá přehodnotit dohodu, které bylo minulý týden se značným úsilím dosaženo.
Reakce v Německu
Podle průzkumů veřejného mínění se předpokládá, že se Řekové v referendu vysloví proti dohodě.
„Problém je spíš politický, to znamená důvěra v to, že Evropa je vůbec schopna řešit tuto situaci nějakou cestou jednání a že je možné Evropu dál stabilizovat a má smysl do ní dávat peníze,“ říká expert na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl.
Šéf takzvané euroskupiny Jean-Claude Junker varoval, že pokud Řekové v referendu odmítnou nabízenou pomoc, nelze vyloučit státní bankrot země. To by ovšem znamenalo podle Handla velkou ránou pro kancléřku Merkelovou, která na záchraně Řecka a stabilizaci eura postavila svou politickou autoritu.
„Kancléřka Merkelová sice před několika dny umluvila německý parlament, ale veřejnost Německa je velice skeptická,“ dodává Handl s tím, že kancléřka sice řadou jednání získala na svou stranu banky, zajistit si podporu veřejnosti se jí ale příliš nedaří.
Neúspěch záchranného procesu by tak ohrožoval její politické postavení. Němečtí ekonomové podle Handla už nějakou dobu uvažovali o možnosti řeckého bankrotu s poloviční pravděpodobností. Kvůli reakcím finančních trhů na politické dění je pak podle něj celý proces čím dál dražší a rizikovější.
