Řecké referendum vyděsilo evropské politiky i finanční trhy
Revolta na řecké politické scéně, pozdvižení v eurozóně a neklid na akciových trzích. To vše vyvolalo nečekané pondělní oznámení premiéra Gerogiose Papandrea, že o přijetí další finanční pomoci od eurozóny budou Řekové rozhodovat v referendu.
Plán na záchranu Řecka dojednaný na summitu EU minulý týden sice počítá s odpisem masivní části řeckého dluhu, ale i s přísnými úspornými kroky Papandreovy vlády. A ty by podle posledních průzkumů veřejného mínění s velkou pravděpodobností mohli řečtí voliči v referendu odmítnout.
Riziko zhroucení bruselské dohody tak donutilo státníky a instituce narychlo jednat. Už zítra, ještě před summitem G20, se německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy setkají v Cannes se zástupci Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Pak budou jednat zvlášť s představiteli Řecka.
Vývoj v Řecku po ohlášení referenda a reakce Evropy shrnul v Ozvěnách dne redaktor Ondřej Houska. Hostem byli i politolog Ivo Šlosarčík z pražského institutu Europeum
Rozhodnutí Papandrea o referendu nepřekvapilo jen evropské politiky, ale zaskočilo i řeckou politickou scénu, údajně o něm předem nevěděl ani ministr financí. Situace v zemi je tak napjatá a podle pozorovatelů může přerůst ve vládní krizi.
Vládní stranu PASOK už opustila jedna poslankyně a další vyjádřila nesouhlas s referendem. Šest vládních poslanců vyzvalo premiéra k demisi a požaduje vládu národní jednoty. Socialistická vláda tak přichází o většinovou podporu v parlamentu. Ten má přitom v noci z pátku na sobotu hlasovat o důvěře vládě. Opozice vyzývá k předčasným volbám.
Jak ve Stalo se dnes doplnila řecká spolupracovnice Pavla Smetanová, předčasné volby žádá také řecká veřejnost, kterou nápad vyhlásit referendum o přijetí pomoci rozzlobil.
Aktuální situaci v Řecku přiblížila ve Stalo se dnes také tamní spolupracovnice ČRo Pavla Smetanová.
„Protože pro ně referendum není žádným východiskem. Oni chtějí předčasné volby, protože mají dojem, že vláda ničemu nepomáhá, že evropská pomoc mizí v nějaké černé díře a že lidé si musí pouze utahovat opasky – snižují se jim platy a zvyšují daně,“ přiblížila. Dodala, že státní bankrot ale řecká veřejnost nechce.
Eurozóna nemá formální možnost zabránit řeckému referendu
Řekové přitom už v lednu musejí dostat další část záchranné půjčky dohodnuté loni v květnu. Pokud ji nedostanou, země chaoticky během několika týdnů zbankrotuje. Jak v Ozvěnách dne upozornil politolog Ivo Šlosarčík z pražského institutu Europeum, EU nemá žádné formální právní páky na to, aby zabránila konání referenda v Řecku.
„Má samozřejmě finanční nástroje a politický tlak, ale formálně tomu zabránit nemůže,“ uvedl.
Státy eurozóny mohou podle něj nyní jen spekulovat, jaké politické důvody vedly řeckého premiéra k tomuto kroku a nakolik plán na vyhlášení referenda myslí vážně. "Myslím, že teď evropští politici hlavně žhaví linky na německou, francouzskou, italskou ambasádu v Aténách, aby zjistili, jaké jsou vnitřní řecké důvody pro tento krok,“ uvedl.
„Vzhledem k radikálnímu propadu preferenci premiéra, tak vládní strany PASOK, možná Papandreu v referendu viděl šanci, jak prodloužit svoji kariéru v Řecku,“ dodal.
Pokud Řecko vyhlásí referendum, otevře se podle politologa na úrovni eurozóny Pandořina skříňka . „Akceptování krachu Řecka, jeho vystoupení z eurozóny a intenzivní příprava záchranného plánu, jehož jedna z variant je zcela radikální posílení role nejen evropských fondů a centrální banky, ať už to smlouvy dovolují či nikoli,“ odhaduje Ivo Šlosarčík z institutu Europeum..
Burzy reagovaly strmým pádem
Řecké oznámení o referendu zamávalo evropskými akciovými trhy. Na pesimismus investorů ohledně dalšího ekonomického vývoje v eurozoně nejvíc doplatily banky. Například akcie francouzské Société Générale odepsaly 17 procent , dceřiná komerční banka přišla na pražské burze o 6 procent, ING ztratila 14 procent.
Akcie bankovních titulů se nejvíce podepsaly na propadu burzovních indexů. Burzy v Itálii a Francii šly dolů o více než 5 procent, v Německu a Španělsku se jim vedlo jen o málo lépe. Hlavní index PX pražské burzy odepsal 3,5 procenta.
Vývoj v Evropě následuje i americká burza. Obchod s akciemi se tam rozeběhl se ztrátou 2,5 procenta.
