Češka žijící v Řecku: Koronavirus se tu podařilo téměř vymýtit, hlavní roli sehrála emotivní kampaň
Věkový průměr jeho populace je podobně vysoký jako v Itálii a jeho zdravotnictví je kvůli ekonomické krizi stále velmi oslabené, přesto – nebo spíš právě proto – se Řecku podařilo zabránit, aby se epidemie koronaviru proměnila v katastrofu. Vláda totiž velice rychle přijala opatření, díky kterým dostala šíření nákazy pod kontrolu. „Řekové se rádi restrikcím podřídili, přestože to je proti jejich nátuře,“ říká pro iROZHLAS.cz Češka žijící v Řecku.
Jednotky intenzivní péče přeplněné pacienty, lékaři na pokraji sil a víc než 20 tisíc případů úmrtí – tak vypadal vrchol epidemie koronaviru v Itálii a Španělsku, které staly dvěma nejhůře zasaženými zeměmi v Evropě.
Tomuto černému scénáři se ale Řecku podařilo vyhnout. Jedenáctimilionová země, kde se první případ nákazy objevil už na konci února, onemocněním covid-19 dosud polehlo jen 139 lidí.
Skutečný počet lidí s koronavirem je v Rusku vyšší, lidé mají strach hlavně o práci, říká ruský novinář
Číst článek
Řecká vláda si byla od počátku šíření nákazy dobře vědoma toho, jak vážná situace by nastala, kdyby byly tamní nemocnice přehlceny pacienty s covid-19. Nedávná ekonomická krize a následné škrty se totiž zásadně podepsaly také na stavu řecké zdravotnického systému – například lůžek na jednotkách intenzivní péče Řecko na počátku epidemie mělo jen 560.
Právě z těchto důvodů vláda premiéra Kiriakose Mitsotakise rychle přistoupila k zavádění poměrně přísných protiepidemických opatření. „Nemyslím si, že to bylo těžké rozhodnutí, protože bylo zřejmé, že by se s tím zdravotní systém nedokázal vyrovnat,“ říká Stella Ladiová z řecké univerzitě Panteion v Aténách pro magazín The Times, podle kterého se tak zemi podařilo zabránit katastrofě, jakou kvůli šíření koronaviru zažívají právě Itálie a Španělsko.
Pravidlům zavedeným v rámci přísně kontrolované karantény se přitom rychle přizpůsobili i tamní obyvatelé. „Žiju tady 30 let a vím, že Řekové jsou od přírody takoví rebelové, ale stalo se něco, čemu nikdo nevěřil. Řekové se okamžitě a velmi rádi novým restrikcím podřídili, přestože to je proti jejich nátuře,“ popisuje pro iROZHLAS.cz publicistka a spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu.
Řekové byli překvapeni
První případ nákazy lékaři v Řecku odhalili přesně 26. února, hned následující den vláda rozhodla o zrušení tradičních karnevalů a se zavádění opatření pokračovala i v následujících týdnech – v první polovině března byly uzavřeny školy, po kterých následovaly také kavárny, restaurace, známá turistická místa i kadeřnictví. Přestaly fungovat také obchody s výjimkou prodejen potravin, lékáren a čerpacích stanic.
Epidemie sílí, Lukašenko ale nekoná. Lidé mají strach, nemohou situaci pochopit, říká Běloruska v Česku
Číst článek
V pondělí 23. března pak v zemi začala platit celostátní karanténa. V tu dobu Řecko evidovalo celkem 624 nakažených a 15 případů úmrtí. Pro srovnání, například Španělsko zavedlo celonárodní omezení pohybu obyvatel 14. března, kdy se nákaza potvrdila u 6200 lidí a téměř 190 Španělů už tehdy koronaviru podlehlo.
Podle pravidel zavedených ve druhé polovině března tak lidé mohou opustit domovy jen kvůli práci, návštěvě lékaře, nákupu jídla či léků nebo venčení psa. „K tomu musíme mít s sebou dokument, ve kterém stojí, kde bydlíme a v kolik hodin jsme vyšli z domu. Případné porušení policie velice přísně trestá pokutou ve výši 150 euro (přes 4000 korun),“ upřesňuje Češka žijící v Řecku.
Už na začátku karantény úřady zakázaly také přesuny na ostrovy a díky tomu se z velké části zabránilo, aby tam byla nákaza zavlečena z pevninské části země. „K ostrovům se nemůže přiblížit žádná plachetnice ani lodička a to platí dodnes. Přesunout se tam mohli jen lidé, kteří tam mají trvalé bydliště. Kontroly jsou přitom neuvěřitelně přísné a z toho byli i samotní Řekové velmi překvapeni,“ popisuje Dorňáková-Stamu.
Přestože se dařilo epidemii držet pod kontrolou, obavy epidemiologů vyvolávala hlavně vyhlídka pravoslavných Velikonoc, které lidé v Řecku obvykle využívají k návštěvě příbuzných. Vláda proto opatření během svátků ještě zpřísnila a zvedla pokuty za jejich případné porušení. „Pod pokutou 300 euro vláda zakázala vyjet lidem z místa bydliště a tím o Velikonocích zabránila hromadnému přesunu obyvatel po celém Řecku,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.
Emotivní kampaň
Řekové byli tvrdými opatřeními zprvu zaskočení, přístup vlády ale přijali za svůj.
„Od počátku totiž viděli, že tu je vláda a hlavně odborníci, kteří je podrobně a korektně o situaci informují. Nedošlo k žádnému chaosu, naopak se stalo něco, co tady doposud nefungovalo – stát začal věci okamžitě organizovat. Řekové jsou sami překvapeni tím, že poprvé v historii začal fungovat moderní řecký stát, který se okamžitě zdigitalizoval,“ říká Dorňáková-Stamu s tím, že společně s omezením vycházení vláda zřídilo i novou platformu, díky které si lidé mohli vše potřebné vyřizovat přes internet.
‚Muselo jim být jasné, že nebude na platy.‘ Koronavir dopadl na rozpočty nemocnic i odměny zdravotníkům
Číst článek
Velkou měrou se na přístupu Řeků podepsal také hlavní epidemiolog Sotiris Tsiodras. Ten každý den v šest večer vystoupí před lid a jako zástupce ministerstva zdravotnictví na tiskové konferenci seznamuje obyvatele s posledním vývojem pandemie a vysvětluje, proč jsou kroky vlády zapotřebí.
„Řekové po letech našli důvěru ve stát. Hlavní epidemiolog Sotiris Tsiodras na ně zapůsobil velice klidným způsobem. Bylo to překvapení pro všechny, že se karanténě přizpůsobili, a fungovalo to až do teď poměrně slušně – i přes Velikonoce, kdy se zavřely kostely, což bylo hlavně pro starší generaci velmi bolestné. Vláda promluvila do duší Řeků. Hlavním heslem se stalo: ‚Zachraňme babičky a dědečky‘ a tato emotivní kampaň podložená názory odborníků sehrála obrovskou roli,“ vysvětluje publicistka
Strategie řecké vlády nezůstává bez kritiky – hlavním důvodem je omezené testování. Jak upozorňuje list The New York Times, Řecko dosud otestovalo ani ne procento řecké populace, což vyvolává pochybnosti o skutečném počtu nakažených. Těch země eviduje kolem zhruba 2600. Podle ministerstva zdravotnictví testují jen osoby s příznaky a ty, kteří přišli do kontaktu s člověkem, u něhož se nákaza potvrdila.
„Testování probíhá tak, že když má člověk nějaké příznaky, kontaktuje lékaře a ten ho pošle na určitá pracoviště v nemocnicích, které byly za účelem testování vytipované. Teprve teď se začíná uvažovat o tom, že se začne testovat – hlavně kvůli tomu, aby lidé mohli vycestovat ven, až se otevřou hranice a obnoví letecký provoz. A také proto, aby se mohla obnovit turistická sezona,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku.
Uvolňování opatření
Vzhledem ke zlepšující se epidemiologické situaci se řecká vláda podobně jako další země Evropy chystá na pozvolné uvolňování zavedených opatření. Po prvním květnovém víkendu se má postupně otevírat ekonomika a uvolňovat pohyb obyvatel.
Češka žijící v Baskicku: V Madridu je situace zoufalá, úřady byly nuceny přeměnit stadion v márnici
Číst článek
„Epidemiologové a odborníci tvrdí, že díky přísné karanténě se nákazu podařilo téměř vymýtit. Od pondělí se tak začínají restrikce uvolňovat – otevře se maloobchod, kadeřnictví a salony krásy s tím, že se tam mají stále dodržovat přísná opatření a povinné začne být i nošení roušky, a to právě v obchodech, hromadné dopravě a budou ji muset mít i taxikáři. Pokuta za porušení bude opět 150 euro,“ popisuje Dorňáková-Stamu.
Nošení roušek, které dosud povinné nebylo, nicméně u části řecké populace vyvolává negativní reakce. „Rouška na jedno použití stojí jedno euro. To se lidem zdá drahé a ptají se, jak to vlastně bude fungovat, protože na to nejsou zvyklí. Ale všichni už chtějí jít ven,“ popisuje redakci náladu mezi lidmi v Řecku.
Dobrovolné bude také nošení roušek ve školách. Střední školy by se měly znovu otevřít 11. května, v každé třídě ale nesmí být více než 15 dětí, které budou od sebe vzdálené 1,5 metru. „Teprve od 18. května pak budou moct lidé cestovat z jednoho kraje do druhého a otevřou se i ostrovy. Pokud to všechno půjde dobře, turistický ruch se má obnovit přibližně v polovině června,“ dodává publicistka.
Evropské letní destinace se připravují na turistickou sezonu
Číst článek
Obavy o ekonomiku
Právě dopady koronaviru na cestovní ruch v Řecku vyvolává velké obavy. V zemi, která se stále oklepává z následků ekonomické krize, totiž turismus představuje čtvrtinu hrubého domácího produktu.
„Obavy o ekonomiku tu určitě jsou. V tomto ohledu také vláda na začátku krize zareagovala a těm, co přišli o práci, poskytla příspěvek 800 euro na měsíc. Firmám také nabídla daňové úlevy a teď se zaměřuje na to, jak zajistit, aby byly škody co nejmenší. Hoteliéři ale už nyní hovoří o tom, že 60 % z nich hotely možná vůbec neotevře, protože sezona bude strašně krátká,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu.
„Vláda ale tvrdí, že tu jsou finance z Evropské unie a také určitý polštář v řecké státní pokladně. Těmito prostředky se bude snažit propad zbrzdit a zároveň přitáhnout investory, protože se podle odborníků ukázalo, že se země vypořádala s epidemií velice dobře – tím se Řecko stává bezpečnou destinací nejen pro turisty, ale také investory,“ uzavírá Dorňáková-Stamu.
