Řecko má tři měsíce na zlepšení kontrol migrantů, shodli se ministři financí EU

Řecko dostalo tři měsíce na to, aby zlepšilo ochranu vnějších schengenských hranic. Návrh dnes v Bruselu formálně potvrdili ministři financí států Evropské unie. Pokud Řecko úkol nezvládne, měly by státy Schengenu nárok zavést nebo prodloužit kontroly na svých hranicích až na dva roky. To by mohlo vést k tomu, že by schengenský prostor fakticky přestal existovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti a uprchlíci čekají na vlak v tranzitním táboře Gevgelija na řecko-makedonské hranici | Foto: Reuters

Řekové musí v průběhu tří měsíců splnit desítky úkolů. Mimo jiné by měli registrovat a zkontrolovat úplně všechny migranty, kteří na jejich území přicházejí.

Jen pro představu – od začátku letošního roku do země přišlo skoro 80 tisíc lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tlaku EU na Řecko ohledně ochrany schengenských hranic mluvil zpravodaj ČRo Ondřej Houska, komentář přidal ekonom Petr Zahradník

Migranty by mělo Řecko rozdělit na ty, kteří mají nárok na azyl, například proto, že prchají před válkou, a na ty, kteří ho nemají. Ty druhé pak musí vracet zpátky do zemí původu.

Kromě zanášení informací do databází by mělo Řecko také ověřit, zda lidé, kteří přicházejí, nejsou třeba podezřelí z terorismu.

Pokud to do tří měsíců Řekové nezvládnou, může to mít dalekosáhlé dopady na pohyb v schengenském prostoru.

Státy, které zavedly dočasné kontroly na hranicích, jež podle současných pravidel musí skončit nejpozději v květnu, by měly nárok tyto kontroly prodloužit až o dva roky.

Tato opaření zavedly v posledních měsících například Německo, Francie, Rakousko či Dánsko, a mohly by se k nim přidat i další země. Tím by volný pohyb fakticky skončil, což by mělo mimo jiné dopad na ekonomiku v EU.

Schengenský prostor | Foto: Český rozhlas

„Volné hranice znamenají velmi nízké transakční náklady pro spoustu ekonomických aktivit. Za předpokladu jejich obnovení je to zhoršení konkurenceschopnosti celé Evropské unie,“ poznamenal v rozhovoru pro ČRo Plus ekonom Petr Zahradník.

„Já si dovedu představit, že může tato věc vést k tomu, že se opět obnoví určité koncepty nejrůznějších minischengenů a podobně, a nejsem si úplně jist, zda by Česká republika do takovéhoto společenství byla přizvána,“ řekl také ekonom.

Přehrát

00:00 / 00:00

O ochraně schengenských hranic ze strany Řecka mluvil politolog a publicista Thomas Kulidakis

Pro samotné Řecko, kterému by bylo pozastavené členství, by to zdánlivě až takový problém takový problém být nemusel. Země se žádným schengenským státem nesousedí, a tak by se tam jenom zpřísnily kontroly na letištích.

Podle Zahradníka by tím však země podkopávala svůj cestovní ruch – jedno z životaschopných odvětví tamní ekonomiky.

A Zahradník vidí i další rizika, třeba že Řecko zanevře na své členství v EU. „A po vzoru Turecka, které ještě před 10, 15 lety toužilo v Evropské unii být a nyní to pro něj vůbec není žádná priorita, se prostě začne pokukovat po jiných partnerech. Zkrátka a dobře přiznám se, že Řecko bych v současné době na holičkách nenechával právě z těchto důvodů,“ dodal ekonom.

ČRo, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme