Dohoda EU-Ankara v troskách? Počet migrantů z Turecka v roce 2019 přesáhl 70 tisíc, tvrdí zpráva
„Bohužel to nefunguje, jak by mělo,“ prohlásila v lednu německá kancléřka Angela Merkelová na adresu migrační dohody uzavřené v roce 2016 mezi Evropskou unií a Tureckem. Kvůli rostoucímu počtu migrantů připlouvajících zejména na řecké ostrovy se dohoda stává stále častějším terčem kritiky. Průběžná data přitom potvrzuje i nová zpráva EU, na níž odkazuje německý Die Welt. Podle ní se počet migrantů z Turecka oproti loňsku zvýšil o 46 procent.
Podle nové unijní zprávy o stavu migrace se od ledna do poloviny prosince dostalo do Evropy z tureckého území přesně 70 002 běženců. Za stejné období loňského roku to bylo 47 847, uvádí Die Welt, který má zprávu k dispozici.
Drtivá většina z nich – přesněji necelých 68 tisíc lidí – se z Turecka dostala do Řecka, následovaného Itálií (1803), Bulharskem (197) a Kyprem (261). S podobnými čísly operuje i Mezinárodní organizace pro migraci, podle které Řecko v letošním roce zatím zaznamenalo příchod 65 847 nových migrantů.
Německo tlačí na azylovou reformu. ‚Diskuse o kvótách je pro Česko nepřijatelná,‘ opakuje Hamáček
Číst článek
Čísla tak potvrzují kritiku evropských politiků a odborníků, kteří od loňského roku upozorňují, že dohoda uzavřená mezi Bruselem a Ankarou nefunguje, jak by měla. Je mezi nimi i německá kancléřka Angela Merkelová, která přitom k dojednání dohody začátkem roku 2016 výrazně osobně přispěla. O nedostatečném dodržování závazků hovořila už během své lednové návštěvy Řecka.
Dohoda s Tureckem byla reakcí na migrační vlnu z roku 2015, kdy do Evropské unie dorazilo přes milion běženců, z toho na 860 000 přes Řecko. Proto se Brusel rozhodl přikročit ke spolupráci s Ankarou, díky které se také za první rok fungování dohody podařilo snížit počet příchodů z Turecka do zemí EU o 97 procent.
Na základě dohody z března roku 2016 se Ankara zavázala zpřísnit hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Po pokusu o převrat v roce 2016 a následných čistkách v Turecku ale došlo k výraznému zhoršení evropsko-tureckých vztahů zhoršení vztahů, bezvízový styk tak zatím zaveden nebyl a nepokročila ani vstupní jednání.
„Nedá se říct, že by dohoda zcela nefungovala. Pokud by turecká strana neprojevovala žádnou snahu, čísla by velice pravděpodobně byla ještě vyšší. Ale je vidět, že dohoda funguje omezeně,“ komentuje pro iROZHLAS.cz odborník z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně Martin Hrabálek.
„Dodržování dohody závisí primárně na vůli Turecka s Evropou spolupracovat, to nás od okamžiku uzavření dohody staví do pozice slabší strany. Pokud Turci nebudou chtít, nejsme schopni čísla žádným způsobem srazit, což se také v současnosti projevuje,“ dodává Hrabálek.
Kritická situace v Řecku
Podle deníku Die Welt z aktuální zprávy vyplývá také jedno „pozoruhodné“ zjištění – většina žádostí o azyl v Řecku již nepochází od Syřanů, ale občanů Afghánistánu. Zatímco občané Sýrie se na celkovém počtu žádostí podílí 14 procenty, v případě Afghánců to je 30 procent. Mezi dalšími národnostmi jsou také Pákistánci (9,5 %), Iráčané (8 %) a někteří žadatelé pocházejí i z Turecka samotného (5 %).
Situace uprchlíků na Balkáně je kritická. Je třeba říct nahlas, že ne všichni zimu přežijí, říká antropoložka
Číst článek
Právě Syřané přitom v době vrcholící migrační krize, která vedla k uzavření dohody EU-Turecko, tvořili největší procento běženců přicházející do Evropy. Proto se také syrští občané stali jedním z hlavních bodů dohody. Ta říká, že všichni nelegální migranti vstupující na řecké ostrovy z Turecka mají být navráceni do Turecka a za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka má být jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU – a to s ohledem na „kritéria zranitelnosti“ vypracovaná OSN.
Především navracení migrantů zpět do Turecka ale podle odborníků vázne a loni v lednu na to upozornila i sama Merkelová. „Řecký právní systém je velmi komplikovaný a posílání migrantů zpět jaksi nefunguje,“ přiznala německá kancléřka studentům.
„Každý ví, že jakmile je člověk na řeckém ostrově, může se dostat na pevninu, a jakmile je na pevnině, může se nějak dostat do Německa, Švédska, Rakouska nebo jinam, takže tím podporujeme nelegální migraci,“ dodala s tím, že na národnosti včetně Iráčanů nebo Afghánců dohoda nepamatuje a Evropa by to měla řešit. V době napjatých vztahů s Tureckem ale text z roku 2016 zůstává beze změny.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se tak Řecko opět stává hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy. Zatímco loni to bylo Španělsko a před ním Itálie, v současnosti to je právě Řecko, na které se upíná pozornost především kvůli přeplněným uprchlickým táborům ležícím na řeckých ostrovech.
Na neúnosnou situaci v táborech pro migranty na ostrovech v Egejském moři Atény znovu upozornily toto pondělí, kdy Řecko zároveň zopakovalo volání o pomoc se zvládáním migrace směrem k evropským partnerům. Jen v uprchlických zařízeních na ostrovech Lesbos, Samos, Leros, Kos a Chios se aktuálně nachází zhruba 39 tisíc lidí, jejich kapacita je přitom pouhých 7500 osob a stovky dalších migrantů každý den přibývají.
