Řecko může zpomalit šetření, navíc dostane i dalších 44 miliard eur
Řecko může zpomalit úsporná opatření a navíc dostane dalších 44 miliard eur, tedy víc než 1 bilion korun. Po 13 hodinách jednání se na tom dohodla eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Řecký státní dluh by se do roku 2020 měl snížit na 124 procent hrubého domácího produktu z dnešních zhruba 190 procent. Eurozóna doufá, že se pak už země dokáže postavit na vlastní nohy a nebude potřebovat další pomoc.
Schválení uvolnění další půjčky trvalo už od léta. „Věřitelé se zejména chtěli ujistit, že povolební situace už je stabilní a že to řecká vláda myslí vážně. Každé podobné rozhodnutí vyžaduje určitý čas. A svým způsobem zhruba půl roku po volbách ještě není tak dlouhá doba. Potvrdil se fakt, že pokud se země dostane do takových problémů, jejich řešení není otázkou týdnů ani měsíců,“ říká člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
„Řecko ukázalo, že myslí reformy vážně,“ prohlásil eurokomisař pro hospodářství Olli Rehn. Země si tedy podle něj zaslouží další půjčky i zmírnění podmínek pomoci. Řecko navíc dostane možnost, aby část svého dluhu se slevou odkoupilo od věřitelů zpět.
O uvolnění dalších miliard eur pro Řecko informoval zahraniční zpravodaj Ondřej Houska
„Eurozóna Řecku sníží úroky za půjčky, které mu poskytuje. Řecko je navíc může splatit později,“ řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Díky tomu řecký dluh po roce 2022 klesne výrazně pod 110 procent HDP.
Podle eurozóny a Mezinárodního měnového fondu už pak bude Řecko schopno samostatně žít, klasicky si půjčovat na trzích a nebude už potřebovat žádné další miliardové půjčky.
Řecká vláda si podle Lagardeové úlevy zaslouží, protože prokázala, že dokáže šetřit a přijímat reformy. Dohodu teď ještě musí schválit parlamenty v několika zemích eurozóny.
Jednání v Bruselu probíhalo i v noci, nakonec trvalo 13 hodin. Rozhodovalo se totiž o penězích daňových poplatníků jednotlivých zemí. Když se eurozóna dohodla na splácení nižších úroků, o peníze vlastně přijdou právě oni.
Některé státy eurozóny si na pomoc Řecku samy půjčují a od Řecka budou dostávat splátky s nižším úrokem, než za jaký si samy půjčují. Jejich daňoví poplatníci na tom tedy ve finále prodělají.
Řecká krize ale rozhodně definitivně vyřešená není a ani ty bezprostřední reakce ekonomů nejsou příliš optimistické. Většina z nich nynější dohodu nepovažuje za definitivní řešení. Tím podle nich bude až odpuštění velké části řeckých dluhů nebo nutnost pro eurozónu půjčovat Řecku další roky, možná desítky let. Proti odpisu dluhů se ale staví zejména Německo.
„V případě Německa hraje významnou roli fakt, že příští rok budou volby. Němci nejsou v Řecku vůbec populární a současně německá populace je na hranici tolerance toho, že Německo je největším věřitelem a současně i iniciátorem těch nejvýznamnějších akcí i největším poskytovatelem pomoci Řecku,“ vysvětluje Petr Zahradník a dodává:
„Kdyby nyní německá vláda přistoupila na racionální požadavek Mezinárodního měnového fondu, odpustit významnou část řeckých dluhů, pro německou kancléřku a vládu by to mohlo znamenat velmi negativní následky.“
