Podle předběžných informací vyplul rybářský člun z libyjského Tobrúku a mířil do Itálie. Národnosti pasažérů ani přesné místo vyplutí ale nejsou známé, píše Reuters s odoláním na řecké úřady. Na palubě byli podle řeckéveřejnoprávní televize ERT především mladí muži ve věku kolem 20 let. Pobřežní stráž uvedla, že nikdo z plavidla neměl záchrannou vestu.

Zachráněné převezla loď do přístavu Kalamata na jihu Peloponésu. Čtyři přeživší, kteří jsou nyní hospitalizováni s podchlazením, tam přepravil vrtulník. Mezi lidmi, které se podařilo zachránit, jsou Egypťané, Syřané, Pákistánci či Palestinci.

Mluvčí pobřežní stráže Nikos Alexiu stanici ERT řekl, že není možné přesně určit, kolik lidí bylo na člunu, který měřil 25 až 30 metrů. Podle něj se člun zřejmě převrátil při pohybu většího počtu lidí na palubě. Některé zdroje uvedly, že plavidlo převáželo zhruba 500 lidí. Sdružení Alarm Phone, které dostává nouzová volání od lodí s migranty, či guvernér Peloponésu Panajiotis Nikas mluvili až o 750 lidech. To ale ve středu večer odmítl potvrdit mluvčí vlády s tím, že přesnější odhad stále není možný.

Odmítli pomoc?

Rozsáhlá záchranná operace pokračuje. Zatím se na ní podílelo mimo jiné šest plavidel pobřežní stráže, fregata námořnictva, vrtulník letectva a několik soukromých lodí.

Řecká vláda vyhlásila třídenní smutek. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ji zpráva o námořní nehodě velmi zarmoutila. „Musíme pracovat společně s členskými státy a třetími zeměmi, abychom předešli takovým tragédiím,“ napsala. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k vytvoření bezpečných koridorů pro lidi, kteří musí uprchnout ze své země, řekl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

O potopení plavidla 75 kilometrů jihozápadně od peloponéského města Pylos informovala řecké úřady Itálie, píše eKathimerini. Člun poprvé zaznamenalo letadlo evropské agentury Frontex, lidé na palubě tehdy ale podle řeckých úřadů odmítli veškerou pomoc.

Řecko čelí mnohým obviněním nevládních organizací a médií, podle kterých země běžence, kteří tam chtějí žádat o azyl, často vrací zpět. V Egejském moři už ztroskotalo mnoho lodí s migranty. Jen za loňský rok se na této migrační trase pohřešuje 378 lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Situace v Libyi

V Libyi, odkud loď patrně vyplula, čelí migranti mnohdy nelidským podmínkám v detenčních centrech a libyjské úřady proti migrantům v posledních týdnech podnikly tvrdé zátahy. Na východě země zadržely podle aktivistů několik tisíc lidí mimo jiné z Egypta, Sýrie, Súdánu nebo Pákistánu. Egypťany vrátily do Egypta.

Na západě Libye místní činitelé podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zadrželi nejméně 1800 migrantů a poslali je do detenčních center. Ta jsou nechvalně proslulá sexuálním násilím, mučením nebo zotročováním, což OSN označila za zločiny proti lidskosti.

Podle zprávy vyšetřovací komise OSN zveřejněné letos v březnu přispěla k porušování lidských práv v těchto zařízeních i finanční podpora, kterou libyjským úřadům poskytovala Evropská unie na zadržení a zastavení běženců.

Pašeráci v poslední době také posílají větší plavidla stále častěji do mezinárodních vod u řecké pevniny ve snaze vyhnout se hlídkám pobřežní stráže, píše AP.

V neděli bylo ve stejné oblasti zachráněno 90 lidí, které převážela jachta plující pod americkou vlajkou patrně z Turecka do Itálie. Podle AP bylo mezi zachráněnými 37 dětí. Na ostrov Kréta ve středu řecké úřady rovněž odtáhly jachtu s 81 cizinci bez oprávnění k pobytu, kteří vyslali tísňové volání.

Letos do Evropské unie přes Španělsko, Řecko, Kypr, Itálii a Maltu dorazilo na 72 tisíc uprchlíků a migrantů, uvádí OSN.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít