Řecko se chystá na parlamentní volby. Rozhodnout mohou malé strany
Řecko se chystá na důležité parlamentní volby. V neděli se rozhodne, zda země bude dál pokračovat v úsporných opatřeních. Řekové dají ve volbách najevo svou nespokojenost se dvěma největšími a vládnoucími stranami - konzervativci a socialisty.
Země je už pátým rokem v hospodářské recesi a nezaměstnanost překročila dvacetiprocentní hranici. Více než třetina Řeků žije podle evropských statistik na hranici chudoby.
„Jídelna pro chudé je tady už deset let. Dřív sem chodilo možná tak šedesát lidí. Ale teď, v době krize, jich chodí až šest set," popsala Českému rozhlasu situaci v aténském centru pro chudé dobrovolnice Dimitra Kolia.
Předvolební atmosféru v Řecku sleduje tamní spolupracovnice ČRo Soňa Dorňáková - Stamu.
Právě fakt, že skoro 22 procent Řeků je bez zaměstnání, se odráží v předvolební kampani. „Hlavní hesla velkých politických stran je právě boj s nezaměstnaností. Snaží se přilákat mladé lidi a ty, kteří se z důvodu krize, dostali do řad nezaměstnaných. Strany jim slibují, že začne nová doba,“ přiblížila na Rádiu Česko řecká spolupracovnice Soňa Dorňáková – Stamu.
Favoritem nedělních parlamentních voleb je konzervativní strana Nová Demokracie. Její šéf Antonis Samaras slíbil věřitelům i Bruselu, že chce nadále pokračovat v úsporných opatřeních.
Samaras před nedělními volbami vsadil také na xenofobní tóny. Prohlásil, že nelegální migranti začali tyranizovat řeckou společnost. Dorňáková – Stamu v této souvislosti upozorňuje, že řečtí voliči na strašení přistěhovalci slyší.
„Protože Řecko, zvláště hlavní město, má velký problém s nelegálními migranty. Právě proto stoupá oblíbenost neonacistické strany a podle průzkumu má šanci se dostat do parlamentu. Proti tomu se ale staví ostatní politické strany a proto se na poslední chvíli snaží vyčistit právě centrum Atén od nelegálních migrantů,“ uvedla.
Konzervativci ale podle průzkumů jednobarevnou vládu nesestaví. A tak se budou muset chtě nechtě spojit se socialisty, s nimiž se posledních čtyřicet let střídají ve vládě. Potíž je v tom, že ani obě strany nemusejí získat nutnou většinu.
Třetina Řeků balancuje na hranici chudoby. Konec krize je přitom stále v nedohlednu
Číst článek
Voliči trestají dvě největší strany svou nepřízní proto, že je viní ze současné krize. Do parlamentu se proto dostanou menší strany z velmi odlehlých koutů politického spektra, od radikální levice po krajně pravicové strany.
„Šanci dostat se do parlamentu má až 10 stran, což je pro Řecko nezvyklé. Narůstá také oblíbenost levice. Celkem by měla podle průzkumu mít v parlamentu až 30 procent. Přesto ale není pravděpodobné, že by mohla sestavit vládu. Podle průzkumu bude nová vláda koaliční, nejpravděpodobněji se bude jednat o koalici konzervativců a socialistů, které budou muset přizvat třetí stranu. Ale není jasné, jestli bude pravicová nebo levicově orientovaná,“ přiblížila situaci Dorňáková - Stamu.
Dodala, že se očekává až 80 procentní účast voličů. „Právě proto, že jde o historické volby, lidé cítí, že jde o jejich budoucnost a očekává se, že v neděli k volebním urnám přijde nečekaně hodně lidí,“ doplnila.
