Řecko zasáhla generální stávka, politici mají rozhodnout o půjče
Řecké politiky čeká odpoledne další vyjednávání o záchranném balíku Evropské unie. V centru Atén se mezitím shromažďují tisíce lidí, kteří nesouhlasí s tvrdými podmínkami půjčky. Tisíce zaměstnanců stávkují.
Proti dalšímu snižování platů, důchodů, rušení výhod a zavádění nových daní vyhlásily na dnešek řecké odbory 24 hodinovou generální stávku. Nejezdí veřejná doprava, nefungují školy, banky, úřady.
Do protestu se zapojila také média a nemocnice. Dopoledne se v centru Atén chystá protestní shromáždění.
Politici musí co nejdříve rozhodnout o přijetí dohody s mezinárodními věřiteli. V 15 hodin ji premiér Papadimos předá koaličním lídrům, kteří by dokument měli prostudovat a později podepsat. Na jeho odsouhlasení závisí budoucnost Řecka, které stojí před krachem.
O pokračujících jednáních o podmínkách tzv. Trojky mluvila v Ranním Radiožurnálu naše spolupracovnice v Řecku Pavla Smetanová
Podle spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Pavly Smetanové jsou podmínky půjčky nastaveny tak tvrdě, že se to nelíbí občanům ani řeckým politikům: „Ta volba je velice složitá, kde utáhnout opasky.“
Je ale obtížné předvídat, zda se lídři koaličních stran dohodnou na přijetí podmínek už dnes.
„V Řecku vždycky všechno trvá o trochu déle, ale snad by se to mělo během dneška, zítřka nebo možná pozítří dohodnout. Tlak z Evropské unie je obrovský a zemi hrozí krach, takže už není moc o čem se rozhodovat,“ poznamenala Smetanová.
Nutná úsporná opatření mimo jiné znamenají, že v letošním roce má být propuštěno 15 tisíc státních zaměstnanců. Zároveň se snižují platy. Minimální plat se má snížit až o 20 procent. „Takže opravdu ti obyčejní lidé na tom budou velice špatně,“ vysvětluje naše spolupracovnice v Řecku.
Situaci kolem druhého záchranného balíku pro Řecko rozebral ve Světě o osmé Lubor Lacina z Mendelovy univerzity v Brně
Řecko mezinárodní půjčku nutně potřebuje, aby mohlo v půlce března splatit další část svého dluhu. Pokud by druhý záchranný úvěr nebyl vyplacen včas, muselo by Řecko oficiálně oznámit bankrot.
Podle Lubora Laciny ale v Řecku roste obava, že by tyto částečně diktované podmínky mohly dále zhoršit ekonomický růst, tím pádem snížit schopnost vybírat daně a dále zhoršit celou situaci kolem deficitu rozpočtu.
„Myslím si, že se z pohledu Řecka stále více blíží varianta vážné diskuse o návratu k národní měně,“ poznamenal Lacina ve Světě o osmé.