Řecký prezident ještě jednou sezval lídry stran, šéf SYRIZA účast odmítl
Ani při dalším jednání se politici nejsilnějších řeckých stran nedohodli na zformování koaliční vlády národní jednoty. Lídr radikální levicové strany SYRIZA i nadále blokuje jakékoli dohody. Účast ve vládě, která souhlasí s úspornými opatřeními, považuje za neetickou.
Ještě jednou - na dnešní večer - sezval řecký prezident lídry čtyř rozhodujících stran k poslednímu pokusu dohodnout se na složení vlády. Alexis Tsipras, šéf radikální levicové strany SYRIZA, však svoji účast při večerním jednání předem odmítl.
„Po této schůzce je jasné, že po nás žádají, abychom se podíleli na tomto zločinu,“ vysvětlil v neděli Tsipras, proč se jeho partaj už nezúčastní posledního kola rozhovorů o koalici.
„Alexis Tsipras voličům slíbil, že nepůjde do koalice s lidmi, kteří jsou pro úsporná opatření, která jsou velmi drastická a v Řecku velmi nepopulární. Takže on teď nemůže ztratit tvář tím, že by týden po volbách své rozhodnutí najednou změnil,“ poznamenala spolupracovnice ČRo v Řecku Pavla Smetanová ve Světě o osmé.
O povolebním vývoji v Řecku mluvila ve Světě o osmé tamní spolupracovnice ČRo Pavla Smetanová. Hostem byl i Jiří Přibáň z právnické fakulty univerzity ve velšském Cardiffu
Zdá se, že země se tedy novým volbám v červnu nevyhne. Případné vítězství radikální levice vzbuzuje obavy o budoucnost země, která by mohla být přinucena opustit eurozónu a navrátit se k vlastní měně. To by však znamenalo bankrot země. Podle průzkumu asi 70 procent Řeků nechce eurozónu opustit.
Odchod jedné z členských zemí eurozóny žádné dohody ani smlouvy neupravují. A podle profesora Jiřího Přibáně z právnické fakulty univerzity ve velšském Cardiffu není ani dost dobře možné Řecko z eurozóny proti jeho vůli vypudit.
Eurozónu nelze opustit bez odchodu z EU
„Maastrichtská smlouva vůbec nepočítala s tím, že by země chtěly eurozónu opustit. Teprve Lisabonská smlouva zavedla v 50. článku možnost vystoupit, ale z celé Evropské unie.“
„Takže z hlediska právního je to paradoxní situace; kdyby Řecko chtělo opustit eurozónu, ale přitom chtělo zůstat členem Evropské unie, tak nemůže. Muselo by vystoupit z EU a teprve potom si vyjednat nějaké podmínky opětovného přijetí,“ konstatoval Přibáň ve Světě o osmé.
Luděk Niedermayer, ředitel konzulting společnosti Delloite, zase upozornil, že řecká ekonomika ještě není ve stavu, aby se dokázala obejít bez zahraniční pomoci.
O dopadech případného odchodu Řecka z eurozony mluvil ve Světě o jedné Luděk Niedermayer, ředitel konzulting společnosti Delloite
„V případě, kdyby například zkolabovala jednání s Evropskou unií, tak by se pravděpodobně Řecko stejně muselo obrátit na Mezinárodní měnový fond nebo někoho jiného, aby aspoň do určité míry jeho ekonomiku finančně podpořil,“ řekl Niedermayer ve Světě o jedné.
Případný odchod této země z měnové unie by přitom podle něj nebyl výhodný ani pro Řecko, ani pro eurozónu. Řecko by si s vlastní měnou drachmou, kterou většina obyvatel nechce, nepomohlo, a zemi by potkal finanční kolaps.
„A Evropská unie by tím pochopitelně zpochybnila tu tezi, že další země, které nyní mají problémy s fiskální politikou, ať už hovoříme o Španělsku nebo Itálii, že by je to mohlo potkat dále. Takže určitě by tento krok byl extrémně rizikový jak z právního a technického hlediska, tak z hlediska dopadů na fungování zbytku eurozóny po odchodu Řecka,“ poznamenal Luděk Niedermayer.
