Řečtí politici se stále neshodli na všech úsporných opatřeních
Přední řečtí politici by měli dnes odpoledne rozhodnout, jestli přijmou další tvrdá úsporná opatření. Pokud je schválí, Řecko dostane druhou záchrannou půjčku ve výši 130 miliard eur. Když ale politici návrhy odmítnou, jejich země možná už v březnu zbankrotuje. Jednání se ovšem neustále odsouvají a protahují.
Lídři tří nejsilnějších řeckých koaličních stran dostali dopoledne dokument, který obsahuje požadavky takzvané Trojky, tedy Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.
Týkají se především snižování platů. Podle posledních zpráv řečtí politici souhlasí, že se minimální mzda sníží o 22 procent. Momentálně činí minimální mzda 751 euro, tedy asi 19 tisíc korun, což je výrazně víc než ve Španělsku nebo Portugalsku.
Řekové si už dříve stanovili podmínku, že buď sníží minimální mzdu, nebo zruší 13. a 14. platy. Podle informací místních médií politici skutečně dokázali vyjednat, že výměnou za snížení minimální mzdy Řekům zůstanou platy vyplácené mimořádně na Velikonoce a Vánoce.
Ohledně dalších úsporných kroků údajně shoda nepanuje, politici nechtějí přijmout nepopulární kroky. Jedná se například o nutnost propustit asi 15 tisíc státních zaměstnanců nebo částečné snížení některých důchodů.
Schůzka premiéra úřednické vlády Lucase Papadimose s představiteli hlavních politických stran, na které by mělo definitivní rozhodnutí padnout, začala ve tři hodiny. Řekové v minulých dnech i přes mezinárodní tlak už několikrát rozhodnutí odložili.
„Ono to možná není tak dramatické. Ve skutečnosti se mluví o tom, že dohodu je nutné najít do 15. února, protože pak je potřeba zhruba měsíc, tedy do 20. března, kdy má Řecko splatit 14 a půl miliardy eur, na to, aby se s investory následně domluvilo to takzvaně dobrovolné odpuštění části jejich dluhů vůči soukromým investorům,“ uvažuje Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu.
Naposledy zbankrotovala vyspělá země, konkrétně Německo, krátce po druhé světové válce. Nikdo proto přesně neví, co by se stalo, kdyby stejná situace nakonec opravdu postihla i Řecko. Řekové by ale paradoxně museli přijmout mnohem drastičtější úsporná opatření, než která jsou po nich požadována teď.
Evropa netrpělivě čeká na rozhodnutí Atén
Číst článek
Země by prakticky ze dne na den musela začít žít jen za peníze, které sama vybere na daních, protože by přišla o mezinárodní úvěry. Výdaje by musela řecká vláda seškrtat o 10 procent, nebylo by tedy na platy státních zaměstnanců a na důchody.
Lidé by navíc nejspíš masivně vybírali své vklady z bank, protože by se obávali přechodu na drachmu, což by vedlo k pádu řeckých bank.
Pokud nakonec politici na tvrdé podmínky půjčky přistoupí, čeká každého z nich ještě osobní pohovor s představiteli Trojky a potvrzení přijetí. V pátek by měl být měl být dokument postoupen parlamentu, který o něm o dva dny později bude hlasovat.
