Referendum rozhodne, zda bude ve Velké Británii zaveden alternativní volební systém
Ve Velké Británii může brzy skončit tradiční většinový systém, který by si některé slabé evropské koaliční vlády možná naopak přály zavést ve své zemi. Dnes o tom hlasují Britští voliči v referendu.
Současně ale také rozhodují o tom, kdo je bude v příštím volebním období zastupovat v regionálních parlamentech ve Skotsku, ve Walesu a v Severním Irsku. A ve většině Anglie se pak konají místní volby.
Politolog Tomáš Lebeda hovořil ve Světě o třetí o britském volebním systému.mp3
Nový alternativní model, o kterém Britové hlasují, má posílit váhu třetích stran. Voličům umožňuje označit na volebních lístcích kandidáty podle jejich preferencí a ve chvíli, kdy ve volbách žádný z kandidátů okamžitě nezíská absolutní většinu, se právě tyto další preferenční hlasy přerozdělí tak, že jeden z kandidátů získá více než 50 procent.
V praxi by tedy šlo vlastně o okamžité druhé kolo voleb bez toho, aby voliči museli k urnám znovu. Většinový systém podporoval tradičně vytvoření silné vlády jedné ze dvou nejsilnějších stran. Dnes už ale Británie systém dvou stran nemá.
Snahy o změnu systému nejsou nic nového
Podle politologa Tomáše Lebedy se ve Velké Británii ozývají výzvy ke změně volebního systému už od první poloviny 20. století a některé britské organizace se systematicky a dlouhodobě věnují kampaním za tuto změnu. Zásadní změna stranického systému podle něj nepřišla v posledních desetiletích, ale až při minulých volbách v roce 2010.
„Teprve v nich došlo k situaci, na kterou všichni čekali. To jest, že vítězná strana nebude schopna získat onu nadpoloviční většinu křesel v parlamentu a bude muset vytvořit koalici se třetí stranou, s liberálními demokraty,“ tvrdí politolog.
Podle Tomáše Lebedy snahy o změnu volebního systému vyplývají z toho, že stávající jednokolový většinový systém dlouhodobě zvýhodňuje zejména labouristy a levici: „Když vyhrají labouristé, tak mají většinu velmi pohodlnou. Když vyhrají konzervativci, tak by museli vyhrát s velkým náskokem, aby většinu měli sami. Proto byli odsouzeni do této koaliční vlády.“
Aby koaliční vláda vůbec mohla vzniknout, tak si po posledních volbách liberální demokraté stanovili podmínku, že dojde k nynějšímu referendu o změně volebního systému.
„Alternativní hlasování je volebním systémem ordinálním, tedy pořadovým. Vnáší do hlasování úplně jiný charakter. Ten je pro voliče atraktivnější, protože on může seřadit kandidáty podle svých preferencí, ale zároveň je složitější, protože je to takový ‚black box‘, tedy černá krabice, do které z jedné strany padají hlasy a z druhé strany vypadne vítěz a je velmi těžké pro voliče pochopit, co se uvnitř při přepočítávání hlasů stane," vysvětluje Lebeda.
Z hlediska transparentnosti je podle Lebedy tento systém problematičtější a navíc není ani nezaručuje, že skutečně pomůže třetím stranám dosáhnout lepšího postavení.
„Zkušenost v Austrálii, kde se tento systém dlouhodobě používá je taková, že tam sice mají systém tří stran, ale dvě z nich jsou ve velmi těsné a prakticky permanentní koalici. Jedná se de facto o alternaci dvou možných vládních uskupení, tedy levice a pravice,“ říká politolog.
Jiří Přibáň, profesor právnické fakulty v britském Cardiffu, si myslí, že motivy voličů při rozhodování jsou různé a nemalou roli v tom hraje i jejich rozčarování z liberálních demokratů, konkrétně z jejich vůdce Nicka Clegga, který je právě stoupencem alternativní volby.
Alternativní systém funguje jen ve třech zemích
„Ale je tady riziko, že v každé příští vládě, která by byla sestavována ve Velké Británii, budou liberální demokraté. Myslím tedy, že se tady setkaly dva důvody proč volit proti. Jeden je konkrétní rozčarování z určité politické strany a tím druhým jsou obavy Britů z koaliční vlády,“ uvedl.
Jiří Přibáň také upozornil na to, že alternativní volební systém moc velké šance na úspěch nemá, protože všechny průzkumy ukazují, že ho v referendu odmítnou. Jedním z důvodů je přitom fakt, že nový systém je složitý. Podle Přibáně je pro britského voliče důležité, že nový systém by byl o dost složitější než předchozí. „Odpůrcům nového systému se podařilo přesvědčit voliče, že je to systém finančně nákladný, nepřehledný a nakonec nepřinese kýženou změnu,“ dodal.
Připomněl, že systém preferenčního hlasování funguje pouze ve třech zemích. „Jsou to Papua-Nová Guinea, Fidži a Austrálie a v Austrálii se ho chtějí zbavit.“
