Reforma evropského zemědělství: dotace budou zřejmě ohraničené

Evropská komise má položit na stůl dlouho očekávaný návrh reformy společné zemědělské politiky po roce 2013. Ročně stojí 55 až 130 miliard eur rozpočtu. Pár možných návrhů prosáklo i do médií. Komise údajně chce, aby přímé dotace byly ohraničené z obou stran: s minimálním společným základem a pohyblivým stropem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žito

Žito | Foto: Public Domain Photos, Magnus Rosendahl

Farmáři by se měli kromě produkce potravin soustředit na zaměstnávání lidí a životní prostředí.

Už před týdnem diskutovaly o požadavcích na novou zemědělskou politiku země Visegrádské čtyřky společně s Rumunskem a Bulharskem.

Přehrát

00:00 / 00:00

O společné zemědělské politice s agrárním analytikem Petrem Havlem

„Chceme, aby společná zemědělská politika nezvýhodňovala nové členské země, jako tomu bylo doposud, ale aby rozdíly snižovala, aby politika byla spravedlivá, moderní, efektivní, aby neumožňovala jednotlivým národním státům, bohatým zemím, dofinancovávat to, co by bylo garantováno v Evropě. Chceme, aby to bylo spravedlivé a jednotné pro všechny, ale ne aby si jednotlivé země různými kličkami pozici zvýhodňovaly,“ shrnul představy České republiky Rádiu Česko ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Podle agrárního analytika Petra Havla je to pro českou diplomacii velký úkol. „Naše zemědělství má poněkud jinou strukturu. Z předlistopadových dob máme velké podniky a lány, u nás jsou lidé v zemědělství zaměstnanci, jinde v EU jsou to rodiny a sami vlastníci.“

Česko by bylo diskriminováno

Dodává, že ohraničení shora by Českou republiku diskriminovalo - na hektar zemědělské půdy by zemědělci dostávali méně, protože by nemohli využít své velikosti. „Tento problém se týká i bývalé NDR,“ říká Havel.

Jak také analytik dodává, potíž bude ve způsobu dosažení spravedlivých dotací. „Za spravedlivé nemůžeme považovat stejné dotace na hektar, protože ekonomiky EU jsou velmi rozdílné. Částka pro zemědělce v Rumunsku má úplně jinou váhu než stejná částka pro zemědělce v Česku, ve Francii nebo v Německu. Bude tedy potřeba zavést úplně jiné parametry, zejména v celých jednotlivých národních ekonomikách.“

„Největší výzva pro budoucnost evropského zemědělství je snížit byrokracii a regulaci,“ myslí si. Podle něj je též důležité vytvářet takové podmínky, aby konkurenceschopnost evropského zemědělství vůči asijským a jihoamerickým zemím jako celku neklesala.

Tomáš Pavlíček, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme