Reforma polského školství ruší tříletá gymnázia, rodiče a učitelé protestovali proti změnám
Po rozsáhlé reformě školství v Polsku začal v pondělí nový školní rok. Ve Varšavě a dalších velkých polských městech ale kvůli změnám protestovaly asi tři stovky nespokojených rodičů a učitelů. Tvrdili, že reforma byla uspěchaná. Nesouhlasili také s rušením polských tříletých gymnázií, která jsou mezistupněm mezi základní a střední školou a v Polsku se prý osvědčila. Vláda tvrdí, že školství bylo nutné modernizovat.
Gymnázia dosud v Polsku fungovala jako mezistupeň mezi šestiletou základní školou, kde na konci museli děti skládat zkoušky, a střední školou nebo učilištěm. Gymnázia postupně v Polsku skončí a transformují se na běžné osmileté základní školy. Základní školní docházka se tak v Polsku de facto zkracuje o rok na osm let.
Polsko se připravuje na první školní rok po reformě. Rodiče jsou nervózní, učebnice chybí
Číst článek
Některá gymnázia měla se zápisem prvňáků problémy, rodiče je nechtěli dávat do škol, kde by byli současně s patnácti, šestnáctiletou mládeží. Změn v polském školství je mnohem víc, mění se například systém učňovského vzdělávání, ve všech nových tak zvaných oborových školách budou mít učňové možnost si po třech letech studium o dva roky prodloužit a dosáhnout tak na maturitu. A mění se také obsah výuky, na základních školách například bude více dějepisu a informatiky.
Cílem je modernizace, tvrdí ministryně
Ministryně školství Anna Zalewska tvrdí, že cílem změn je polské školství modernizovat a odčinit některé nedostatky reformy z konce 90. let, která právě zavedla gymnázia. Pro děti je podle Zalewské lepší, když v šesté třídě nemusí měnit kolektiv a mohou zůstat na základní škole o dva roky déle.
Transformace gymnázií na běžné šestiletky také v praxi znamená, že se v Polsku zvýší počet základních škol, což je podle ministryně výhoda pro rodiče dětí, protože mnozí budou mít nově školu blíže. A ministerstvo školství učitelům také slibuje, že učitelům přidá, některým v přepočtu až 3 tisíce korun měsíčně.
Sdružení nazvané „Rodiče proti školské reformě“ nesouhlasí s rychlostí změn, celá reforma byla projednaná a schválená loni v podstatě během několika měsíců. Tvrdí, že se systém gymnázií osvědčil a není třeba je rušit.
Dokládají to úspěchy v mezinárodních testech PISA, ve kterých si Polsko po reformě na konci 90. let výrazně polepšilo. Například letos obsadilo čtvrté místo v Evropské unii v počtu nadaných žáků, studenti gymnázií jsou na desátém místě v přírodních vědách, v literatuře na pátém a v matematice na devátém místě.
Rodiče chtěli referendum
Rodiče neúspěšně žádali referendum, pod petici se podepsalo 900 tisíc lidí. Část nespokojených rodičů se také rozhodla nedávat své děti do nově otevřených sedmých tříd na základních školách a místo toho je zapsala do soukromých gymnázií.
Nejvíc dopadnou opět na učitele gymnázií, která postupně zaniknou a tím přijdou o práci. Ministerstvo školství slibuje, že v součtu žádný z nich nebude nezaměstnaný, protože se současně otevíranými ročníky na základních školách mohou přecházet tam.
V praxi to ale znamená, že učitelé musí k naplnění úvazku učit na více školách současně, podle Svazu polských učitelů v extrémních případech jeden učitel současně musí od pondělí k naplnění úvazku učit v šesti různých školách.
Pro takové pedagogy vzniklo nové slovo, říká se jim cykloučitelé. Řada učitelů byla také postavená před možnost vzít buďto zkrácený úvazek nebo odejít, svaz učitelů tvrdí, že se řádově tisíce pedagogů raději rozhodly odejít do předčasného důchodu.
