Řekové cítí zradu politiků. V Pobaltí je ale mnohem hůř

Řekové protestují proti vládnímu plánu úspor, který včera schválil tamní parlament. Řecko tím splnilo podmínku pro získání pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 110 miliard eur.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty v Aténách. Řecko | Foto: Martin Dorazín

Obyvatelé Řecka ale přišli dát svůj nesouhlas najevo i před parlament.

„Tři sta lidí v parlamentu právě ukradlo peníze Evropské unii. Zapamatujte si, že je ukradli oni, ne my. Za chvíli vyjdou lidé do ulic i ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii,“ řekla jedna z demonstrantek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Protesty v Řecku

„Když zaplatíme jenom naše dluhy, tak státu nezbude vůbec nic a doplatí na to hlavně mladí lidé z nízkými příjmy. Mají tak kolem sedmi a osmi set eur měsíčně. Říká se, že díky různým doplatkům a příjmům načerno mají mnohem více peněz. Ale není to pravda. To má jen velmi málo lidí,“ doplnila další z protestujících.

Řecký systém je však velmi štědrý ke státním zaměstnancům. Ti mají příplatky například za to, že chodí včas do práce nebo za to, že dělají na počítači.

O tato privilegia teď přijde zhruba milion lidí, kterým navíc mzda reálně klesne o patnáct až pětadvacet procent.

Během následujících tří let musí Řekové například snížit rozpočtový deficit o 30 miliard eur (767 miliard korun). Největší pokles by měl přijít letos, kdy by se měl schodek snížit na 8,1 procenta z loňských 13,6 procenta hrubého domácího produktu.

V Pobaltí jsou škrty mnohem razantnější

Mnohem drastičtější opatření než v Řecku zažívají obyvatelé Litvy a Lotyšska, které bojují už rok a půl s dluhy státního rozpočtu.

Lotyšsko - Riga - Staré město | Foto: Martin Dorazín

„Pociťujeme krizi velmi silně. Plat nám snížili o polovinu. Musíme šetřit prakticky na všem. Zaplatíme za byt a účty a už nám moc nezbude,“ popsala potíže lotyšská policistka Valerie.

Krize se v Pobaltí citelně dotkala i politiků. „Výdaje jsme radikálně seškrtali, můj plat se snížil o pětačtyřicet procent v porovnání s loňským rokem. Opatření jsou velmi tvrdá,“ uvedl hlavní ekonomický poradce lotyšského premiéra Gints Freimanis.

„V našem případě sehrála roli lehkomyslná politika. Utratili jsme všechno, co bylo v rozpočtu a nemysleli na roky příští,“ shrnul příčinu potíží Freimanis.

Řekové mluví o zradě, v Pobaltí jsou trpěliví

Řekové mluví v souvislosti s úspornými opatřeními o zradě na lidech, Lotyši a Litevci se s šetřením smířili mnohem lépe.

„Lidé místo otevřené kritiky raději půjdou domů, vypnou televizi a budou si stěžovat sousedovi. Občanská společnost v Lotyšsku neexistuje a politici toho využívají,“ vysvětlil příčinu klidu v ulicích lotyšský analityk Dmitrij Petrenko.

V pobaltských zemích je přitom krize daleko hlubší než v Řecku.

„A také výchozí úroveň v podobě mezd a důchodů je daleko nižší než v Řecku. Baltské státy ale zatím prokázaly nebývalou trpělivost a výdrž,“ řekl Petr Havlík z mezinárodní hospodářská srovnávání.

Podle něho se na Řekové na úroveň škrtů a úspor Lotyšů a Litevců nedostanou.

„Srovnání jsou problematická. I když je v Řecku úroveň mezd vyšší, přesto je to citelná ztráta, kterou Řekové pocítí. V posledních dnech jsem navíc viděli protesty, které zatím v Pobaltí vidět nebyly,“ dodal Havlík.

Martin Dorazín, Petr Vavrouška, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme