Řekové cítí zradu politiků. V Pobaltí je ale mnohem hůř
Řekové protestují proti vládnímu plánu úspor, který včera schválil tamní parlament. Řecko tím splnilo podmínku pro získání pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 110 miliard eur.
Obyvatelé Řecka ale přišli dát svůj nesouhlas najevo i před parlament.
„Tři sta lidí v parlamentu právě ukradlo peníze Evropské unii. Zapamatujte si, že je ukradli oni, ne my. Za chvíli vyjdou lidé do ulic i ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii,“ řekla jedna z demonstrantek.
„Když zaplatíme jenom naše dluhy, tak státu nezbude vůbec nic a doplatí na to hlavně mladí lidé z nízkými příjmy. Mají tak kolem sedmi a osmi set eur měsíčně. Říká se, že díky různým doplatkům a příjmům načerno mají mnohem více peněz. Ale není to pravda. To má jen velmi málo lidí,“ doplnila další z protestujících.
Řecký systém je však velmi štědrý ke státním zaměstnancům. Ti mají příplatky například za to, že chodí včas do práce nebo za to, že dělají na počítači.
O tato privilegia teď přijde zhruba milion lidí, kterým navíc mzda reálně klesne o patnáct až pětadvacet procent.
Během následujících tří let musí Řekové například snížit rozpočtový deficit o 30 miliard eur (767 miliard korun). Největší pokles by měl přijít letos, kdy by se měl schodek snížit na 8,1 procenta z loňských 13,6 procenta hrubého domácího produktu.
V Pobaltí jsou škrty mnohem razantnější
Mnohem drastičtější opatření než v Řecku zažívají obyvatelé Litvy a Lotyšska, které bojují už rok a půl s dluhy státního rozpočtu.
„Pociťujeme krizi velmi silně. Plat nám snížili o polovinu. Musíme šetřit prakticky na všem. Zaplatíme za byt a účty a už nám moc nezbude,“ popsala potíže lotyšská policistka Valerie.
Krize se v Pobaltí citelně dotkala i politiků. „Výdaje jsme radikálně seškrtali, můj plat se snížil o pětačtyřicet procent v porovnání s loňským rokem. Opatření jsou velmi tvrdá,“ uvedl hlavní ekonomický poradce lotyšského premiéra Gints Freimanis.
„V našem případě sehrála roli lehkomyslná politika. Utratili jsme všechno, co bylo v rozpočtu a nemysleli na roky příští,“ shrnul příčinu potíží Freimanis.
Řekové mluví o zradě, v Pobaltí jsou trpěliví
Řekové mluví v souvislosti s úspornými opatřeními o zradě na lidech, Lotyši a Litevci se s šetřením smířili mnohem lépe.
„Lidé místo otevřené kritiky raději půjdou domů, vypnou televizi a budou si stěžovat sousedovi. Občanská společnost v Lotyšsku neexistuje a politici toho využívají,“ vysvětlil příčinu klidu v ulicích lotyšský analityk Dmitrij Petrenko.
V pobaltských zemích je přitom krize daleko hlubší než v Řecku.
„A také výchozí úroveň v podobě mezd a důchodů je daleko nižší než v Řecku. Baltské státy ale zatím prokázaly nebývalou trpělivost a výdrž,“ řekl Petr Havlík z mezinárodní hospodářská srovnávání.
Podle něho se na Řekové na úroveň škrtů a úspor Lotyšů a Litevců nedostanou.
„Srovnání jsou problematická. I když je v Řecku úroveň mezd vyšší, přesto je to citelná ztráta, kterou Řekové pocítí. V posledních dnech jsem navíc viděli protesty, které zatím v Pobaltí vidět nebyly,“ dodal Havlík.