Řekové kvůli krizi utíkají do ciziny, britští manželé na Korfu otevírají bistro

Řecko ekonomika už dopadla téměř na dno. Obchody a podniky hromadně zavírají, lidé přicházejí o práci a mnozí, kteří ještě práci mají, nedostávají zaplaceno a nemají už z čeho žít. Řekové i cizinci utíkají do jiných zemí, kde doufají v lepší život. Jen blázen by v téhle těžké době přišel z ciziny a investoval v Řecku. A přece. Na Korfu nedávno otevřela dvojice Britů malé bistro na jedné z nejhorších ulic města. Co je k tomu vedlo?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Paul a Sue - britští manželé, kteří si v době krize v Řecku otevřeli bistro | Foto: Pavla Smetanová

"Proč jsme otevřeli? Protože všichni odcházejí a my chceme podpořit Řecko, které milujeme. Máme to tu rádi, před 28 lety jsme se tady s manželem seznámili na dovolené a teď zde bydlíme," vysvětluje pětapadesátiletá Sue. "Možná to je bláznovství nebo odvaha, to se uvidí. Naše dcera je tady vdaná, a tak máme práci i my i její rodina."

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavla Smetanová: Malé bistro a velké plány uprostřed řecké krize

Bistro, kam se vejdou čtyři stolky, nabízí čerstvé jídlo za velmi nízké ceny. "Naše filozofie je čerstvé jídlo. Nemáme nic zmraženého, chceme kvalitu," dodává její manžel Paul.

Sue i Paul doufají, že budou schopni ustát krizi i konkurenci. Chtějí nabídnout něco jiného, než se nabízí ve všech restauracích. Vaří tedy sice několik řeckých jídel, ale i různá další, oblíbená hlavně u početné britské komunity. Třeba fish and chips nebo curry.

"Pokud zjistíme, že jsme se spletli, tak se z toho poučíme a život jde dál," neztrácí optimismus Sue. "Zpočátku nám trvalo 40 minut připravit anglickou snídani, dnes už to zvládáme za pět minut," směje se Paul a dodává, že mají celou zimu na to, aby se v tom naučili chodit.

Bistro Paula a Sue na řeckém Korfu | Foto: Pavla Smetanová

Manželé jídlo sami vaří, jejich dcera umývá nádobí a jejich albánský zeť rozváží jídlo do domovů. V místě, kde obyčejné kafe stojí okolo tří eur, jej prodávají za polovinu a doufají, že na své ceny nalákají lidi z okolních kanceláří a v létě budou rozvážet sendviče i na nedaleké letiště unaveným delegátům cestovek, kteří zde tráví dlouhé hodiny čekáním na další turisty.

Optimismus Paula a Sue, kteří se začínají učit řecky a doufají, že ve zlých dobách uspějí, je jako kapka naděje v oceánu plném zoufalství. O to víc obdivu a podpory si zaslouží.

Pavla Smetanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme