Řekové řekli NE úsporám. Proevropské strany přišly o polovinu voličů
Řecké volby přinesly této zadlužené zemi nejasnou budoucnost. Dosavadní vládní strany socialistů a konzervativců, které se zavázaly k úsporným opatřením, utrpěly těžké ztráty. Hlasy se sčítaly celou noc a stále ještě nejsou všechny sečtené. Je ale velmi pravděpodobné, že obě strany nebudou mít v parlamentu potřebnou většinu.
Řecké volby byly jednoznačně volbami protestními. Země je už pátým rokem v hospodářské recesi a nezaměstnanost překročila dvacetiprocentní hranici.
Většině Řeků se nelíbí současné škrty. Rozzlobení Řekové dali hlasy stranám na levém i pravém kraji politického spektra, které odmítají škrty a nechtějí splácet řecký dluh.
O řeckých volbách jsme v Ranním Radiožurnálu mluvili se zvláštním zpravodajem v Aténách Pavlem Polákem.
„Řekové už nechtějí takzvanou politiku červené tužky, kdy se jenom škrtá. Země provádí masivní škrty už dva roky a další mají následovat. Tím, že je Řecko v recesi už pět let a nezaměstnanost stále stoupá, dali Řekové hlas právě stranám, které slibují, že úspory zmírní, nebo dokonce zruší,“ přiblížil z Atén zvláštní zpravodaj Pavel Polák.
Proevropské strany, které podporují úsporný program vyjednaný s Evropskou unií, tak utrpěly v nedělních volbách těžké ztráty. "Vládní strany dostaly pořádný volební výprask, protože přišly o polovinu voličů," dodal zpravodaj.
Podle šéfa Koalice radikální levice Alexise Tsiprase je výsledek řeckých voleb důkazem pro Angelu Merkelovou, že politika drastických úspor nefunguje.
Řecko míří do politické nestability
Lídři obou stran, konzervativec Antonis Samaras a socialista Evangelos Venizelos, jsou připravení jednat o vládě národní jednoty, která by spojovala všechny proevropsky orientované strany.
Řecko s velkou pravděpodobností čekají složitá politická jednání. Pokud nebude na konci května v Aténách vláda s jasným mandátem a odhodláním pokračovat v úsporách, bude řecká budoucnost v eurozóně nejistá.
Spolupracovnice ČRo v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu a francouzský politolog Jacques Rupnik řecké volby rozebrali ve Světě o deváté
Vyloučeny nejsou ani nové volby v blízké době. Samotným konzervativcům a socialistům se kabinet zřejmě nepodaří sestavit a je jen malá možnost, že by s nimi mohla spolupracovat jedna z levicových stran Demokratická levice.
„Konzervativci dnes jako první strana vyzvou ke spolupráci další strany a Demokratická levice se vyjádřila v tom smyslu, že neodmítá spolupráci na nějaké koaliční vládě, ale bude mít určitě svoje podmínky. Takže to, jestli se sestaví vláda, se dozvíme zřejmě v průběhu tohoto týdne,“ konstatovala naše spolupracovnice v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu.
Spolupráci už naopak odmítla strana Syriza, která ve volbách získala skoro 17 procent hlasů a stala se druhým největším uskupením v parlamentu. Ta před volbami tvrdě kritizovala vládní škrty a politiku obou velkých stran, které se v minulých desetiletích střídaly u moci. Ke spolupráci vyzvala všechny ostatní levicové strany.
Konec jedné epochy
„Ale uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet; tato situace se v Řecku řeší poprvé a je vidět, že nastal konec určitého politického období, dochází k roztříštění a ke zvratu na řecké politické scéně,“ dodala Dorňáková-Stamu.
„Když máte v Řecku volby, kde hlavní otázka je, jestli demokratická vláda vám sníží o 25 procent vaše příjmy, tak samozřejmě to vyvolává reakce; to je velice těžko udržitelný demokratický proces v těchto podmínkách,“ poznamenal francouzský politolog Jacques Rupnik, podle něhož Řecko v tomto smyslu doplácí na společné vládnutí umírněné pravice a umírněné levice v minulých měsících.
„Nástup technokracie je jedno řešení krize. Ale to pak vyvolává opačnou, populistickou, radikální reakci buď z krajní pravice, nebo z krajní levice. A to teď vidíme v Řecku.“
