Řekové začali z obav před návratem drachmy hromadně vybírat peníze z účtů
Řekové si 17. června zopakují po necelých šesti týdnech volby. Politici se nedokázali dohodnout na sestavení vlády a k dalšímu hlasování zemi povede úřednický kabinet v čele s nejvyšším soudcem řeckého správního soudu Panajotisem. Stále častěji se mluví o tom, že se nové volby můžou stát referendem o dalším setrvání Řecka v eurozóně. Z obav, že Řecko opustí eurozónu, začali Řekové hromadně vybírat peníze z účtů.
Podle průzkumů ve volbách jasně zvítězí strany, které odmítají škrty a úsporná opatření. Ty jsou ale podmínkou pro to, aby těžce zadlužená země dostávala půjčky od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.
Bez nich by Řecko nemělo ani na vyplácení důchodů nebo mezd. Je možné, že by mu pak nezbylo nic jiného, než začít opět tisknout svou vlastní měnu. Protože Řecko má stále ještě takzvaný primární rozpočtový deficit.
Stále častěji se mluví o tom, že se volby v Řecku můžou stát referendem o setrvání v eurozóně. O tématu jsme mluvili v Ozvěnách dne s redaktorem Ondřejem Houskou, který situaci v Řecku sleduje
„Což znamená, že jeho příjmy z daní nepokrývají jeho výdaji, i když se od nich odečtou splátky dluhů. Pokud by Řecko o pomoc přišlo, neměl by mu kdo půjčovat a řecký stát by neměl na vykonávání svých vlastních potřeb, platit důchody, mzdy státním zaměstnancům a jediným řešením by bylo začít tisknout vlastní měnu,“ vysvětlil v Ozvěnách dne redaktor Ondřej Houska.
Řekové se přitom zjevně návratu k drachmě obávají. Jen počátkem týdne vybrali z bankovních účtů 700 milionů eur, tedy skoro 18 miliard korun.
Šéf centrální banky varuje před panikou
„Je pravda, že politici uklidňují Řeky, že není důvod k panice, ale panika nastává,“ řekla ve Stalo se dnes řecká spolupracovnice ČRo Soňa Dorňáková Stamu.
Připomněla, že někteří předáci radikální levicové koalice SYRIZA, která je favoritem voleb, vystoupili před několika dny s návrhem, že v případě, že se dostanou do vlády, přinutí vkladatele, aby peníze poskytli jako půjčky.
„To si myslím, že zapůsobilo negativně a možná proto lidé začínají peníze vybírat. Ale nezdá se, že by to byla nějaká ohromná vlna. Lidé jsou však velice obezřetní. Protože zprávy, že by se Řecko mohlo vrátit k drachmě, potvrzují i někteří ekonomové. A varují, že by to například znamenalo, že státní úředníci zůstanou bez platu, důchodci bez penzí,“ dodala.
Hosty Stalo se dnes byli řecká spolupracovnice ČRo Soňa Dorňáková Stamu a ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš
Ondřej Houska přiblížil, že pokud by Řecko opustilo eurozónu, znamenalo by to pro jeho občany asi to, co se Čechoslovákům stalo v roce 1953 v době měnové reformy - přišli by o velkou část úspor. „Jejich úspory v bankách by byly převedeny z eur na drachmy a drachma by obrovsky devalvovala. Znamenalo by to také kolaps řeckého bankovního systému,“ přiblížil.
Podle některých ekonomů je ale pro Řecko návrat k vlastní měně jedinou cestou, jak skoncovat s hospodářskou krizí a vrátit se k růstu. Podle Housky se tyto názory opírají o to, že po prvotním šoku, kdy by se řecký HDP propadl o desítky procent, by ekonomika začala rychle růst.
„Drachma by totiž výrazně oslabila, na čemž by vydělali řečtí vývozci a také by Řecko, jako levná lokalita, přitáhlo zahraniční turisty. Jenže řecký exportní sektor je nejslabší z celé eurozony. Takže nevypadá to, že by se o svůj vývoz mohlo opírat,“ vysvětlil.
Případný odchod Řeků by ale mohl podle některých názorů ohrozit celou eurozónu. Nelze totiž vyloučit šíření krize do dalších oslabených zemí, pokud by Portugalci či Španělé z bank začali v panice vybírat své úspory, banky by se mohly zhroutit.
