Rusko možná zaplatí reparace Ukrajině, aniž by se na to Moskvy někdo ptal. Vzniká plán, jak využít sankce
Asi 350 miliard dolarů by stála obnova ruskou válkou zničené Ukrajiny. K tomuto číslu nedávno došla analýza Světové banky, ukrajinské vlády a Evropské komise. Osvobozování Ruskem zabraných ukrajinských území ale stále není u konce, takže škody dál narůstají. Jak zařídit, aby je zaplatil ten, kdo je způsobil, tedy Rusko, i o tom tento týden jednali zástupci zemí světa na výročním zasedání Skupiny Světové banky ve Washingtonu.
Aby Rusko zaplatilo Ukrajině reparace, to nemusí být rébus, který by šlo vyřešit jen se souhlasem Moskvy.
Už v červnu americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že pracovní skupina složená ze zemí G7 a Austrálie dohromady zmrazila majetky Ruské centrální banky i ruských představitelů a oligarchů v celkové hodnotě 330 miliard dolarů. Tedy skoro ve výši současných odhadovaných škod. Teď se intenzivně jedná o tom, jestli a jak tyto prostředky poskytnout Ukrajině coby reparace.
„Prezentovali jsme náš názor. Bylo by velmi dobré, kdyby nám, kteří sankce uvalili, podařilo zpeněžit ruský majetek a z toho výnosu financovat rekonstrukci Ukrajiny a podobně. Aby rekonstrukci platili ti, kteří Ukrajinu dnes a denně ničí,“ říká za Česko ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, který ve Washingtonu na jednáních Světové banky zemi předsedající Radě Evropské unie tento týden zastupoval.
Ohledně možných reparací Ukrajině ze zmrazeného ruského majetku byla během roku hodně aktivní Kanada, teď ve Washingtonu tuto debatu iniciovaly Spojené státy.
„Nemám odvahu si říkat, že tyto velké země se k tomu rozhodnou. Myslím, že to vážně zvažují, že vůle bude. Západ si přeje, aby Ukrajina vyhrála.“
Zbyněk Stanjura (ministr financí ČR)
„Pokud se realisticky podíváme na to, kolik je potřeba peněz, tak to je jeden z možných zdrojů,“ říká o sankcích Stanjura.
„Všechny demokratické státy bojují i kvůli válce s vysokou inflací, cenami energií, takže mají výdaje, se kterými nepočítaly. A tohle by byl zdroj pro rekonstrukci Ukrajiny. Uvidíme. Debata nebude rychlá, ale bude pravděpodobně akcelerovat v příštích týdnech a měsících.“
Kolektivní rozhodnutí
K washingtonskému jednání o dalším financování Ukrajiny se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky. Případné rozhodnutí o poskytnutí zmrazených ruských majetků Kyjevu by podle českého ministra financí Stanjury bylo lepší udělat podobně jako u sankcí kolektivně na evropské nebo i širší úrovni.
Teoreticky se ale některé země mohou rozhodnout jednat i samostatně. A ruský majetek drží zmrazený také Česko.
„Je to víc než 10 miliard korun. A to je jen Česká republika. U nás nejsou žádné jachty, nemáme ty přístavy. Sněmovna schválila zákon, abychom mohli uvalovat i sankce na národní úrovni. A to je další věc, která by mohla posílit zmražení či zabavená majetku,“ popisuje situaci Česka Stanjura.
Data Světové banky. Ukrajinská ekonomika klesne o 35 procent, obnova země přijde na 349 miliard dolarů
Číst článek
Pokud by k reparacím ze zmrazených ruských zdrojů bez souhlasu původních majitelů došlo, dá se očekávat, že se věc dostane i soudu.
„Riziko tam nevidím. Samozřejmě se může stát, že ruští oligarchové se takzvaně budou domáhat práva. Ale bezpráví, které denně páchají na Ukrajině, je vůbec neopravňuje k tomu, aby využívali výhod demokratické země,“ říká.
„Kdyby byli takoví demokraté, tak nepřipustí, aby Rusko bez důvodu brutálně napadlo Ukrajinu a páchalo tam válečné zločiny. Nemůžu to vyloučit, jsou to bohatí lidé, kteří jsou schopni si zaplatit špičkové právníky. Ale když se na to podíváte z hlediska morálky nebo přirozeného práva, tak nemají vůbec šanci na to, aby uspěli,“ myslí si český ministr financí Stanjura.
