Řím a svět se loučí s Janem Pavlem II.
Před průčelím baziliky na náměstí svatého Petra ve Vatikánu se tisíce lidí rozloučily s Janem Pavlem II. Náměstí bylo zcela zaplněno poutníky a desítkami státníků z celého světa. Největšího smutečního shromáždění v novodobých dějinách se účastnilo na 200 státníků a přes 3 miliony poutníků. Tříhodinový pohřeb začal krátkou uzavřenou ceremonií v bazilice, na kterou neměli přístup ani politici, ale jen nejvyšší církevní hodnostáři. Pak byla rakev vystavena nad schodištěm baziliky svatého Petra, kde začala venkovní mše. Bohoslužba byla přenášena na 20 velkoplošných obrazovek rozmístěných po celém Římě a prostřednictvím rozhlasu a televize do celého světa. Třetí část obřadu se odehrála v kryptě baziliky bez zraků veřejnosti. Jan Pavel II. zemřel minulou sobotu ve věku osmdesát čtyři let. V čele římskokatolické církve stál 26 let.
První částí obřad tvořila krátká soukromá ceremonie pouze za účasti nejvyšších církevních hodnostářů. Vložili do papežovy rakve váčky se stříbrnými a zlatými pamětními mincemi a medailemi a jeho stručný životopis zaznamenaný v latině na svitku papíru. Papežův osobní tajemník Stanislaw Dziwisz a vatikánský ceremoniář Piero Marini zakryl papežovu tvář bílým hedvábným závojem. Poté byly rakev z cyprišového dřeva uzavřena a vynesena před oltář vztyčený nad schodištěm baziliky.
Následovala mše pod širým nebem, kterou před bazilikou svatého Petra sloužil kardinál Joseph Ratzinger, střežící ve Vatikánu čistotu víry. "Byl to služebník Boží z celého svého srdce. Nikdo z těch, kdo jej viděli při modlitbách, kdo slyšeli jeho kázání, na něj nezapomene," zdůraznil Ratzinger. Mše se účastnili desítky kardinálů a dalších církevních představitelů i duchovní z jiných církví a také desítky státníků, stovky dalších smutečních hostů a tisíce věřících. Svatopetrské náměstí bylo podle odhadů zaplněno 70 000 lidmi a v přilehlých ulicích obřad sledovaly další statisíce. Za zvuků vatikánských zvonů a mohutného potlesku věřících odneslo po poledni 12 mužů v černém rakev s ostatky papeže Jana Pavla II. zpět do chrámu.
Třetí část obřadu se uskutečnila v kryptě baziliky svatého Petra, a to bez zraků veřejnosti. Rakev s ostatky Jana Pavla II. tam byla zapečetěna papežskými a vatikánskými pečetěmi. Cypřišová rakev byla uzavřena do zinkového pouzdra a do další rakve z dubového dřeva. Na té je papežovo jméno, jeho kříž, znak a data jeho pontifikátu. Rakev byla spuštěna pod mramorový náhrobek v kryptě na místě, kde kdysi spočíval jeden z papežových předchůdců Jan XXIII.
Ve 12 hodin se v České republice rozezněly na několik minut kostelní zvony. Dnešek je v Česku na základě rozhodnutí vlády dnem smutku. Na veřejných budovách jsou vyvěšeny státní vlajky na půl žerdi. Stát ve Vatikánu zastoupil prezident Václav Klaus. Jeho letadlo mělo na cestě do Říma komplikace. Challenger musel přistát v Mnichově poté, co mu praskla jedna z vrstev čelního skla. Následný přesun do Říma se už ale obešel bez komplikací.
Vatikán už dříve hlásil, že není schopen přijímat další poutníky. Řím se úplně uzavřel pro osobní automobily. Tisíce lidí strávily noc ve spacích pytlích na ulicích. To mělo i jiný důvod, než že by už nesehnali ubytování. Poutníci chtěli zůstat v okolí svatopetrského náměstí, aby získali co nejlepší místa na pohřební obřad, který začne za dvě hodiny. Většina z nich ale obřad na vlastní oči neuvidí.
Pohřeb sledovalo celé Polsko. V mnoha městech byly v kostelech a na náměstích umístěny velkoplošné obrazovky. Státní instituce dnes nepracovaly - rozhodl o tom premiér Marek Belka. Školy zrušily vyučování a zavřené zůstaly i dveře bankovních ústavů. Volno daly svým zaměstnancům i velké obchodní řetězce. Nelze počítat ani s tím, že budou otevřené restaurace. V menších obchodech a firmách o uzavření provozovny rozhodoval majitel.
Ve větších podnicích si lidé brali náhradní volno, nebo se na směnách střídali tak, aby se každý věřící mohl jít pomodlit nebo se v televizi podíval alespoň na část smutečního ceremoniálu. Polské televize přestěhovaly svá studia dočasně do Říma, vyslaly tam své moderátory a ti odtud už včera večer vysílali hlavní zpravodajské relace.
Obřad může vést i k usmíření mezi polskými lídry
Jednu z největších oficiálních delegací vyslalo do Vatikánu papežovo rodné Polsko. Polští politici přiletěli třemi letadly - a možná dojde i k historickému usmíření bývalého prezidenta Lecha Walesy a jeho nástupce Aleksandra Kwaśniewského.
Roztržka mezi Walesou a Kwaśniewskim se táhne už deset let - od prezidentských voleb. Walesa odmítl pozvání na palubu prezidentského speciálu a do Říma poletí s vládou. Na čestném místě ve Vatikánu ale bude stát vedle Aleksandra Kwaśniewského.
"Bojoval jsem s pochybnostmi, ale Svatý otec nad námi zvítězil. Musím přiznat, že on působí i na ty nejtvrdohlavější povahy," prohlásil Lech Walesa.
Prezident Kwaśniewski v tom vidí příležitost, jak obnovit alespoň zdání jednoty.
Lech Walesa tak dnes poprvé po deseti letech možná podá ruku svému rivalovi. "Já, jako křesťan, mám dost odvahy podat mu ruku. Po křesťansky. Nevím ale, jak se to slučuje s jeho světovým názorem," řekl Walesa v narážce na někdejší členství prezidenta Kwaśniewského v komunistické straně a vládě Polské lidové republiky.
Testament Jana Pavla II. předmětem diskusí
Závěť Jana Pavla II. se v Polsku stala předmětem velkých diskusí. Polská média připomínají, že z jejího překladu do italštiny vypadla důležitá slova o místu posledního odpočinku. Papež napsal, že o tom mají rozhodnout kardinálové a jeho rodáci.
Jan Pavel II. ve svém testamentu navrhuje, aby o místu jeho hrobu rozhodl sbor kardinálů po dohodě s rodáky v Polsku. Později ale připsal, že kardinálové mohou k mínění Poláků pouze přihlédnout, shledají-li to užitečným. V Polsku proto začala diskuse, co si vlastně Svatý otec přál - aby by jeho ostatky spočinuly v rodné zemi, nebo ve Vatikánu? Polská katolická církev k tomu přistupuje s rozvahou.
"Domnívám se, že jsou důležitější věci než přenesení papežova srdce do Polska nebo přejmenování ulic nebo škol. Nepřehánějme to. Důležitý je přece ten velký odkaz, kterým jsou jeho poselství, jeho osobnost a jeho skutky," řekl k tomu teolog profesor Michal Czajkowski.
Německé ohlasy
Byl to jeden z největších papežů v historii, soudí konzervativní bavorský premiér Edmund Stoiber. Pro celý svět byl morální autoritou, byl zosobněním důvěryhodnosti, kterou nepožívá nikdo jiný na světě.
Bude to velice těžké po tomto výjimečné a úchvatném člověku najít nového papeže, upozorňuje předseda Bundestagu Wolfgang Thierse. Hlavním úkolem nového svatého otce bude zajistit především jednotu církve.
Získal si místo v historii nejen jako duchovní, ale také jako politik. Bez jeho aktivit v Polsku, bez polské Solidarity by nepadla železná opona a znovu by se nesjednotilo ani Německo, a za to patří Janu Pavlovi II. náš vděk, potvrzuje předseda německých liberálů Guido Westerwelle.
