Rio se snaží o bezbariérovost, hendikepovaní ale ve městě stále naráží na překážky
V Riu de Janeiru začínají dnes večer paralympijské hry. Přestože se v brazilském městě snaží, spousta míst zůstává hendikepovaným nedostupná. S problémy a nedodělky se lidé s postižením setkávají ve většině dopravních prostředků, plně bezbariérová jen pouze krátká síť tramvají.
I v „lepší čtvrti“ Copacabana, kde je hodně turistů a hotelů, nejsou chodníky nejlepší. Dlažba má hodně nerovností, často je i přerušená. Přechody sice mají nájezdové rampy tak, aby se na nich mohli vozíčkáři pohybovat, jenže i centru jich je mnohdy málo.
Problémy řeší hendikepovaní i v autobusech městské hromadné dopravy. Všechny sice mají v zadní části rampu pro vozíčkáře, jenže nejsou příliš využívané. Autobusy jezdí tak rychle, že je jízda v nich pro hendikepované až nebezpečná.
Rio de Janeiro si prošel zpravodaj David Koubek. Sledoval, jak se ve městě žije hendikepovaným
Před dvěma lety říkal člen divadelního souboru La Putyka Petr Valchář, že Rio je co do bezbariérovosti jedno z nejhorších měst, která navštívil. „Jako invalida z Ria moc nemám, protože je to absolutně bariérové město. Zlatá Praha.“
Za pouhé dva roky se mnohé změnilo. Třeba všechny stanice nové linky metra mají bezbariérové přístupy a budují se i na starých stanicích. Do vestibulu se lze dostat bez problémů, horší je to s turnikety. K vjezdu přes vrátka zajištěná řetězem je třeba přivolat obsluhu.
Všude od schodů nechybí vodicí pruhy pro nevidomé, které je dovedou k plastovému plánku stanice s návody v braillově písmě.
Při přípravě na olympijské a paralympijské hry se ale na hendikepované myslelo. Třeba vozíčkář a aktivista Toni Vaz si například takhle chválil dostupnost stadionu Maracanã po rekonstrukci:
Paralympiáda bude mít také dobrou atmosféru, říkají Češi žijící v Riu. Prodalo se už 1,5 milionu lístků
Číst článek
„Pro vozíčkáře je to tu všechno zcela přístupné. Podlaha je rovná. Nebo další detail takzvané univerzální architektury: pult prodejního okénka je snížený, takže na něj dosáhnu rukou já i stojící lidé. Když se chce, tak to jde, takhle má vypadat Brazílie."
Jenže ještě toho zbývá spousta. Třeba mezi dvěma přístupnými místy - stanicí metra s výtahem a stadionem - je rampa tak prudká, že bez cizí pomoci nejde na vozíku sjet. A vyjet už vůbec ne.
Jeden dopravní prostředek je v Riu plně bezbariérový, protože je nový. Jde o nové linky tramvají. Na zastávky vedou mírné rampy a vozy jsou kompletně nízkopodlažní. Síť tramvají zatím ale není příliš rozsáhlá a její významnější rozšiřování se neplánuje.
