Před dvěma týdny odsoudil hongkongský soud třiašedesátiletého Čecha ke 27 letům vězení za pašování drog. Po celém světě je za mřížemi 1227 občanů České republiky. Serveru iROZHLAS.cz to sdělilo ministerstvo zahraničí. Nejvíc jich je ve Velké Británii a v Rakousku.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 6:00 2. září 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve Velké Británii podle údajů ministerstva zahraničí za rok 2016 (čerstvějšími údaji ministerstvo nedisponuje) čeká ve vazbě nebo vykonává svůj trest ve vězení 336 občanů České republiky. V Rakousku jich 191 a v Německu přes 250.

Soud v Hongkongu rozhodl. Český senior si za pašování drog odsedí 27 let

Číst článek

„Do těchto třech zemí jezdí čeští občané za prací, popřípadě zde žijí dlouhodobě. Jedná se o 'staré' členské země Evropské unie, kam z logiky věci směřují Češi za prací - kvůli lepšímu výdělku, jazyku a podobně,“ řekla serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Přes 100 Čechů je ve výkonu trestu v USA, 94 ve Španělsku a 90 v Itálii. Občané Česka ale obývají vězení i v exotičtějších destinacích. V Thajsku jich je 11, v Peru osm.

V žebříčku 11 zemí s největším počtem vězněných Čechů chybí z okolních států pouze Polsko.

Ministerstvo ale připouští, že nemusí být informované o všech lidech s českým pasem, kteří si odpykávají trest v zahraničí.

Jiný kontinent, jiný trestný čin

Činy, kvůli kterým Češi nejčastěji skončili za mřížemi, se liší podle kontinentu a oblasti. „Pro Evropu jsou to často trestné činy spojené s řízením motorových vozidel a požívání alkoholu. Pro Asii jsou typické trestné činy spojené s pašováním čehokoliv. Pro Střední a Latinskou Ameriku jsou to trestné činy spojené s drogovými delikty a porušením pobytových podmínek,“ vysvětlila Valentová.

„Ve Velké Británii je valná většina českých občanů zadržena z důvodu drobných krádeží v obchodech, vloupání do bytů a domů, řízení vozidel bez oprávnění anebo výtržností pod vlivem návykových látek, domácího násilí či jinak sociálně nepřípustného chování. K závažnější trestné činnosti patří zejména drogové delikty, držení či převoz zbraní bez povolení, obchod s lidmi, výjimečně i násilné trestné činy,“ potvrdila serveru iROZHLAS.cz Alice Navrátilová z českého velvyslanectví v Londýně.

Výše trestů se podle ní nejčastěji pohybuje od několika měsíců do dvou let. „V případech spáchání závažného trestného činu jsou pak tresty samozřejmě vyšší,“ dodává.

V Rakousku jsou nejčastějšími trestnými činy, kterých se Češi dopouští, krádeže. „Tresty se nejčastěji pohybují dle okolností spáchání trestného činu a v závislosti na hodnotě ukradené věci v rozpětí od šesti měsíců do tří let,“ popsal Jiří Tomeš z Velvyslanectví České republiky ve Vídni.

Cigarety jsou v hongkongském vězení tvrdá měna. Češi si stěžují jen na kvalitu jídla

Číst článek

V Thajsku jsou občas zadrženi mezinárodně hledaní lidé, kteří ve vězení čekají na vydání do České republiky.

„Čeští občané jsou v Thajsku obvykle vězněni krátkodobě (v řádu několika týdnů) z důvodu zadržení při překročení doby platnosti pobytového titulu (víza); při zaplacení pokuty za překročení této doby jsou vyhoštěni a zemi opouštějí. Dále se může jednat o drobné delikty (krádeže, poškození cizího majetku), případně může jít o mezinárodně hledané osoby, které byly v Thajsku zadrženy a čekají na vydání do České republiky,“ vysvětluje zástupkyně velvyslance Dagmar Minaříková z českého zastupitelského úřadu v Bangkoku.

Sedm z osmi Čechů vězněných v Peru je za mřížemi podle ministerstva zahraničí kvůli deliktům spojeným s drogami.

Pasy i knihy

Jednotlivá velvyslanectví nebo konzuláty se podle ministerstva zahraničí snaží vězněným Čechům pomáhat.

„Občanům ČR, kteří odpykávají trest odnětí svobody ve věznicích v USA, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu nebo příslušný generální konzulát poskytuje konzulární pomoc či jinou součinnost, pokud o takovou požádají, například vystavení nového cestovního dokladu, a tak dále,“ popisuje Olga Janíčková, vicekonzulka ve Washingtonu.

Britská policie zadržela rekordní množství zbraní a munice, zatčen byl i jeden Čech

Číst článek

České velvyslanectví ve Vídni poskytuje vězněným ještě více pomoci. „Zastupitelský úřad může poskytnout zejména následující pomoc: informování osob blízkých o uvěznění občana, jestliže tento o to požádá.  Pokud jde o rozsah poskytnutých informací, respektuje zastupitelský úřad vůli uvězněného. Poskytnutí kontaktů na advokáta. Poučení o možnostech návštěvy osob blízkých ve vězení. V odůvodněných případech možnost návštěvy konzula u uvězněné osoby. Zaslání českých tiskovin, popř. knih. Jednání s věznicí v případech, kdy se uvězněná osoba obrátí na zastupitelský úřad se stížností, že jsou porušována její práva,“ popisuje Tomeš.

Čech, který kradl ve vile herce Kňažka, má strávit tři roky ve vězení

Číst článek

Velvyslanectví také kontrolují, jestli jsou dodržována práva českých občanů. „Zastupitelský úřad především monitoruje, aby nakládání s vězněnou osobou ve věznici odpovídalo minimálním uznávaným mezinárodním standardům po zdravotní, hygienické, stravovací a sociální stránce,“ vysvětluje Navrátilová. Pokud podobný problém zjistí, tak se snaží zjednat nápravu.

„V konkrétních případech se jednalo například o zajištění přístupu k dlouhodobě užívaným lékům, v jiném si vězeň stěžoval na sociální izolaci z důvodu jazykové bariéry, proto zastupitelský úřad podpořilo jeho žádost o přemístění do jiné cely ke krajanovi,“ dodává Navrátilová.

V Thajsku bez dopisů

V různých zemích se liší také možnost vězňů komunikovat s vnějším světem. Obvykle závisí na režimu, který vězni uloží soud.

Českého novináře Šprongla zadrželi v Thajsku. Hrozí mu až pět let vězení

Číst článek

„Obecně platí, že ve výkonu trestu jsou vězni v písemném styku s blízkými či jinými osobami v neomezeném rozsahu. Je však nutno počítat s tím, že korespondence může být ze strany věznice kontrolována. Vězni obvykle mohou ve stanoveném rozsahu z věznice i telefonovat, tyto hovory si sami platí. Některé věznice umožňují i emailovou korespondenci,“ vysvětluje Navrátilová.

V Rakousku je situace podobná. „Zpravidla mohou vězni komunikovat formou dopisu (poštou), v některých případech mají omezenou možnost telefonovat z telefonu sociálního pracovníka věznice. Komunikace e-mailem zpravidla možná není,“ popisuje Tomeš.

V Thajsku vězni tolik příležitostí ke komunikaci nemají. „Mohou komunikovat s vnějším světem pouze telefonicky, případně při osobních návštěvách ve vězení,“ popisuje Minaříková.

Pořadí	Země	Vazba / Výkon trestu (počet lidí)
1.	Velká Británie	336
2.	Německo	250
3.	Rakousko	191
4.	USA	104
5.	Španělsko	94
6.	Itálie	90
7.	Slovensko	53
8.	Chorvatsko	50
9.	Francie	25
10.	Thajsko	11
11.	Peru	8

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít