Biden je usmiřovatel, zemi ale bude velmi těžké sjednotit, říká bývalý kongresman s českými kořeny

Před 31 lety se zasadil o to, že nově zvolený prezident Václav Havel těsně po revoluci pronesl historický projev v americkém Kongresu. Teď syn českých rodičů Robert Mrazek viděl, jak po přepadení Kongresu Havlově soše kdosi nasadil červenou trumpovskou čepici. Bývalý kongresman za Demokratickou stranu strávil prací v Kapitolu deset let a zná tamní bezpečnostní procedury. Se zpravodajem Českého rozhlasu hovořil o současné situaci v USA.

Exkluzivně Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý kongresman za Demokratickou stranu Robert Mrazek | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: ČRo

Nájezd davu Trumpových příznivců na Kongres sledoval Robert Mrazek na dálku v reálném čase. K detailu s trumpovskou čepicí nasazenou na mramorovou hlavu Havlovy sochy poznamenává, že by si přál, aby byl Havel naživu a mohl na to ponížení reagovat.

„Připomnělo mi to 60. léta a chvíle, kdy jsem sledoval, co se děje po vraždě Johna Kennedyho v Dallasu. My Američani jsme to hltali, nedalo se od toho odtrhnout. Kdo to udělal, jak se to stalo... A pak jsme živě v televizi sledovali, jak zastřelili Leeho Oswalda. Teď to na mě působilo stejně – že sledujeme něco, co jsme ještě nikdy nezažili a snad už znovu nezažijeme. Bohužel to ale ukazuje, kde se Spojené státy ocitly. V nebezpečné situaci,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 31 lety se syn českých rodičů Robert Mrazek zasadil o to, že nově zvolený prezident Václav Havel těsně po revoluci pronesl historický projev v americkém Kongresu. Se zpravodajem Radiožurnálu hovořil o současné situaci v zemi

Někdo to nazývá výtržností, někdo povstáním, někdo domácím terorismem. Jak vy?
Podle mě platí všechno z toho. Bylo tam hodně rozdílných lidí. Pošetilci, lidi, co se najednou ocitli v Kapitolu a brali to jako exkurzi, a pak ti, kteří byli naprosto připravení vyvolat povstání. Kdyby měli šanci, zajmou šéfku sněmovny Nancy Pelosiovou – přinesli si k tomu nástroje a měli to jako agendu. Volali po oběšení viceprezidenta Mikea Pence. Naštěstí nenašli oběti, které si vytipovali.

Myslíte si tedy, že kdyby je našli, stalo by se něco horšího?
Ano. Byli tam lidi, kteří to mysleli vážně. Prezident Spojených států je podnítil k tomu, aby způsobili spoušť, zničili naše instituce a zvrátili tím výsledek voleb, které byly zřejmě stejně férové jako kterékoli jiné v naší historii. A povede to k tomu, že teď zažijeme v Americe velmi zajímavé časy.

Vrátím se k tomu. Jestli to správně počítám, vy jste coby kongresman formálně schvaloval výsledky prezidentských voleb dvakrát. V letech 1984 i 1988 vyhrál republikán, vy jste demokrat. Zajímá mě ale zajištění bezpečnosti v Kapitolu v tento den. Bylo letos nižší, než je obvyklé?
Rozhodně. Tam žádná bezpečnostní opatření nebyla. Normálně by tam byly bariéry kolem celého území Kapitolu. A za bariérami národní garda nebo policie v takovém počtu, aby dav nepustila dál. To se teď nestalo. Bylo to obrovské selhání.

Budova Kapitolu není vůdcův bunkr v Německu 1945. Je otevřená lidem, taky je to jejich dům. Nikdy jsme nepočítali s rozzlobeným davem, co se snaží zvrátit výsledky férových voleb, když je Kongres potvrzuje. Výsledky stanovují jednotlivé státy. Kongres je pak jen potvrzuje. Trump chtěl víc než to. Chtěl je zvrátit, i když ústava k tomu Kongres nezmocňuje.

Příznivci Donalda Trumpa v Kapitolu | Zdroj: Reuters

Říkáte, že Kapitol není stavěný na to, aby se v něm zákonodárci opevňovali proti útoku. Vy jste v sídle Kongresu dlouho působil a deset let byl členem sněmovny. V jaké situaci se tedy vaši nástupci a bývalí kolegové 6. ledna ocitli?
Znám Kapitol a jeho historii opravdu dobře. Byl jsem velmi hrdý, když jsem jím provázel Václava Havla při jeho návštěvě Washingtonu. Kapitol nebyl navržený k obraně v tom smyslu, že skla tam nejsou neprůstřelná, většina dveří není vyztužená. Nikdo nečekal, že na něj zaútočí dav. Tohle se nikdy nestalo.

My jsme vždycky měli bezpečnost zajištěnou, když se v Kapitolu konala důležitá událost. Když tam prezident přednáší Zprávu o stavu unie, opatření se posilují a budovu střeží těžkooděnci, kteří jsou na útočníky připraveni. Šlo o velké selhání, chybělo předjímání a nebylo vůbec lehké sledovat, jak lidé atakují policisty a vyplenili kancelář šéfky sněmovny. Ale bylo to působivé, nemohl jsem z toho spustit oči. Zbývá jen doufat, že budeme připraveni, pokud by se to přihodilo znovu.

Procházejí kongresmani a senátoři nějakým nácvikem takovýchto situací, nebo to pro ně bylo úplně nové?
My jsme žádné takové plány nebo přípravy neměli. Pomyšlení, že by někdo zaútočil na Kapitol, bylo nepředstavitelné. Takže žádná cvičení, žádné přípravy. Kdyby se to stalo za mých časů v Kongresu (1983-1992 – pozn. aut.), tak bychom ani neměli kam se bezpečně schovat. To vše se budovalo po 11. září, kdy jedno z letadel mířilo právě na Kapitol, ale zřítilo se v Pensylvánii. Pak o hodně posílili ochranu a plány, co dělat při útoku. Ovšem nikdo neočekával útok Američanů na Kapitol.

Taktizování, nebo snaha se ho zbavit? Senát drží v rukou Trumpovu kandidaturu pro rok 2024 a nejen to

Číst článek

Mluvil jste už se svými bývalými kolegy z Kongresu, kteří jsou stále ve funkci a teď útok na Kapitol prožili? A pokud ano, co říkali?
Ano, mluvil jsem s nimi a reakce jsou různé. Mnoho z nich se necítilo v ohrožení života, jiní ano. Část davu tam přišla způsobit zkázu a zajmout je. Ti členové Kongresu, se kterými jsem mluvil, jsou v šoku a hněvají se. Nejprve šok a teď o hodně víc hněvu.

Je podle vás tato událost zlomovým momentem ve vztahu republikánů k Donaldu Trumpovi?
Myslím, že teď uvidíme boj uvnitř Republikánské i Demokratické strany. Ten republikánský bude mnohem závažnější, protože to bude bitva o budoucnost strany jako takové.

Tradičnímu křídlu republikánů - vedenému senátním lídrem Mitchem McConnellem a Johnem Thunem z Jižní Dakoty - Trumpovi lidé vzkázali, že ho zničí, porazí v primárkách a dostanou z funkcí. Vedení tradičního křídla si proto řeklo, že než se to stane, musí se Trumpových lidí zbavit. Budeme tedy svědky pokusu omezit Trumpův vliv na Republikánskou stranu.

Republikáni si budou muset vybrat, jestli zůstanou s Trumpem, anebo věrní tradičním principům strany. To se odehraje v nadcházejících měsících a povede to k mnoha bojům. Za dva roky v primárkách proti sobě utratí spoustu peněz, aby jeden druhého zničili, a vyjdou z toho do hlavních voleb oslabení. Demokratům to krátkodobě pomůže, ale v sázce je mnohem víc – demokratické instituce. Myslím si, že Trump je pro ně hrozba, a teď s tím souhlasí i mnohem víc republikánů.

Lidé se během útoku na Kapitol ukrývali na galerii nad jednacím sálem | Zdroj: ČTK / AP

Neschopný uznat porážku

Sněmovna reprezentantů schválila druhou ústavní žalobu na Donalda Trumpa. Najde i tentokrát dostatečnou podporu republikánů v Senátu, nebo ho naopak odsoudí?
V roce 1973 v případě Richarda Nixona se hlasy pro odsouzení našly a republikánští předáci šli prezidentovi oznámit, že pokud zůstane v úřadě, vejde do historie coby první odsouzený prezident. Nixon rezignoval.

Je možné, že se to stane i teď, ale nejsem si jistý, že už jsme došli do tohoto bodu, ani tím, co by udělal Trump. Ten je nepředvídatelný. V Senátu jsou republikáni, kteří budou hlasovat pro Trumpovo odsouzení, tak jako se našli ve sněmovně. Včetně třetí nejvýše postavené Elizabeth Cheneyové.

Přísahal, že bude bránit ústavu, ale neudělal nic, vysvětloval republikán, proč podpořil impeachment

Číst článek

Mitch McConnell oznámil, že se soud rozhodně nestihne před koncem Trumpova funkčního období. A někteří experti a politici tvrdí, že poté už ústava soud neumožňuje. Ale pokud by to bylo jinak – věříte, že Donald Trump se svou povahou by byl schopný z funkce odstoupit?
On je do sebe tak zamilovaný, že není schopný uznat porážku. Uznat, že prohrál. A on prohrál. On to ale neumí přijmout. Pokud by se našlo dost republikánských hlasů, uvidíme, jak se zachová. Chtěl by být prvním odsouzeným prezidentem v historii? To by nechtěl nikdo. Ale on může prostě vyhrožovat občanskou válkou. Jeho přístup může být – jděte do toho, odsuďte mě, a já vás všechny strhnu s sebou. Vezmu 74 milionů lidí, kteří mě volili, a stáhneme vás ke dnu všechny. Ale nevím, uvidíme.

Mnoho z těch 74 milionů upřímně věří lžím o ukradených volbách. Jsou frustrovaní, naštvaní, bojí se konce své verze Ameriky. Co je teď potřeba udělat?
Především: typický člen Kongresu, republikán i demokrat, mívá svůj osobní zájem dost vysoko na seznamu priorit. 140 kongresmanů podpořilo Trumpa a byli proti schválení jeho volební porážky.

Troufl bych si říct, že jen malá část z nich je tak ideologická, že by se s ním vydala i na smrt. Těch podle mě není tak moc. Hodně z nich teď mělo strach proti Trumpovi vystoupit z obav, co se jim může politicky stát. Ale myslím, že Trumpovi oddaných republikánů bude ubývat. Dají mu přednost před svými zájmy, když bude zničený a půjde ke dnu? Nemyslím si to. Myslím si, že hodně z nich je velmi cynických. Takže peníze bych vsadil na Mitche McConnella a tradiční křídlo strany.

Takže podle vás McConnell s Trumpem skoncoval?
Ano, ano. Protože řekl, že po něm půjde. A tohle bude bitva o to, kdo z nich se zachrání. Republikáni bývali před Trumpem stranou zásad. Trump ji teď plánuje zničit. A z druhé strany: oni jsou v pozici ho dorazit. On je teď jako raněné zvíře v lese, útočí na všechny a na všechno. A myslím si, že vedení tradiční části strany cítí, že teď je chvíle ho odříznout, odsoudit a znemožnit mu znovu kandidovat. On je teď ten slabý, oni jsou silní. Ale čas tuhle dynamiku může změnit, když Trump zkusí vybičovat své lidi k zuřivosti. Myslím, že teď je chvíle, kdy mohou republikáni Trumpa dorazit, a že to zkusí.

Vy jste mimo jiné před několika lety natočil film Kongresman s Treatem Williamsem v titulní roli. Hlavním námětem je americká symbolika a falešný patriotismus. Co vás napadlo, když jste viděl záběry Trumpových vlajek v Kongresu USA, nebo fotografii muže, který chodbami nesl prapor otrokářské Konfederace?
Viděli jsme, jak americkou vlajku – symbol všeho, za čím stojíme, co se týče svobody a demokracie – nahradila Trumpova vlajka, která se nijak neliší od svastiky. Je to vlajka kultu osobnosti, vlajka muže, co tvrdí, že on je odpovědí na všechny naše problémy. Nezní to trochu povědomě, když si vzpomeneme na 30. léta? Naštěstí tu máme dost silné instituce, takže nám podle mě nehrozí takový kolaps jako vládě Výmarské republiky v Německu před 90 lety. Ale nenechte se mýlit.

Trump je autokrat, rád by byl diktátorem a teď bude zkoumat tohle pole. Takže ano, byl to pro mě šok, když jsem ty vlajky viděl v Kapitolu. A taky ujištění, že ti lidé slepě následují vůdce svého kultu. Klidně by to mohl být Jim Jones (vůdce sekty Chrám lidu, který nařídil stovkám lidí hromadnou sebevraždu – pozn. aut.), a kdyby po nich chtěl, aby vypili jedovatou chladicí kapalinu, udělali by to. Děsivé.

Donald Trump před davem, který protestoval ve Washingtonu proti výsledkům prezidentských voleb | Foto: Evan Vucci | Zdroj: ČTK/AP

Bidenův nesnadný úkol

20. ledna, tedy dva týdny po útoku na Kapitol, se na místě, kudy dav šplhal vzhůru, bude konat inaugurace nového prezidenta. Joe Biden už z bezpečnostních důvodů zrušil plánovaný příjezd vlakem, na sociálních sítích se formují k protestu ozbrojení extremisté podporující Donalda Trumpa, ve Washingtonu vidíme vojenské manévry. Mohou se události z 6. ledna v nějaké formě opakovat?
Je tam dost lidí k obraně Kapitolu, takže si nemyslím, že se to může stát během inaugurace prezidenta Bidena. Ovšem jsou tu vážné náznaky toho, že ti nejnásilnější z Trumpových podporovatelů zaútočí na sídla zákonodárců jednotlivých států. Třeba v Michiganu, kde už jsme viděli muže s útočnými puškami procházet se po chodbách tamního Kapitolu. Věřím, že je na to každý guvernér připravený. Neočekávám vážné problémy s násilím, ale můžu se mýlit. Jsou toho schopní, pokud třeba budou chtít nastražit bombu jako v Iráku nebo Afghánistánu. Některé z těch milic jsou dobře vycvičené v používání zbraní. Můžu jen doufat, že se to nestane.

Joe Biden před několika dny prohlásil, že po Trumpem podníceném útoku na Kapitol bude jeho úkol sjednotit Ameriku paradoxně snazší. Souhlasíte s tím?
S tím vůbec nesouhlasím. Myslím, že nemá vůbec snadný úkol. Trump má hodně zanícených příznivců. Joea znám a vím, že je to usmiřovatel. Rád hledá kompromisy. Těší se na spolupráci s těmi republikány, kteří jsou ochotní ke kompromisu. A udělá, co může. Ale v naší zemi je virus, možná ještě nebezpečnější než covid. Je to virus nenávisti a netolerance. V příznivcích pana Trumpa je hluboce zakořeněný. Proto myslím, že bude těžké, velmi těžké naši zemi v dohledné době sjednotit. Ale pokusí se o to.

Bidenovu inauguraci odmoderuje Tom Hanks. Běžný program kvůli pandemii nahradí televizní speciál

Číst článek

Vy se s Joem Bidenem znáte ze společných let v Kongresu. Jak blízko k němu máte a jak se na jeho prezidentství projeví osobnostní charakteristiky?
Deset let jsme spolupracovali, když byl Joe v Senátu a já ve Sněmovně reprezentantů. Pracovali jsme společně na mnoha tématech. Není to konfrontační typ. Na rozdíl od Trumpa se všechno netočí kolem něho. Je to někdo, kdo chce na obecném blahu spolupracovat s kýmkoli. Takže věřím, že je tím správným prezidentem pro tuto dobu a že nás může vést k tomu, abychom zase byli zemí, kde spolu můžeme nesouhlasit, ale kde se budeme respektovat jako spoluobčani.

Co jsou podle vás jeho největší úkoly?
Jak řekl i on sám, tak je potřeba postavit na nohy ekonomiku, protože spousta lidí přišla o práci nebo se bojí, že ztratí domov. To je, myslím, největší priorita. Tou druhou je zbavit se koronaviru a dostat vakcínu ke všem Američanům, jak nejrychleji to půjde. Od Trumpovy administrativy jsme viděli naprosto nedostatečné vůdcovství. Joe je odhodlaný dát všechny zdroje dohromady, aby se to povedlo. Bohužel mnoho Trumpových příznivců covid popírá, nenosí roušku, nechce se nechat očkovat, i když zemřelo už skoro 400 tisíc Američanů. Potřebujeme naočkovat aspoň 70 procent populace, čím dřív, tím líp.

Nastupující americký prezident Joe Biden | Foto: Jonathan Ernst | Zdroj: Reuters

Bidenova administrativa slibuje také okamžitou změnu v oblasti zahraniční politiky - více spolupráce, návrat do mezinárodních organizací. Jakou změnu máme očekávat pro náš region střední Evropy? Té se Trumpova administrativa docela věnovala, konkrétně Česko pro ni bylo zajímavé například tématem 5G sítí…
Ministr zahraničí Mike Pompeo a jeho pán, Donald Trump, věří v takzvanou americkou výjimečnost. Jinými slovy – náš zájem je důležitější a cennější, než zájem kterékoli jiné světové země. Joe Biden v tohle nevěří a jeho vláda bude chtít partnerství s ostatními demokraciemi. Spojenectví proti autokraciím a diktaturám.

Takže podle mě uvidíme nové investice do NATO a ujištění našich partnerů, že jsme v tom společně. Nebude to už test loajality – buď podpoříte všechno, co Spojené státy dělají, nebo přijde trest. Taky znovu přistoupíme k Pařížské dohodě o klimatu. Myslím, že Česko bude zase šťastné, že je naším partnerem – v NATO, ekonomicky a v každém ohledu.

Vy jste coby kongresman mimo jiné prosadil ochranu pralesu Tongass na Aljašce. Trumpova administrativa ho otevřela těžbě a výstavbě. Arktickou rezervaci na Aljašce zase těžařům, jak si republikáni dlouho přáli. Bylo to pro vás osobní?
Spoluzaložil jsem organizaci Liga aljašské divočiny, která se zabývá ochranou divočiny na Aljašce včetně arktické rezervace, kde žijí lední medvědi nebo stovky tisíc polárních sobů, poslední velké stádo na kontinentu. Trump chce ta území otevřít těžbě ropy. Podobně i Tongass, největší národní les Spojených států, poslední severský prales na Aljašce. Divočina se stromy starými 700 let.

Všechnu ochranu, kterou jsem Tongassu coby kongresman zajistil, se teď Trump snaží odstranit. Zvolení Joea Bidena nemohlo přijít v lepší dobu, protože vím, že on a jeho ministerstvo vnitra kácení tohoto lesa nepodpoří, naopak ho bude chránit, stejně jako arktickou rezervaci. Těším se na spolupráci na ochraně těch divokých území a veškeré divočiny a národních lesů, které musíme pro budoucí generace uchránit.

S Trumpovou administrativou vaše organizace taky spolupracovala?
Ne, Trump prostě chtěl stavět silnice, co nikam nevedou, a kácet v pralese stromy. Navíc to na Aljašce nevytvářelo žádná dobrá pracovní místa. Jejich cílem bylo skolit ty velikány, naložit je na loď a prodat je v Japonsku nebo Koreji za cenu cheeseburgeru. Jen další důkaz, že Trump je člověk bez zásad a morálního kompasu.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme