Rohingové nacházejí útočiště v Bangladéši. Ten přitom sám potřebuje humanitární pomoc
Z Barmy stále utíkají muslimští Rohingové do sousedního Bangladéše. Podle OSN už jich od srpna před násilnostmi uprchlo na půl milionu. Nejméně deset dětí a dva dospělí z etnika Rohingů zemřeli při útěku z Barmy do sousedního Bangladéše. Desítky dalších se pohřešují.
Podle bangladéšské armády z Arakanského státu na západě Barmy uteklo do sousedního Bangladéše 60 tisíc lidí, přičemž 60 % z nich jsou děti mladší 15 let. Nejvíce z nich zůstává v desetikilometrovém pohraničním pásmu v Bangladéši kolem měst Koks Bazar a Balukálí.
Mezinárodní humanitární organizace se těmto lidem snaží zajistit aspoň pitnou vodu a základní lékařské ošetření včetně preventivního očkování.
Minulý týden také bangladéšská vláda rozhodla, že provizorní tábor Kutupalong a Balukálí promění na utečenecké tábory pro 800 tisíc lidí, protože naprostá většina uprchlíků stále přežívá pouze pod igelity nebo pogumovanými plachtami.
Reakce mezinárodního společenství?
Mezinárodní společenství je hlavně nejednotné. Šestnáctého října se sejdou ministři zahraničí členských států Evropské unie a budou zvažovat, zda uvalí na Barmu ekonomické sankce. Stejný plán mají také Spojené státy.
Barmská vláda už jasně ale vzkázala, že si z této hrozby moc nedělá. Jejími dlouholetými podporovateli jsou totiž Čína a také Rusko a obě tyhle velmoci už naznačily, že pokud Rada bezpečnosti bude hlasovat o přijetí sankcí proti Barmě, Peking i Moskva využijí svého práva veta a návrh zablokují.
V současnosti dál platí, že nejvíce pro rohingské uprchlíky dělá Bangladéš, což je paradoxně jedna z nejchudších a nejlidnatějších zemí světa, která je sama odkázána na dlouhodobou humanitární pomoc druhých států.
