Tichá bolest rohingských žen a dívek: v uprchlických táborech rodí děti násilníků, barmských vojáků
Stovky rohingských žen a dívek, které nyní žijí v uprchlických táborech v Bangladéši, čekají, případně již porodily, nechtěné potomky. Byly znásilněny barmskými vojáky, kteří v Rakhinském státě drancovali jejich domovy. Agentura AP a server CNN přinesly příběhy těch, pro něž se těhotenství stalo měsíce trvající bolestivou připomínkou násilí, jež je vyhnalo z Barmy a zahnalo do temných koutů chýší.
Do jejího domu ještě v Rakhinském státě jednoho dne vtrhli barmští vojáci a před zraky rodiny ji jeden po druhém znásilnili. Bylo jí pouhých 13 a byla vyděšená k smrti. S rodiči a sourozenci poté odešla hledat útočiště a bezpečí za hranice. Do Bangladéše.
Od té chvíle s napětím čekala na menstruaci. Po pár týdnech jí ale došlo, že marně. Pro rohingskou dívku, jejíž příběh líčí agentura AP a označuje ji pouze písmenem A., bylo těhotenství žalářem, z něhož se snažila rychle dostat.
Znásilnění zničilo její nevinnost, ale nosit dítě buddhistického vojáka jí mohlo zničit celý život.
Pátrání AP & CNN
Navzdory strachu se deset žen z uprchlických táborů v Bangladéši rozhodlo poskytnout agentuře AP rozhovor, ovšem pod podmínkou anonymity. Některé z nich jsou vdané, ale manželé je odsoudili. Jiné naopak v partnerech našly oporu. Jedna vdova byla ochotná vypít jed, jen aby nemusela přivést na svět dítě počaté během znásilnění a čelit tak tlaku okolí. Mnohé z obětí samy sobě odpustily, jiné si dodnes vyčítají potomka s buddhistou.
SYSTEMATICKÉ NÁSILÍ
Dosavadní pátrání reportérů - založené na více než 29 rozhovorech s rohingskými obětmi znásilnění, lékařských zprávách a svědectvích lékařů - ukazuje, že znásilňování rohingských žen barmskými vojáky bylo rozsáhlé a systematické. Tématu se věnuje rovněž server CNN. Ten přináší dalších devět příběhů, jež během dubna a května zaznamenal v táborech v Cox´s Bazar fotograf Brian Sokol. Najdete je v anglickém originále ZDE.
Během několik měsíců trvajících útoků barmských bezpečnostních složek proti Rohingům, jež AP popisuje, otěhotněly stovky dívek, některé z nich už nechtěné potomky přivedly na svět. Pro většinu matek jsou děti připomínkou hororového zážitku.
V rohingské komunitě je navíc znásilnění považováno za něco ostudného a nosit dítě, které bylo počato s buddhistou, dokonce za svatokrádež.
Některé z dívek a žen tak ukončily těhotenství předčasně. Třeba díky tomu, že se v uprchlickém táboře dostaly k levným potratovým pilulkám. Jiné porodily a bojovaly s myšlenkou, zda nechtěné děti odložit, či nikoliv.
Strach a bolest mladé A.
V bangladéšském táboře, kde jsou chýše blízko sebe a je vše slyšet. A. tak věděla, že utajit těhotenství bude obtížný úkol. A skrýt uplakaného novorozence nemožné.
Bála se krom jiné toho, že ji kvůli dítěti už žádný muž nikdy nebude chtít. V panice vše řekla matce, která ji odvedla na kliniku na potrat. Když ale A. slyšela o možných vedlejších účincích, vylekala se a vrátila zpět do chýše, kde se snažila rostoucí těhotenské břicho zakrýt vrstvou utažených šátků. Skrývala se měsíce a vycházela jen na nedalekou latrínu.
Dlouho obávaný porod na A. přišel v květnu. Po měsících izolace ucítila první kontrakce. Bála se toho, co ostatní řeknou. Sama byla stále dítětem vyděšeným z nejisté budoucnosti. Po hodinách na zemi porodila - za pomoci matky a babičky - zdravou dívku. Když se na ni podívala, viděla krásu, uvnitř ale cítila bolest, popisují reportéři.
Rakhinský stát je jako vražedné pole. Do Bangladéše utíkají lidé před smrtí, popisuje rohingský aktivista
Číst článek
Okamžitě věděla, že si ji nemůže nechat. Její otec proto běžel na kliniku a žádal pracovníky, aby si dítě odnesli. Hodinu po porodu opravdu přišli a dívku si odnesli, líčí AP.
Humanitární organizace Save the Children i Dětský fond OSN (UNICEF) často najdou náhradní rodiny i uvnitř uprchlických táborů. Podle Krissie Hayesové, jedné ze specialistek UNICEF, tak našli nové rodiče už pro deset dětí.
A. se teď snaží myslet na budoucnost a doufá, že si ji i přes její osud bude chtít někdo vzít a mít s ní víc dětí. Podle svých slov se u ní někdy zastaví humanitární pracovník a ukáže jí fotky dcery. „I když je to dítě buddhisty, pořád ji miluju, protože jsem ji v sobě nosila devět měsíců,“ popsala 13letá A. reportérům.
Schovat břicho
Pro ženy, které by o násilí v Rakhinském státě chtěly mluvit veřejně, by to mohlo znamenat ztrátu všeho. I kvůli tomu není přesně známo, ke kolika znásilněním došlo a kolik dětí se těmto ženám narodilo.
Porodnost na klinikách například v červnu podle dostupných čísel zůstala průměrná a bylo nalezeno jen pár opuštěných dětí. Podle humanitárních pracovníků je pravděpodobné, že se mnoho znásilněných rozhodlo s porodem vypořádat samo.
„Nepřijdou za námi na kontrolu, snaží se těhotenství schovat. Jsem si jistá, že mnoho žen během těhotenství a porodu také zemřelo,“ řekla pro AP porodní asistentka Daniela Cassiová z organizace Lékaři bez hranic (MSF).
Etnická čistka Rohingů
Muslimští Rohingové z převážně buddhistické Barmy stále utíkají. Vypovídají o prožitém násilí, perzekuci, vraždění a pálení svých domovů. Ve čtvrtek to zopakoval Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn, podle něhož už letos přišlo z Barmy do Bangladéše 11 432 Rohingů.
Od loňského srpna, kdy barmská armáda zahájila operace v Rakhinském státě na severu Barmy, uteklo do Bangladéše přes 700 000 příslušníků menšiny. OSN celou akci už dříve označila za etnickou čistku.
Humanitární organizace poskytly podle zprávy Rady bezpečnosti OSN z března tohoto roku služby více než 2700 ženám, které přežily sexuální násilí. Barmská armáda zabíjení, znásilňování nebo mučení rohingských civilistů popírá.
