Rok od první demonstrace nabírá hnutí Pegida kvůli uprchlické krizi znovu na síle

Před rokem vyšlo poprvé do drážďánských ulic protiislámské hnutí Pegida – v překladu Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. Během několika měsíců dokázalo toto hnutí zmobilizovat až 25 tisíc stoupenců. Poté, co se organizační výbor kvůli interním sporům rozpadl, účast na shromážděních Pegidy výrazně poklesla. V posledních týdnech ale toto protiislámské hnutí opět nabírá na síle.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace proti imigraci v Drážďanech pořádaná hnutím Pegida (12. 10. 2015) | Zdroj: Reuters

Před Semperovou operou v centru Drážďan se dnes sejde podle odhadů více než 10 tisíc stoupenců hnutí Pegida. Chtějí demonstrovat proti azylové politice německé kancléřky Angely Merkelové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč hnutí Pegida nabývá na síle a kam se za uplynulý rok posunulo, zjišťoval zpravodaj ČRo v Německu Pavel Polák

Ve městě se zároveň chystá řada protestních pochodů, které se naopak chtějí distancovat od protiislámského hnutí Pegida. Aby drážďanská policie demonstrace zvládla, povolala do města posily.

Politolog Timo Lochocki upozorňuje, že podpora Pegidy roste kvůli aktuálnímu vývoji uprchlické krize v Německu.

„Občané zatím nejsou přesvědčeni o tom, že spolková vláda má situaci pod kontrolou. Proto jdou zejména konzervativní občané do ulic,“ vysvětluje Lochocki, který se věnuje politickému populismu v Evropě.

Na jaře a v létě chodilo na akce Pegidy v průměru kolem tří tisíc lidí. Uprchlická vlna z konce prázdnin Pegidě pomohla.

Původně počítaly německé úřady pro letošní rok s 400 tisíci uprchlíky, potom s 800 tisíci a dnes se odhady pohybují kolem jednoho až půldruhého milionu. Většina německé společnosti to považuje podle průzkumů za příliš vysoké číslo.

„Pokud německá policie zvládne registrovat uprchlíky a zejména pokud počty uprchlíků budou v následujících měsících citelně klesat, pak budou mít konzervativní občané pocit, že je vše pod kontrolou a nebudou mít potřebu podporovat toto antihnutí,“ míní politolog.

Pegida (v překladu Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) pořádá od loňského října v Drážďanech pravidelné demonstrace proti islamizaci Německa. Největších protestů se zúčastnilo až 25 tisíc lidí, po rozkolu hnutí ale začal počet účastníků klesat a znovu vzrostl až s prohloubením uprchlické krize. Zakladatel hnutí Lutz Bachmann byl počátkem října obviněn z podněcování nenávisti vůči imigrantům.

Od vzniku Pegidy – a v tom se pozorovatelé shodují – chodí na demonstrace pravidelně také neonacisté. Spoluzakladatel Pegidy a dnes její hlavní vůdce Lutz Bachmann, v minulosti odsouzený za majetkové delikty, je dnes vyšetřován policií kvůli podněcování k nenávisti vůči imigrantům.

Na poslední demonstraci se objevila maketa šibenice pro kancléřku Angelu Merkelovou. Policie případ vyšetřuje, dozorující státní zástupce dostal anonymní výhružky smrtí. Pegida se za poslední rok zradikalizovala.

„Pro část německých občanů a pro většinu lidí, kteří jdou v Drážďanech do ulic, není důležité, že se Pegida pohybuje mimo rámec německé ústavy. Pro ně je důležitější, že Pegida vyslovuje nahlas jejich obavy a strachy. Tito lidé mají pocit, že parlamentní strany jejich obavy ignorují,“ vysvětluje Timo Lochocki.

Spřízněnost s Moskvou

Na demonstracích Pegidy často vlají ruské vlajky a i vedení Pegidy se staví za politiku ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Putin je pro ně typ politika, kterého by si velmi přáli. Podle nich je to někdo, kdo umí praštit do stolu, koho nezajímají kompromisy, kdo v krajním případě sází i na hrubou sílu. Je to typ politika, který v liberálním multikulturním Německu neexistuje. Putin je také v opozici vůči evropským politikům. Platí tedy – nepřítel mého nepřítele je můj přítel,“ objasňuje politolog.

Lídr a zakladatel hnutí Pegida Lutz Bachmann na demonstraci v Drážďanech (12. 10. 2015) | Foto: Reuters

Úspěch či neúspěch Pegidy se bude odvíjet toho, jak se vládě v Berlíně podaří zvládnout uprchlickou krizi. Německá vláda svou azylovou politiku zpřísňuje, nové zákony z minulého týdne jsou restriktivní – hlavním cílem je snížit počet migrantů přicházejících do Německa.

I kvůli tomu je Berlín ochotný udělat ústupky Turecku, které má syrské uprchlíky udržet v zemi. Jsou to ale řešení, která v krátkodobém horizontu několika týdnů až měsíců viditelné výsledky nepřinesou.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme