Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práce
Slovensko pořád hledá recept na to, jak vytáhnout Romy ze sociální pasti. Tam, kde selhávají celostátní řešení, už dávno pomáhají malé projekty, například farma poblíž Hanušovců nad Topľou, kde našly práci desítky Romů. Za solidní výdělek pěstují zeleninu a bioosiva. Úspěšný nápad jednoho mladíka může být inspirací pro celý slovenský východ.
„Na východním Slovensku zůstává mnoho vesnic, kde jsou jen Romové a staří lidé. Mnoho mladých lidí odcestovalo na západ, do Bratislavy, Česka, do Irska, do Německa,“ říká Štefan Straka u pole s bramborami, které okopávají skupinka Romů.
Třicátník Štefan má drobnou postavu, ale uvnitř musí mít strašně moc energie.
Ze zdánlivě katastrofální výchozí pozice ale zkusil udělat výhodu. Napadlo ho, že bývalí zemědělci, kteří dřív pracovali v JZD a po úrazu šli třeba do částečného invalidního důchodu, by část svých zkušeností mohli předat Romům.
Ti by zase při práci v zemědělství získali novou příležitost.
„Oslovujeme část těchto Romů. Ti, kteří chtějí pracovat i v zahradě, tak dobře. Těm, kteří zájem nemají, tak násilím se jim vnucovat nebudeme,“ dodává Straka.Takhle Štefan už dostal tip na Darinku a Martinu. Jedna z nich už smlouvu dostala, druhá je teprve na zkoušku v zácviku.
„Je to lepší než doma, lepší než na aktivačním příspěvku. Když tu budeme pracovat, tak aspoň budeme mít nějaký příspěvek a ne 60 euro na aktivačních,“ pochvaluje si mladá Romka.
Holky jsou ještě mladé, bude jim teprve 20 let. Tady si mohou vydělat až 500 eur měsíčně, v přepočtu asi 13 tisíc korun. To jsou pro Romy z východního Slovenska jsou neuvěřitelné peníze.
'Nejsem Harry Potter'
Pětatřicetiletý Štefan má zatím skromnější ambice. Poslední dekádu žil jenom ze sociálních dávek a tady bojuje o vůbec první zaměstnání v životě.
„Byl bych rád za jakékoli zaměstnání. I toto by bylo dobré, ale radši bych nějaké stavební práce,“ svěřuje se Rom. „Mně stačí i tohle. Hlavně, že mám zaměstnání,“ dodává.
Občanské sdružení Štefana Straky je rozkročené ještě víc doširoka. Kromě pěstování zeleniny pěstují Romové taky bioosiva, která se pak prodávají třeba do Česka. Další stovka Romů může dobrovolně využívat pole, kde si vypěstují zeleninu pro vlastní spotřebu.
Potkaly se tu recepty na potravinovou soběstačnost i na řešení sociální situace Romů. Štefan Straka ale zůstává i přes všechny úspěchy nohama na zemi.
„Nejsem žádný Harry Potter, který má kouzelnou hůlku a mávne s ní, aby se děly zázraky ze dne na den,“ nešetří skromností Straka.
Projekt Štefana Straky není univerzální a ne každý Rom z východního Slovenska se může stát dobrým zemědělcem. Stovky lidí už ale dostaly šanci. A to je víc, než jim zatím nabídnul kdokoli jiný.
