Rozbití gangu provádějícího nelegální potraty odkrylo palčivý problém Brazílie

V řadě zemí, kde nejsou legální interrupce, se dějí. Ale načerno. Je to i případ Brazílie, kde to pro jednu skupinu byl výnosný byznys. Brazilská policie teď ale jednu takovou organizovanou síť nelegálních klinik rozbila. Zatkla celkem skoro 60 lidí. Případ jen ukázal, jak velký je to v páté nejlidnatější zemi na světě problém. Nelegální interrupce a případná legalizace kromě zákonem povolených situací je přitom pro většinu tamní politické reprezentace tabu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rio de Janeiro. Jeden z vjezdů do favely Pavao-Pavaozinho, kde v úterý v noci hořely barikády, už je klidnější

Rio de Janeiro. Jeden z vjezdů do favely Pavao-Pavaozinho, kde v úterý v noci hořely barikády, už je klidnější | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Po více než ročním vyšetřování zatkli policisté v jediný den 57 lidí. Mezi nimi byli lékaři, policisté i právníci. Jeden z těch zatčených prý prováděl interrupce načerno od roku 1972. Policie ještě hledá dalších asi 15 lidí.

Při zásahu také zabavili velké množství peněz. Jak brazilských realů, tak amerických dolarů, v přepočtu celkem asi 5 milionů korun. A také léky, které dostávaly ženy po ukončení těhotenství.

Pachatelé rovněž nabízeli také prohlídky po samotném zákroku, a to všechno proto, aby zamaskovali stopy a aby ženy v případě komplikací nešly za svým lékařem nebo do nemocnice, zkrátka aby náhodou něco někde nevyprávěly a aby se na to nepřišlo.

Nelegální potraty jako výnosný byznys

Podle médií mělo „služby“ této skupiny vyhledat dva tisíce žen. Policie jich vyslechla asi 80. Zatykače ale policie má na základě 37 případů. Podle všeho to ale byla výnosná činnost.

Doma u lékaře, který síť organizoval a vedl, našli policisté výpis z konta ve švýcarské bance, na kterém prý byl zůstatek v přepočtu 50 milionů korun, přímo v bytě bylo v hotovosti 180 tisíc amerických dolarů.

Kvůli nelegálním potratům pozatýkala brazilská policie desítky lidí

Číst článek

Cena za ukončení těhotenství byla až 70 tisíc korun. Celá skupina pracovala hlavně v Rio de Janeiru a okolí, ale i v dalších spolkových státech. Podle policie často prováděli zákroky přímo u klientek v naprosto nevyhovujícím nehygienickém prostředí.

To všechno ale jen ukazuje na to, že ženy zkrátka nelegální interrupce podstupují, podle jedné studie se k tomu odhodlala každá pátá žena v Brazílii do 40 let věku.

Socha Ježíše Krista | Foto: Fotobanka stock.xchng

Vliv církví dělá z potratů politické tabu

Nelegální interrupce a případná legalizace ve všech případech kromě zákonem povolených situací, tedy po znásilnění nebo při zdravotních komplikacích, je pro většinu politické reprezentace tabu.

V médiích se pár týdnů před volbami objevily případy dvou případů žen, které kvůli nelegální interrupci zemřely. Jedna z nich byla matka tří dětí a nechtěla už další. Policisté také našli spálené tělo ženy, která podle vyšetřování zemřela po nelegálním potratu. Lidé napojení na kliniku se jí chtěli zbavit.

Brazílie je země s převahou lidí katolického vyznání, má největší katolickou populaci na světě. Právě ona byla tradičně tou, která měla v otázce interrupcí hlavní slovo. V prezidentských volbách zůstala ale otázka legalizace potratů spíš tabu, přestože tři z kandidátů na prezidenta byly ženy.

Dvě dokonce vážné favoritky na nejvyšší funkci – současná prezidentka Dilma Rousseffová a také Marina Silvová. Ta se hlásí k jedné z evangelikálních církví, které získávají v zemi velký vliv a jsou v otázce potratů ještě konzervativnější.

Kandidáti na prezidenta nechtějí přijít o voliče

Téma tak v předvolební kampani otevřeli jen kandidáti malých stran bez šance na zvolení: Luciana Genrová ze Strany socialismu a svobody (PSOL), která propagovala i dekriminalizaci marihuany, a stejně tak Eduardo Jorge ze Strany zelených.

Tato strana se přitom tématu vyhýbala, dokud v ní byla Marina Silvová.

Oba dva kandidáti, kteří se o prezidentský úřad utkají ve druhém kole (Dilma Rousseffová ze Strany pracujících a Aécio Neves z Brazilské sociálně-demokratické strany), se k otázce nevyjadřují.

Ani jeden z nich totiž nechce přijít o voliče, kteří se hlásí k evangelikálním církvím.


Zvětšit mapu

David Koubek, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme