Rozhádaní belgičtí manželé se mohou obrátit na mediátora
Když to v manželství nebo rodině skřípe, můžou Belgičané požádat o pomoc školené terapeuty. Jejich úkolem je přimět rozhádané strany spolu jednat a najít smír ve zdánlivě neřešitelném případu. Mediační služby poskytují terapeuti v centrech zřízených obecními úřady, neziskovými organizacemi nebo i soukromníky. Federální ministerstvo lidem doporučuje, aby se v případě sporu obrátili nejdříve na mediátory. Mohou se vyhnout zdlouhavým řízením u soudu. O mediační pomoc je ale zájem pramalý.
Jeden z manželů zvyšuje hlas a už už by mohla začít hádka nanovo. Úkolem mediátora je emoce zklidnit a nechat každého z účastníků sporu přednést svou představu o řešení situace.
V Belgii nabízí pomoc v takových případech přes 550 rodinných terapeutů. Za 7 let existence sítě mediačních center ale jejich služeb využilo jen necelých 900 párů. Loni projevilo o pomoc mediátora zájem sotva 100 klientů. Možná i proto vede Belgie evropský žebříček rozvodovosti. Rozpadají se tu dvě ze tří manželství.
Helene van den Steenová se mediací sporů zabývá už 25 let. Je členkou federální akreditační komise pro zprostředkovatele smíru a metody takových smírčích řízení také vyučuje.
„Obyčejně mívá odborný mediátor vzdělání ve více příbuzných oborech, které se doplňují. Když je to právník, školí se více v psychologii, sociální pracovník si osvojuje základy práva a tak podobně. V kurzu sociální mediace získává student vzdělání v oblastech, které jako svůj hlavní obor nestudoval. Aby se člověk stal mediátorem, musí absolvovat dvouletý kurz, ve kterém se na své poslání připravuje 11 hodin týdně,“ vysvětluje Helene van den Steinová a pokračuje:
„Po skončení kurzu může mediátor požádat o zapsání na seznam ministerstva spravedlnosti jako akreditovaný smírčí poradce. Může podnikat i jako nezávislý mediátor. Ten s akreditací ale může při rozvodu připravit například dohodu manželů o výchově dětí a soud ji pak respektuje.“
Klienty posílá do mediačních center často sociální služba. Může to být také ale rodinný soud, který vidí, že spolu manželé nemluví. Chce ale, aby spolu před rozvodem vyřešili otázku péče o nezletilé děti.
Někdy doporučí navštívit mediátora i advokáti, které si rozvádějící se manželé najmou. Služba smírčího poradce je placená. Cena za hodinové sezení u něj se pohybuje od několika desítek do přibližně 130 eur.
Záležitost širší rodiny
Mediátora může při rozvodu vyhledat kdokoli. V mnohakulturní Belgii může snadno nastat i situace, že o pomoc požádá manželství sezdané podle práva islámu.
U marockých nebo alžírských rodin často dochází k tomu, že rozvod je záležitostí širší rodiny. Manželem ženy může být třeba její bratranec. Rozchod takových manželů tedy není jen věcí jich dvou, mívá to dopad na vztahy v celém příbuzenstvu.
Cílem smírčího poradenství nemusí být podle madiátorky Helene van den Steenové jen sepsání dohody manželů o tom, jak bude jejich společná výchova dětí po rozvodu vypadat.
Úspěchem je pro ni už to, že spolu manželé dokáží znovu komunikovat. Když se podaří zbořit bariéry mezi nimi. Když odejdou ze setkání s ní a pokračují v diskusi o tom, jak se budou nadále o své děti starat.
