Rozhořčení Španělé chtějí změnit volební systém i daně
Po celém světě se dnes bude demonstrovat: do ulic v Evropě i Americe, ale nejen tam, vyjdou lidé žádat změny v politice i ekonomickém systému. Protesty se inspirují takzvaným „Hnutím rozhořčených“ neboli „Indignados“, které na jaře rozpoutali převážně mladí Španělé, frustrovaní z dopadů finanční krize. Španělská metropole, ale i další města v zemi tak při dnešním globálním protestu rozhodně nebudou chybět.
Hnutí 15. května se zrodilo na madridském náměstí Puerta del Sol. Právě v tento den se konala první velká demonstrace. Hnutí rozpoutali převážně mladí Španělé, frustrovaní z dopadů finanční krize.
Madridské náměstí Puerta del Sol je rušné místo. Turisté tu obdivují krásy španělského hlavního města, je tu autobus, který láká nové dárce krve, kapela si tu v širokých kloboucích vydělává na živobytí.
Reportér Radiožurnálu David Koubek sleduje dění na madridském náměstí Puerta del Sol
Pod koněm, pod jezdeckou sochou krále Karla III., je místo setkávání. Teď je to také místo nejrušnějších diskusí a rozjímání. Opodál nyní stojí stolek – informační středisko 'Hnutí 15. května'. Visí tu informace o shromážděních pracovních skupin, které projednávají problémy, které pálí nejen mladé Španěly, ale také ty starší.
„Ve Španělsku máme demokracii, není to ale skutečná, opravdová demokracie!“ říká Lázaro Solar, sedmdesátiletý důchodce. Na sedmdesát sice nevypadá, ale rozhodně boří mýtus, že ‚Hnutí rozhořčených‘ jsou anarchisti, mladí pobudové, co nemají co na práci, nebo pracovat nechtějí.
Prý se zase po letech výchovy dětí a vnoučat – těch má 5 - vrhnul do veřejného života.
„Politiku ovládají banky a kapitál. A tady se musí začít. Politici jsou zkorumpovaní. No ne všichni, ale hodně. A potíž je v tom, že se stále vracejí na kandidátky, aby mohli zas dál krást,“ vyjadřuje svoje stanovisko Lázaro Solar.
Politici a finančníci. Hlavní viníci rozhořčení mnoha lidí. A ti, kteří jsou důvodem, proč vzniklo ‚Hnutí rozhořčených‘, nazývané také ‚Hnutí 15. května‘ nebo ‚Opravdová demokracie hned‘.
Nechceme revoluci, ale změnu
Lidé rozhodně nechtějí nějakou revoluci. „Hnutí 15. května navrhuje změnu. Změnu přístupu každého a každé z nás. Kousek po kousku. Hlavně bychom měli přemýšlet,“ říká Carmen, socioložka. Pomáhá zde většinou mladším skládat informační brožurku.
Jednu dostal do ruky i reportér Radiožurnálu David Koubek a hesla v ní hodnotí: „Máme toho dost. Chceme práci, ne charitu. Vládnoucí garnitura šetří na vzdělání, protože tupý lid hodně konzumuje a moc se neptá. Jsou tu také čísla – odhadují, že loni se ve Španělsku zpronevěřilo z veřejných peněz 80 miliard eur…A následují návrhy: boj proti daňovým rájům, změna v daních a jejich harmonizace. Včetně srovnání daní v Evropské unii.“
„Jsou tu lidé všeho druhu: intelektuálové, svobodná povolání, dělníci, nezaměstnaní, studenti… No takže aby se všichni shodli na konkrétních návrzích, je těžké,“ říká Vanessa de Cruz, historička. A podle ní to ani není důvod Hnutí 15. května.
Vytvořit prostor k diskuzi
„Chceme vytvořit občanskou platformu, kde můžeme diskutovat my, kdo nemáme prostor v novinách, televizi, rádiu. Takže jdeme do ulic, kde spolu mluvíme, a nebo klidně každý doma, telefonem, nebo třeba v baru…“
Někteří „rozhořčení“ bojují proti kapitalismu, jiní ho chtějí jen reformovat.
„Chceme, aby se finanční krize vysvětlila. Proč vznikla? Kdo je za ni zodpovědný? A kdo za to bude platit? Chceme, aby se chránila práva občanů před mocí, kterou mají finanční instituce, banky a globální trh,“ dodává Vanessa de Cruz.
Základní požadavek je ale jednoznačný. Bránit demokracii jako vládu lidu. Španělští „indignados“ tak chtějí změnit zastaralý volební systém. Konkrétně například otevřít kandidátky tak, aby si voliči mohli vybírat politiky podle zásluh. A dát tak za plentou u voleb košem těm, co si to zaslouží.
V předčasných volbách, které budou za pět týdnů, se to ještě španělským „rozhořčeným“ nesplní. Politikům ale už dopředu vzkazují, že s jejich hlasem mohou počítat. Ozvou se totiž v ulicích.
