Nátlaková akce, říká historik o blokádě Lačinského koridoru - spojnice Arménie s Náhorním Karabachem
Ázerbajdžán už několik měsíců blokuje Lačinský koridor. Jedná se o jedinou spojnici mezi územím Arménie a Náhorním Karabachem obývaným arménským obyvatelstvem. Baku označuje blokádu za protest ekologických aktivistů, proti tomuto tvrzení se vymezuje Arménie i humanitární organizace. Na otázky ohledně aktuálního dění v Náhorním Karabachu odpovídá historik a vysokoškolský pedagog Adrian Brisku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak začala ázerbajdžánská blokáda koridoru a pokračuje tak dodnes?
Akce započala oficiálně 12. prosince loňského roku, i když určité náznaky se objevily už v srpnu. Zastavili prakticky veškerou dopravu do arménské části Náhorního Karabachu a lidé tam mají omezený přístup ke zboží, energiím i humanitární pomoci. Lidskoprávní organizace reportují o tom, že situace se doteď příliš nezměnila.
Ázerbajdžán označuje akci za protesty ekologických aktivistů, ale Arménie a lidskoprávní organizace Amnesty International obviňují vládu v Baku, že je za blokádu zodpovědná a porušuje tím lidská práva arménských obyvatel Náhorního Karabachu. Co je podle vás jejím skutečným důvodem?
Tvrzení o ekologických aktivistech považuji za poněkud slabý argument. Oblast není průmyslová a nedochází zde k výraznému znečištění ovzduší. Blokádu vnímám jako pokračující nátlakovou akci ázerbájdžánské vlády na arménskou vládu a vládu Náhorního Karabachu, aby přistoupily na svou verzi řešení konfliktu.
‚Jeden všechny přivede, do temnoty sváže‘. Putin obdaroval účastníky summitu i sebe devíti prsteny
Číst článek
Jedná se o uznání ázerbajdžánského vlivu v Náhorním Karabachu a otevření koridoru Zangezur spojující ázerbajdžánské území a jeho exlávu Nachičevan obklopenou Arménií. Cesta skrze Zangezur by znamenala přímé spojení mezi Ázerbajdžánem a Nachičevanem, to zase nechce dopustit Arménie.
Arménie o blokádě tvrdí, že jde pokus o etnickou čistku. Lze akci tak chápat?
Od poslední války v Náhorním Karabachu v roce 2020 se počet etnických Arménů v oblasti snížil asi na 20 tisíc. Ale nemyslím si, že cílem blokády je snaha zbavit se těchto lidí. Vidím ji spíše jako nátlak na lokální vládu, aby se podřídila té ázerbajdžánské.
Existují nějaké podmínky či okolnosti, za kterých by Ázerbajdžán blokádu ukončil?
Zatím i přes mezinárodní jednání vypadá nalezení kompromisu nepravděpodobně. Ani poslední setkání ázerbajdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, arménského prezidenta Nikola Pašinjeva a amerického ministra zahraniční Antonyo Blinkena na bezpečností konferenci v Mnichově nepřineslo jasné výsledky.
V kavkazském regionu hrají velkou roli dvě mocnosti – Rusko a Turecko. Právě Turecko je dlouhodobým spojencem Ázerbajdžánu, může mít na současné dění vliv?
Neexistuje žádná evidence o turecké podpoře blokády Lačinského koridoru, ale rozhodně od války v roce 2020 je v tomto regionu stále více vidět turecká přítomnost. Byla dokonce vytvořena turecko-ázerbajdžánská vojenská skupina operující v oblasti. Ale nemohu jít tak daleko, abych řekl, že se Turecko na blokádě podílí, protože to nepodložím důkazy.
Myslíte, že by tzv. západní země ve spolupráci s Organizací spojených národů měly zasahovat do jednání mezi Arménií a Ázerbajdžánem?
Podílení se USA a Organizace spojených národů v rámci mezinárodního jednání považuji za důležité. Vypadalo to, že během posledních dvou let ztrácí region světovou pozornost. Ale nedávná bezpečnostní konference v Mnichově se stala dobrým znamením, že se USA o problematiku zajímají. To by mohlo pomoci izolovaným obyvatelům Náhorního Karabachu za ázerbajdžánskou blokádou.
Ekonom Marek: Vykrýt celou předchozí spotřebu zemního plynu z Ruska nejde změnou z roku na rok
Číst článek
Mezinárodní vliv Ázerbajdžánu díky zásobám ropy a zemního plynu nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině roste. Odráží se to i v jednání a přístupu Západu k aktuálnímu problému?
Určitě díky současnému dění na Ukrajině vzrůstá strategická role Ázerbajdžánu kvůli jeho přístupu k energiím. Zároveň Arménie je také historicky součástí ruského bezpečnostního systému. Oba tyto faktory zaručují Ázerbajdžánu výhodnější pozici pro mezinárodní jednání.
Vidíte možné budoucí řešení tohoto problému?
Očekávám, že půjde o zdlouhavé vyjednávání, které nemusí vést k žádnému výsledku. Obě země nikdy nedosáhly dohody o sporu o Náhorní Karabach. Někteří analytici již před několika lety začali pochybovat o tom, zda se „liberální mírová řešení“ k urovnání konfliktu prostřednictvím Minské skupiny nevyčerpala a zda snad nenastupuje postliberální „autoritativní řešení konfliktu“, zejména se zapojením autoritativních sousedních mocností - Turecka, Ruska a možná i Íránu. Více než dva roky po poslední válce však i tento „autoritářský model“ nepřinesl mírové řešení mezi oběma zeměmi.
