Pro Ukrajinu neděláme dost, Rusko ale porazíme, tvrdí britský ministr pro Evropu

Velká Británie výrazně podporuje Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi. Podle jejího ministra pro Evropu ale musí celý Západ dělat pro Ukrajince víc. Bez ohledu na to, kdo se příští týden stane novým britským premiérem, je Graham Stuart přesvědčený, že přístup Londýna ke konfliktu na východě kontinentu se nezmění. „Nejde v něm jen o Ukrajinu, je to boj o demokracii,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský ministr pro Evropu Graham Stuart

Britský ministr pro Evropu Graham Stuart | Zdroj: Český rozhlas

Během svého vystoupení na pražské konferenci Fórum pro Ukrajinu jste řekl, že nepochybujete o tom, že Rusko musí být poraženo a že se tak stane. Jak by se toho mělo dosáhnout?
Musíme zajistit, že Ukrajina dostane potřebné vojenské vybavení jako salvové raketomety, obrněná vozidla, munici a také výcvik. Velká Británie vede výcvikový program, který má zajistit základní výcvik minimálně pro 10 000 ukrajinských vojáků. Několik tisíc už jich u nás je. To samé dělají naši spojenci. Byl jsem minulý týden ve Vilniusu a Litva nám přislíbila 30 vojáků, kteří přijedou do Británie a pomůžou s výcvikem ukrajinských vojáků.

Na prvním místě je uznat vůli a hrdinství Ukrajinců a dát jim vojenské vybavení a výcvik, které potřebují. Vedle tohoto armádního příspěvku je druhou velmi důležitou součástí také finanční podpora, aby Ukrajina udržela zemi v chodu, mohla se postarat o lidi a vést válku. Jsme si jistí, že Ukrajina vyhraje a ruské jednotky se budou muset stáhnout ze suverénního území Ukrajiny.

Jako mezinárodní společenství dáváme jasně najevo, že nepřipustíme porušování Charty OSN ani chování, které ohrožuje nejen Evropu, ale státy po celém světě, pokud si nějaká mocnost myslí, že může na někoho zaútočit a nebude pohnána k odpovědnosti.

Putinova ,pyramida moci‘ se musí zhroutit, myslí si šéf estonské diplomacie. ,Nemůžeme zůstat zticha‘

Číst článek

Bude ale taková podpora Ukrajiny stačit k porážce Ruska?
Podívejte se na cíl té ruské invaze, a tím bylo ovládnout Ukrajinu. Rusko se pokusilo proniknout do hlavního města, svrhnout vládu a převzít kontrolu nad zemí. To totálně ztroskotalo. Pak se zaměřilo na jih a východ Ukrajiny, a ani tam nedosáhlo výrazného postupu. Rusové sice dál hrozí, ale jejich pozice v zemi je slabá, jejich válečné cíle krachly a mají demoralizované jednotky. Mají sice velkou početní převahu nad Ukrajinci, ale jak jsme viděli, tak hrdinství ukrajinské armády podporované silnou vůlí Ukrajinců dokázalo zastavit postup ruského útoku kupředu.

Naším úkolem je teď přispět k tomu, abychom viděli, jak Ukrajinci postupují kupředu. Nikdo z nás neví, jak dlouho válka potrvá, ale jsem si absolutně jistý, že Velká Británie i Česko jsou plně odhodlány podporovat Ukrajinu a zajistit, že tu podporu dostane.

Vy jste se ptal, jestli děláme dost. Odpověď je: ne. Musíme dělat víc. Musíme dodávat ještě víc vojenského vybavení, musíme zlepšovat naši koordinaci a výcvik a musíme zajistit, že finanční sliby se jen neoznamují, ale opravdu plní, a ukrajinská vláda je dostává, aby se mohla postarat o své lidi a o vedení boje.

Sám jste zmínit, že nikdo neví, jak dlouhá ta válka ještě bude. Je zjevné, že konec nepřijde rychle a může to trvat ještě roky. Jsme na to připraveni?
Doufáme, že to roky nebudou. Potěšilo mě nicméně, když jsem tady na Fóru pro Ukrajinu slyšel německou ministryni zahraničí, jak řekla, že Němci budou na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba, ať už to potrvá jakkoli dlouho. Máte ale pravdu, že je to velmi naléhavý problém, pokud chceme zajistit, aby to netrvalo roky. Pokud chceme zastavit útlak, vraždění a znásilňování na Ukrajině. Ukrajinci nám ukázali, že pokud jim dáme, co potřebují, jsou schopní nejen zastavit Rusy, ale dostat je i ze své země.   

Budíček zaplacený krví Ukrajinců

Británie bude mít příští týden nového premiéra nebo premiérku a novou vládu. Jak se změní její přístup k Ukrajině a Rusku, pokud v čele kabinetu usedne Rishi Sunak nebo Liz Trussová?
Bez ohledu na to, který z těchto dvou kandidátů bude premiérem, bude britská vláda dál podporovat Ukrajince a jejich boj za odražení ruských útočníků.

V otázkách přístupu k zahraniční a bezpečnostní politice mezi nimi není žádný rozdíl?
Ne. Domnívám se, že jsou oba odhodlaní podporovat tento boj a chápou, o co v něm jde. Že v něm nejde jen o Ukrajinu, ale je to boj o demokracii a varování pro nás na Západě, že jsme byli asi až příliš dlouho lhostejní k autokratům, kteří nesdílí naše hodnoty a jsou připravení zajít až tak daleko a porušit Chartu OSN, aby dosáhli svých cílů. Je to budíček, za který svou krví platí Ukrajinci. Poučit se z něj ale musí celý svět.

Proto naše ministryně zahraničí Liz Trussová, která je favoritkou souboje o nového premiéra, mluví o vytvoření takzvané sítě svobody po celém světě a že je důležité, aby podobně smýšlející demokracie spolupracovaly, měly navzájem otevřené trhy, podporovaly se a nebyly tak závislé na někom z vnějšku, jako se Evropa ukázala být závislá na ruské ropě a plynu. To se do budoucna už nesmí opakovat.

Britský ministr pro Evropu Graham Stuart během rozhovoru pro Radiožurnál | Zdroj: Český rozhlas

Vy jste podporovatelem Liz Trussové, která je podle průzkumů opravdu favoritkou klání o nového lídra britských konzervativců a nástupnictví po Borisi Johnsonovi. Působil jste pod ní už v době, kdy byla ministryní pro mezinárodní obchod i teď, kdy vede ministerstvo zahraničí, pod které spadá Váš post. Znáte ji tedy velmi dobře. Co by znamenalo pro evropskou politiku a vztahy s Evropskou unií, kdyby se stala novou premiérkou Británie?
Myslím, že je vždycky dobré, když svého partnera znáte, a to by byl i tento případ. Jak jste říkal, byla ministryní mezinárodního obchodu, a pak zahraničí. Ví se o ní, že má jasné názory na to, že Západ musí spolupracovat a že se bude snažit o skutečně konstruktivní vztahy s unijními státy a s Evropskou unií jako celkem.

Jenže byla to právě Liz Trussová, kdo letos předložil návrh zákona o severoirském protokolu, který Británii umožňuje jednostranně změnit ujednání v této klíčovou součásti brexitové smlouvy. Nejen podle názoru EU to bude znamenat její porušení a porušení mezinárodního práva, pokud ten zákon projde britským parlamentem tak, jak byl předložen. Nepovede tak případný nástup Trussové spíše k dalšímu zhoršení vztahů s EU?
Smyslem severoirského protokolu je podpořit fungování Velkopáteční mírové dohody v Severním Irsku. Jejím ústředním bodem je sdílení moci (mezi unionisty a republikány, pozn. red.). Unionisté ale prohlásili, že se na výkonné moci nebudou podílet, pokud se bude protokol uplatňovat. Tím tak protokol zasazuje tvrdou ránu Velkopáteční dohodě a míru v Severním Irsku.

Druhou debatu mezi kandidáty na post britského premiéra vyhrál Sunak, Trussová vede v průzkumech

Číst článek

Jeho druhým cílem je zajistit ochranu jednotného evropského trhu, což ctíme. EU ale trvá na jeho interpretaci a plnění způsobem, který zničí obchod mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. A to je třetí hlavní cíl tohoto protokolu: usnadnit obchod mezi východem a západem Spojeného království, a to neplní.

Když si přečtete protokol, tak ve svém čele jasně říká, že je možné ho doplňovat a nahrazovat a že na něm musí být shoda. To, co říká EU a co vy jste zmínil, že jeho doplnění nebo nahrazení je porušením mezinárodního práva, to tak rozhodně není.

Nám jde o plnění cílů tohoto protokolu, ale ten protokol sám o sobě není funkční, a proto je potřeba ho změnit. Konalo se už 27 schůzek ministryně zahraničí a (bývalého britského hlavního vyjednávače, pozn. red.) lorda Frosta s unijními kolegy a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Britská vláda vydala 17 dokumentů, Evropská unie všechny změny odmítla. Ty jsou však nutné, aby bylo možné plnit hlavní cíle severoirského protokolu.

Hrozí vážný střet mezi Británií a EU

Proč tedy britská vláda pod vedením Borise Johnsona přistupovala na tento protokol a schválila ho – dokonce si vymohla změny do jeho současné podoby –, když ho od samého počátku chce upravit a nechce ho celý plnit?
To je dobrá otázka, ale jak jsem říkal: ten protokol stanoví své cíle a my jsme doufali, že je bude plnit. Zároveň má v čele napsáno, že je možné ho upravovat dvěma přátelskými suverénními stranami, aby tyto cíle plnil. To se ale neděje.

Podepsali jsme ho, abychom se přihlásili k těmto cílům a ke spolupráci s EU. A teď místo toho, aby unie uznala fakt, že severoirská vláda nefunguje, tamní unionisté se na protokolu nechtějí podílet a že to ohrožuje Velkopáteční dohodu a obchod mezi oběma částmi Spojeného království a pokusili jsme se to napravit, tak vznikl dojem, že jsme tento protokol podepsali ve špatné víře, že ho nebudeme plnit. Tak to nebylo. On prostě nefunguje, a proto usilujeme o jeho změnu.

Mohou jednání mezi EU a Británii přinést nějaké řešení? Doposud se zdá, že ani jedna strana není ochotná ke kompromisu s tou druhou.
Souhlasím, že to je nesmírné obtížné a nikam jsme se zatím nepohnuli. Tento víkend máme jednání s Irskem a děláme všechno pro to, abychom našli řešení. Posunout se musí ale také EU.

Vnímám politické dění uvnitř EU i v Irsku, kde se blíží volby. Je spousta sil, které působí proti nalezení dohody. Pokud ji nenajdeme, riskujeme vážný střet mezi Velkou Británií a EU, a to v kontextu toho, čím jsme náš rozhovor začínali, tedy Ukrajiny a potřeby bezpečnosti Západu, není rozhodně žádoucí.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme