Rozhovor s bývalým poradcem Gorbačova A. Čerňajevem
Před patnácti lety padla sovětská říše, která existovala 69 let. Nad Kremlem zavlála vlajka Ruské federace, která se stala nástupnickým státem Sovětského svazu. Pro tehdejšího sovětského prezidenta Michaila Gorbačova to byl šok. Musel rezignovat a vyhrotil se tak jeho konflikt s Borisem Jelcinem.
Bývalý poradce Gorbačova Anatolij Čerňajev vzpomíná na 15 let staré události takto: "Samozřejmě, že Gorbačovovi bylo jasné, že Jelcin se snaží o rozpad sovětského impéria. Jelcin dokázal spoustu lidí přesvědčit o tom, že Rusko už nepotřebuje nadále krmit všechny sovětské republiky. Namluvil společnosti, že Rusko bude během dvou let vysoce rozvinutou zemí a k tomu je právě nutný rozpad sovětské říše," říká Čerňajev.
Pamatuje si, že Gorbačov si pozval Jelcina před osudným odjezdem do rezidence Viskuli v Bělověžském pralese do své kanceláře. "Gorbačov se ho ptá, proč tam vlastně jedeš? A Jelcin mu odpověděl, že jde jen o třístranné setkání o spolupráci Ruska s Běloruskem a Ukrajinou. O nic zásadního. Jelcin ale Gorbačova podváděl, on mu lhal, věděl, že smyslem cesty je dohoda o rozpadu Sovětského svazu," dodává Čerňajev.
Michail Gorbačov se o zániku impéria dozvěděl velmi potupně. Díky telefonátu tehdejšího amerického prezidenta George Bushe staršího. " Jelcin po podpisu bělověžských dohod zavolal Bushovi do Washingtonu a oznámil mu, že Sovětský svaz přestal existovat. A teprve poté se o tom dozvěděl Gorbačov," tvrdí Anatolij Čerňajev, šest let poradce Gorbačova. Ten byl ale silně proti rychlému rozpadu svazu. Věděl, že k němu musí dojít, ale prosazoval jiný způsob než Boris Jelcin. Po jeho nástupu došlo v Rusku k chaosu, k válkám v Čečensku, k divoké privatizaci, k odevzdání surovinového bohatství do soukromých rukou.
I proto panuje v dnešní ruské společnosti nostalgie po Sovětském svazu. Téměř šedesát procent obyvatel zániku sovětské říše lituje. Důvody? " Lidé měli stabilní plat, práci. Žili sice skromně, ale měli naději, že se dokážou postarat i o své děti a vnuky. Zdravotnictví sice bylo špatné, ale bylo zdarma. Staří lidé dostávali penzi, se kterou na rozdíl od dneška vystačili. Po tom všem se jim stýská, proto volají po sovětských časech," vysvětluje Čerňajev a dodává. " Teď se zejména starší generace dostala do chaotického stavu, kdy na jedné straně vidí oligarchy, miliardáře, bohatou Moskvu a na druhé straně zbytek Ruska žije ve velké bídě. Lidé na vesnicích nemají práci, dřevěné domky jim padají na hlavu, Rusko se pořád ještě nevzpamatovalo," domnívá se Gorbačovův poradce.
" Lidé nesní o komunismu, ten je pro ně příliš abstraktní, jim se stýská po základní životní úrovni. Když to řeknu nadneseně, po jistotách. Když měli v době Sovětského svazu problém, řešili to přes stranu. Dnes neví na koho se obrátit. Na soudy, které nefungují? Na policii, která je zkorumpovaná? Někteří se prostě v dnešním systému neorientují," tvrdí Čerňajev.
Po období Jelcinova chaosu ale lidé začali věřit Putinově tvrdé politice. On jim vrací pocit hrdosti. Snaží se z Ruska opět vytvořit světovou velmoc. Společnosti příliš nevadí, že Kreml omezuje demokracii, likviduje nezávislá média, dosazuje na důležité posty bývalé či současné představitele tajných služeb. Vladimír Putin označil před časem rozpad sovětské velmoci za největší geopolitickou tragédii dvacátého století.
Stejného názoru je i Anatolij Čerňjajev: " Poté, co byl odstraněn Sovětský svaz a zmizela tak protiváha americkému kolosu, Washington si dělá co chce a nikoho se už nemusí bát. Příkladem je pak situace v Iráku. To je důsledek rozpadu sovětské říše," řekl Českému rozhlasu u příležitosti patnácti let od konce Sovětského svazu bývalý poradce Michaila Gorbačova.
