Rozhovor s G. Kepelem o šíření islámského extremismu

Vyznavači takzvaného saláfistického džihádu jsou mezi muslimy ve velké menšině. Navzdory tomu jejich vidění světa dnes mnozí lidé na Západě ztotožňují s islámem jako takovým.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klávesnice. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Jedná se o silně konzervativní pojetí sunnitské víry, které se v devadesátých letech proměnilo ve hnutí hlásající násilný boj proti bezvěrcům. Termín saláfistický džihád použil pro tento radikální výklad islámu poprvé přední francouzský expert na muslimský svět a Blízký východ Gilles Kepel.

Mluvili jsme s ním o tom, kam směřuje islámská civilizace i její vztah se Západem.

"Například ve Francii v současnosti pracuji na hloubkovém průzkumu toho, co se děje na periferiích velkých měst. Za pozornost stojí, že jsou v mé vlasti dnes mladí vzdělaní muslimové, kteří se dokonce zapojují do politiky na lokální úrovni. Zároveň ale často hledají mentální azyl ve striktně vykládaném islámu. Protože cítí, že v evropských společnostech pro ně není reálné místo," uvedl Kepel.

Fenoménem dnešní doby je podle autora knihy Válka v srdci islámu šíření nenávisti v duchu násilného džihádu po internetu. Zvlášť náchylní jsou vůči tomuto vedlejšímu produktu globalizace osamělí jedinci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Prokeš hovořil s francouzským expertem na muslimský svět a Blízký východ Gillesem Kepelem

Třeba Fajsal Šahzád, Američan pákistánského původu s dobrým vzděláním i zaměstnáním, odsouzený nedávno k doživotí za pokus o zabití desítek lidí na newyorském Times Square.

Gilles Kepel na druhou stranu upozorňuje na příznivý trend, kterým je podle něj sílící pozitivní angažmá muslimských elit v globalizovaném světě. Dnes jde prý především o to pochopit, kdo se vydává jakým směrem a proč. Největší hrozbou je podle francouzského učence rostoucí odcizení mezi muslimy a většinovými společnostmi v západní Evropě i USA.

"Pokud nejsme schopní stavět nové mosty mezi oběma skupinami, pokud se nesnažíme opustit mentalitu oddělených "broušených šperků", tak myslím, že jsme v ohrožení."

Za neblahý vývoj mají odpovědnost takzvaní umírnění muslimští inteletuálové, které je málo slyšet, i západní nacionalisté, kteří povzbuzují islamofóbní nálady a využívají je k zisku voličských hlasů.

Například v liberálním Nizozemí donedávna muslimové žili podle svých pravidel v uzavřených komunitách bez silnějších vazeb s ne-muslimy. Zdánlivou idylu připomínající ale trochu apartheid ukončila až smrt režiséra Thea van Gogha, zavražděného radikálem marockého původu.

Současný zápas o srdce muslimů, o kterém francouzský učenec píše, je nesmírně komplexní a odehrává se na předměstích Paříže, stejně jako v Káhiře nebo Péšaváru. V Palestině nebo Libanonu v tomto boji posilují díky nezdarům mírového procesu islamisté. Třeba v Turecku jsou u moci taky, podle Kepela tam ale musí dělat kompromisy s demokracií a modernitou.

"Možná že Turecko je v tomhle určitým průkopníkem. Protože jde o zemi, která se ekonomicky výrazně rozvíjí. Což zatím není příklad většiny arabských zemí, pokud nepočítáme ty, které prosperují díky ropě."

Kde vidí analytik aktuálních pohybů v muslimském světě hlavní pomyslná i reálná bojiště války o srdce muslimů, kterou vystihuje arabské slovo Fitna? Podle Gillese Kepela zůstává hlavní frontou oblast nazvaná Američany Af-Pak, tedy Afghánistán a Pákistán. Křehkým regionem, místem zápolení o hegemonii a moc, patrně nadále bude Perský záliv se zhrouceným Irákem, vnitřně rozviklaným Íránem a ropnými monarchiemi. Napětí zdá se hned tak nepoleví ani v oblasti Levantu.

"Nová frontová linie se navíc rýsuje v africkém pásu Sahelu - Mali, Mauritánii, Nigeru, Senegalu. To je problém, protože jde o hodně nestabilní oblast, ze které přichází do Evropy nemálo imigrantů," zdůraznil Kepel.

Milan Kopp, Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme