Rozhovor se Světlanou Gannuškinovou, držitelkou ceny Homo Homini
Oficiálně dnes startuje devátý ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden Svět. Během slavnostního zahájení bude dnes večer předána cena Homo Homini za rok 2006. Tu každoročně uděluje organizace Člověk v tísni osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv a demokracie. Dnes večer ji převezme Ruska Světlana Gannuškinová. S ní se ještě před odletem do Prahy setkal náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
Světlana Gannuškinová je vystudovanou matematičkou a velmi rychle si tak spočítala, že správným výsledkem jejího života je pomáhat druhým. Koncem 80. let se zapojila do hnutí za lidská práva a vždy se snažila pomoci uprchlíkům nejrůznějších konfliktů na postsovětském prostoru.
"Nikdy jsem si nemyslela, že změním svou profesi. Třicet let jsem učila matematiku a lidskými právy jsme se zabývala jaksi mimo. Pak jsem ale zjistila, že už obojí nezvládnu, a naplno jsem se začala věnovat pomoci druhým lidem," vzpomíná pětašedesátiletá Světlana Gannuškinová.
Poprvé se dostala do kontaktu s oběťmi válek během konfliktu v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbajdžánem na začátku devadesátých let. Tehdy jí také poprvé ruská média přisoudila titul ochránkyně lidských práv. "Když jsem v roce 92 přijela do Baku, abych se setkala se zástupci ázerbájdžánské strany, noviny tehdy napsaly: Dorazila známá ochránkyně lidských práv Světlana Gannuškinová. Takto ze mě udělaly poprvé známou osobu," dodává se smíchem ruská aktivistka.
Už v roce 1990 založila organizaci Graždanskoje sadějstvije, takzvaný výbor Občanská pomoc. Ten má po celém Rusku síť právních center a poskytuje především migrační a pracovní poradenství. " Pokud si nebudeme navzájem pomáhat, tak nepřežijeme. A to platí zejména v Rusku. Pomáhat je zcela přirozenou vlastností každého člověka, ale ve vypjatých momentech se aktivuje pouze u někoho. Zdá se, že i u mě," přiznává skromně Světlana Gannuškinová.
V Rusku patří k nejrespektovanějším ochráncům lidských práv. Režim Vladimíra Putina je ale drží pod velkým tlakem, nevládní organizace v Rusku čelí neustálým překážkám ze strany státní moci. Proč? " Byla rozjeta kolosální diskreditační kampaň proti občanské společnosti v Rusku. Stát velmi profesionálně rozšířil v ruské společnosti mýtus o tom, že nevládní organizace jsou placeny výhradně Západem a pro něj také pracují. To je samozřejmě nesmysl," hájí se Světlana Gannuškinová.
Tvrdí, že během vládnutí prezidenta Vladimíra Putina postupně mizí v zemi demokratické principy, soudní moc v Rusku je závislá na politice, média podléhají Kremlu. Proto je občanská společnost pod takovým tlakem. "Zůstali jsme totiž jedinou opozicí v zemi, nevládní organizace jsou momentálně hlavním oponentem a kritikem Kremlu," dodává paní Světlana.
Ta v poslední době zejména upozorňuje na vlnu rasismu a xenofobie v Rusku. Ostře kritizuje nový imigrační zákon. Ten například od prvního dubna totálně zakazuje práci neruským občanům na tržnicích. Paradoxně to ale může podle Světlany Gannuškinové vyvolat u obyčejného ruského člověka velkou nevoli a kritiku režimu.
"Jakmile přijde na trh a zjistí, že nemůže sehnat levné tádžické meruňky, levné melouny z Uzbekistánu a že musí jít nakoupit do drahého supermarketu, rozčílí se. Vláda se může dočkat velkých protestů," soudí Gannuškinová, které dnes večer organizace Člověk v tísni udělí prestižní cenu Homo Homini. Jak mi paní Světlana řekla, velmi si toho váží.
"Jsem moc ráda, že je to právě česká cena, protože každý ruský inteligent se cítí vinen za sovětské tanky v šedesátém osmém. To že zrovna česká organizace, se kterou jsme navíc spolupracovali v Čečensku, si všimla mé práce, je pro mě velkou ctí," přiznala Českému rozhlasu Světlana Gannuškinová.
