Irácký konflikt rozklížil NATO. V bruselské centrále aliance panuje dusná atmosféra, kterou mají na svědomí Francie, Belgie a Německo. Smetly totiž ze stolu žádost Spojených států o plánování obrany Turecka v případě vojenského útoku na Irák. Tyto tři evropské země tvrdí, že nechtějí podkopat snahu o diplomatické zažehnání hrozícího konfliktu. Spojené státy hovoří o krizi věrohodnosti NATO. Kvůli této roztržce však podle ministra obrany Donalda Rumselfda nehodlají útok odkládat.

20:54 10. února 2003 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak dnes oznámil generální tajemník NATO George Robertson, Turecko už oficiálně požádalo o naléhavé konzultace kolem své obrany na základě článku čtyři Washingtonské smlouvy. Ten ukládá členům povinnost konzultovat, pokud kterýkoli z nich usoudí, že "je ohrožena jeho bezpečnost". Ankara tak učinila poté, co Francie, Německo a Belgie zablokovaly plánování obrany Turecka v případě války s Irákem. Tato trojice evropských zemí se obává, že by plánování obrany Turecka podkopalo diplomatické úsilí na odvrácení vojenského konfliktu. Spojené státy označily tento postoj za hanebnost. Generální tajemník ale řekl, tento argument je nutné brát velmi vážně. Současná situace však má podle Robertsona řešení.

"Věřím, že dojdeme k dohodě, ale vůbec nevím, kdy to bude. Musíme přesvědčit ještě tři členy. Sejdeme se dnes, pokud to bude nutné, tak i zítra a v dalších dnech a doufám, že najdeme shodu, protože tak aliance funguje. Je tu každopádně ještě hodně práce tady v centrále, ale i v jednotlivých hlavních městech, aby se našel způsob, jak spor vyřešit a pokračovat."

Kvůli rozkolu ohledně Iráku se Řecko dnes rozhodlo svolat mimořádný summit Evropské unie. Šéf diplomacie Jorgos Papandreu, jehož země unii teď předsedá, to oznámil v Aténách. Podle Řeků jsou vztahy mezi Spojenými státy a EU v krizi.

Spojené státy dnes označily poslední vývoj za krizi věrohodnosti Severoatlantické aliance. Jako velmi vážnou hodnotí tuto situaci i náš velvyslanec při NATO Karel Kovanda. "Současná situace v Severoatlantické alianci je skutečně na pokraji situace krizové. Jde zejména o to, že aliance zatím nebyla schopna po několika týdnech se dobrat rozhodnutí začít plánovat obezřetná opatření k posílení ochrany a obrany jednoho svého spojence - Turecka - a to je vážná věc," řekl Kovanda Radiožurnálu.

Američané nyní čekají na aktualizovanou zprávu zbrojních inspektorů, kterou jejich šéfové Hans Blix a Muhammad Baradej mají v pátek předložit Radě bezpečnosti. Ministr zahraničí USA Colin Powell a národně-bezpečnostní poradkyně Condoleezza Riceová nechtějí ledajakou spolupráci režimu Saddáma Husajna, ale požadují spolupráci plnou. Pokud se do pátku Irák "dramaticky nepolepší", bude prezident Bush okamžitě požadovat po Radě bezpečnosti, aby autorizovala použití síly.

Podle diplomatických zdrojů v OSN bude vše záležet na Francii; pokud ta neodolá masivnímu britsko-americkému tlaku, dá se očekávat i pružnější přístup Ruska a Číny. Snahu Spojených států skoncovat se Saddámem Husajnem komplikují také země Hnutí nezúčastněných, které chtějí pod vedením Jihoafrické republiky přenést debatu na půdu Valného shromáždění.

Francie, Rusko a Německo ve společném prohlášení vyzvaly k pokračování a výraznému posílení zbrojních inspekcí OSN v Iráku. Oznámil to dnes francouzský prezident Jacques Chirac na společném briefingu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Milan Fridrich, Miroslav Konvalina, Pavla Kvapilová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít