Soudní dvůr v Haagu přikázal Arménii a Ázerbájdžánu zabránit v podněcování k rasové nenávisti
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl o vzájemných žalobách Arménie a Ázerbájdžánu. Obviňují se ze vzájemné rasové diskriminace národa, která pokračuje i po válce o Náhorní Karabach ukončené loni v listopadu. Obě země žádaly justici o vydání předběžného opatření k zastavení rasové nenávisti. Soudní dvůr uznal situaci za naléhavou a návrhům obou stran částečně vyhověl.
Arménie i Ázerbájdžán se před mezinárodním soudním tribunálem v Haagu obviňovaly vzájemně, a to z porušování mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965. Ke zločinům mělo docházet při poslední válce o Náhorní Karabach na podzim roku 2020.
Obě země věřily, že soud přiřkne zodpovědnost za rasovou diskriminaci druhé straně a zároveň žádaly urgentní vydání předběžných opatření, aby bylo zabráněno páchání dalších zločinů.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z útoků na hranice. Konflikt země řeší za pomoci Ruska
Číst článek
Podle Arménů je ze strany Ázerbájdžánu na zajatcích pácháno násilí. Sousední zemi obviňují také z ničení arménských památek.
Azerové druhou stranu zase viní z etnických čistek a neuznávání práv a svobod azerského etnika.
Předsedkyně soudního dvora Joan Donoghue v rozhodnutí přikázala Ázerbájdžánu chránit arménské válečné zajatce před násilím a zajistit jim rovné zacházení před zákonem. Vláda v Baku má také stíhat vandalismus namířený proti kulturnímu a náboženskému dědictví Arménů jako jsou kostely, památníky nebo hřbitovy.
Obě země mají přijmout veškerá opatření proti podněcování k rasové nenávisti vůči druhému národu. Toho se podle soudu dopouštějí jak jednotlivci, tak veřejné instituce.
Proti rozsudku Mezinárodního soudního dvora není odvolání. Neexistují ale také prostředky, jak státy donutit, aby se jeho verdiktem řídily.
