Rozsudek smrti nad Saddámem vyvolal ve světě rozporné reakce
Souhlasné, odmítavé i neutrální reakce přicházejí od světových představitelů k rozsudku iráckého soudu, jenž poslal na smrt bývalého prezidenta Saddáma Husajna a dva další odsouzené. Bílý dům rozsudek jednoznačně přivítal, evropští politici ale zdůrazňují, že Evropa trest smrti odmítá. Rusko reagovalo zdrženlivě.
USA neskrývaly nadšení. Americký prezident George Bush považuje odsouzení Saddáma Husajna za významný úspěch mladé irácké demokracie.
"Je to milník v úsilí iráckého lidu nahradit vládu tyrana vládou práva," zhodnotil verdikt Bush. "Je to významný čin pro mladou iráckou demokracii a její ústavní vládu," dodal. Bílý dům už dřív označil dnešek jako "dobrý den pro irácký lid".
Americký velvyslanec v Iráku Zalmay Khalilzad označil rozsudek za milník na cestě ke svobodné společnosti v Iráku. Přestože Iráčané mají podle něj ještě před sebou těžké dny, verdikt nad Saddámem dává společnosti možnost sjednotit se a pracovat na lepší budoucnosti.
V amerických médiích se rozsudek nad Saddámem Husajnem sice dostal na přední místa, ale přehlušuje ho zpravodajství o vrcholící kampani před úterními volbami do amerického Kongresu.
Podle místních analytiků je to spravedlivá satisfakce pro oběti Husajnova režimu, ale situaci v Iráku to příliš neovlivní. Odstředivé tendence Kurdů a nepřátelství mezi šíity a sunnity se už dostalo příliš daleko. Dá se prý také očekávat, že se ještě povleče odvolací procedura, která následuje po vynesení rozsudku nad Saddámem Husajnem.
Evropská unie vyzvala Iráčany, aby Saddáma Husajna nepopravovali. "Evropská unie se staví proti trestu smrti ve všech případech a za všech okolností. Neměl by být proto vykonán ani v tomto případě," uvádí se prohlášení, které vydalo Finsko jako předsedající země pětadvacítky.
Současně ovšem také připomíná, že EU mnohokrát režim prezidenta Saddáma Husajna odsoudila, především za to, jak hrubým způsobem porušoval lidská a základní humanitární práva. Pokud chce být ale pětadvacítka důsledná, musí i v tomto případě žádat, aby trest smrti nebyl proveden.
Moskva varovala před vnějšími tlaky na rozsudek, aniž zmínila USA nebo jakoukoliv jinou zemi. "Věříme, že soud nad občanem jakékoliv země, ať už zastával jakoukoliv funkci, je vnitřní záležitostí státu a je třeba jej vést a vykonat bez tlaků zvenčí," uvedl v prohlášení mluvčí ministerstva zahraničí Michail Kamynin. "Věříme, že jakékoliv rozhodnutí, zvláště v tak citlivé otázce jako soud bývalého iráckého lídra, je třeba přijmout bez politických okolností na čistě justičním základě," dodal.
Francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy uvedl, že Francie rozsudek "bere na vědomí" a vyslovil naději, že nepovede v Iráku k novému napětí. Připomněl, že Francie se s Evropskou unií soustavně staví proti trestu smrti. "Budeme tedy musit spolu s našimi evropskými partnery najít způsob jak tento postoj dát na vědomí bagdádským úřadům," uvedl ministr.
Louise Arbourová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva, vyzvala iráckou vládu, aby uvalila moratorium na vykonání popravy Husajna a dalších odsouzených. V apelu zveřejněném v Ženevě vyzvala oficiální činitele, aby plně respektovali právo na odvolání všech odsouzených.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International upozorňuje, že irácký tribunál nebyl nestranný. Jak upozornil Malcolm Smart, proces nebyl spravedlivý a Amnesty International lituje trestu smrti, který soud nad bývalým iráckým prezidentem vynesl.
Český premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Alexandr Vondra i ministr obrany Jiří Šedivý naopak považují proces s Husajnem za spravedlivý. Podle Topolánka by mohlo být nadějí pro budoucnost Iráku, že se dokáže se zločiny vypořádat civilizovaným způsobem, a nikoli krevní mstou. Zároveň je to podle něj výstraha pro všechny diktátory, že i je může dostihnout spravedlnost za zločiny.
