Rumunsko čelí dosud nejsilnější vlně covidu. V zemi se zahlcenými nemocnicemi je očkováno 35 procent lidí

Nemocnice jsou přetížené, pacienti s covidem-19 proto mnohdy polehávají kromě pokojů i na chodbách a podávání tolik potřebného kyslíku všem hospitalizovaným se stává čím dál obtížnějším. Tak vypadá situace v Rumunsku, které čelí nejsilnější vlně koronaviru od začátku pandemie. Odborníci ji přičítají hlavně omezené proočkovanosti populace, která je druhá nejnižší v celé Evropské unii.

Bukukurešť/Sofie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotníci se starají o covidového pacienta v bukurešťském Pneumologickém institutu Maria Nasty | Zdroj: Reuters

„V noci jsme znovu rozmísťovali postele po chodbách,“ popsala koncem minulého týdne pro rumunský server Digi24 Beatrice Mahlerová, manažerka bukurešťského Pneumologického institutu Maria Nasty.

Téměř žádní ‚popírači‘ a admirál s válečnou rétorikou. Jak se z Portugalska stal světový lídr v očkování

Číst článek

„Přestože je počet pacientů stále stejný, během dne se snažíme tato lůžka převézt do pokojů, abychom na chodbách zajistili místo pro další očekávané pacienty. Ti již přijatí jsou v tak vážném stavu, že je nemůžeme propustit,“ dodala ředitelka rumunské nemocnice, podle které je současná situace horší než během předchozích vln epidemie covidu-19.

Jednotka intenzivní péče bukurešťského pneumologického institutu měla zaplněných 100 procent kapacity už na konci minulého měsíce, na řadě míst ale situace vypadá podobně. Například ve druhém největším městě Jasy na severovýchodě Rumunska se nemocniční lůžka také rychle plní a pacienti musí mnohdy čekat v sanitkách, až je lékaři budou moct přijmout.

Rumunská vláda proto v pondělí rozhodla, že pozastavuje všechny operace a další plánované nemocniční výkony. Opatření, které vláda zavedla na dobu 30 dnů, má pomoct při zajišťování zásob kyslíku a volných lůžek, a to nejen na jednotkách intenzivní péče.

Vážnost situace ostatně naznačují i koronavirové statistiky. Zatím nejsilnější vlna epidemie zemi s necelými 20 miliony obyvatel postihla loni v listopadu, kdy se počet nově odhalených nákaz šplhal i přes 10 tisíc případů za den. Po mírném zlepšení se situace opět zhoršila letos na jaře, kdy se denní přírůstky pohybovaly kolem šesti tisíc, v současnosti to je ale více než dvojnásobek.

Například v úterý počet potvrzených případů covidu přesáhl 15 tisíc za den, v hodnotách nad deseti tisíci nakaženými za 24 hodin se ale statisticky pohybují už od konce září a vytrvale rostou už od konce léta.

Rekordní jsou ale také statistiky počtu zemřelých, které v Rumunsku nikdy před tím nepřesáhly 300 případů úmrtí za den. Tato pomyslná hranice poprvé padla tento týden.

Očkovaných 35 procent

Na kritickou situaci začaly v minulých týdnech reagovat rumunské úřady, které ohlásily návrat některých protiepidemických opatření.

Proti zavedení kroků, jako je omezení kapacity restaurací nebo povinnost nosit na veřejnosti roušku, minulý týden protestovalo v hlavním městě několik tisíc příznivců krajní pravice i další odpůrci vlády. Protestující skandovali hesla jako „Svobodu!“ a nesli transparenty s hesly, mezi kterými byl třeba nápis „Covid pasy = diktatura“.

V Rumunsku hořela další nemocnice s covidovými pacienty. V Konstanci nejméně devět lidí zemřelo

Číst článek

Podobné projevy části rumunské společnosti vyvolávají velké pobouření zdravotníků, kteří s koronavirem každý den bojují v nemocnicích. Tito odborníci mimo jiné upozorňují, že současná situace v Rumunsku a jeho zdravotnictví je vážná hlavně kvůli nízké proočkovanosti populace.

„Můžeme dát k dispozici tolik lůžek, kolik jen můžeme, můžeme otevřít nové nemocnice nebo přeměnit necovidová oddělení na covidová. Do tohoto stavu nás ale přivedla nízká proočkovanost spojená s dezinformacemi, které se ve společnosti šíří,“ tvrdí ředitel nemocnice ve městě Jasy Florian Rosu, který tak boj s covidem v Rumunsku označuje za předem prohraný.

V Evropské unii, kde už vakcínu obdrželo kolem 70 procent obyvatel, je Rumunsko druhou nejméně proočkovanou zemí proti covidu-19 hned po Bulharsku. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) tam obě dávky dostalo jen 35 procent lidí, v Bulharsku to je ani ne 25 procent.

Očkování proti covidu vynechává dokonce i nemalý počet rumunských zdravotníků. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, vakcínu zatím nedostalo asi 40 procent z nich.

Odpor vůči očkování

Vakcíně se dlouho bránil také 55letý Adrian Pica, který se podle svých slov očkování bál. „Až dosud jsem na covid-19 nevěřil. Myslel jsem si, že to je jako chřipka, teď jsem ale v nemocnici. Chci dostat vakcínu,“ říká Pica pro AP.

Náměstkyně ministra zdravotnictví: Zavádět povinné testování v této situaci nebudeme

Číst článek

Hlavním důvodům, proč je proočkovanost rumunské a bulharské populace tak nízká, se věnuje také americká televize CNN. Problémem přitom není nedostatek očkovacích látek, ke kterým mají přístup všechny země EU, ale nedůvěra lidí v očkování.

„Je zde vysoká míra nedůvěry, což platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko. Také zdravotnická komunita, lékaři a sestry váhají s očkováním, takže není překvapením, že váhá celá společnost,“ vysvětluje pro CNN bulharský politolog Ivan Krastev.

Přístup k očkování proti covidu přitom v poslední době často vede k rozpoutání vyhrocených situací. Agentura AP například popisuje incident, ke kterému došlo v září v bulharském přístavním města Varna. Odpůrci proticovidových vakcín tam napadli mobilní tým zdravotníků, kteří pomáhali s očkováním obyvatel.

Také Bulharsko se v posledních týdnech potýká s rychlým nárůstem potvrzených případů covidu a i obětí. Tamní situace sice zatím není tak vážná jako během předešlých vln epidemie, počet covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče ale roste podobně jako v případě Rumunska.

Právě lidé bez očkování přitom tvoří drtivou část hospitalizovaných. Potvrzují to i zkušenosti Sabiny Marinové, která vede jednotku intenzivní péče ve městě Veliko Tărnovo na severu Bulharska.

Jak uvedla minulý týden pro agenturu AP, na jejím oddělení neleží ani jeden pacient, který by byl proti covidu-19 naočkován. „Jsme velmi vyčerpaní. Zdá se, že tahle noční můra nemá konce,“ postěžovala si zdravotnice.

Nestabilní situace

Neochota lidí v Bulharsku nechat se očkovat podle Krasteva pramení z obecné nedůvěry obyvatel v tamní v úřady, na situaci se ale podepisuje také šíření konspiračních teorií a nestabilní situace v zemi.

Každý občan má plné právo zemřít brzy a nesmyslně, říká na adresu odmítačů očkování kněz Vácha

Číst článek

V listopadu se v Bulharsku konají už třetí letošní parlamentní volby, země tak žije v téměř nepřetržité předvolební kampani, která omezuje prostor pro jiná důležitá témata, jakým je právě očkování.

Nestabilní politické situaci ostatně čelí také Rumunsko, jehož parlament tento týden vyslovil vládě premiéra Florina Citsua nedůvěru. A to řešení covidové krize opět komplikuje.

Vzhledem k rostoucímu počtu nakažených v době, kdy jsou nemocnice už tak velmi přetížené, odborníci neskrývají obavy z dalšího vývoje.

Valeriu Gheorghiță, který vede rumunskou národní radu pro koordinaci očkování proti koronaviru, pro zpravodajský web EUobserver odhaduje, že přibližně do druhé poloviny října počet případů covid-19 v Rumunsku přesáhne 20 tisíc denně.

„Výrazně překročíme počet případů, které jsme zaznamenali ve třetí vlně, což bude mít dramatické důsledky. Čtvrtá vlna pandemie potrvá minimálně do poloviny listopadu a může mít horší dopad než ty předchozí,“ varuje pro EUobserver epidemiolog Alexandru Rafila.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme