Rumunsko hledá cestu z krize, životní úroveň klesá
Rumunsko je hodně zadlužená země. Aby dostala půjčku od Mezinárodního měnového fondu, musela se tamější vláda zavázat k přísným úsporným opatřením. A proto šetří, kde se dá. Rumuni se pochopitelně zlobí. V proškrtaném rozpočtu už totiž není dost peněz na platy a sociální dávky.
Fakultní nemocnice v Bukurešti patří v Rumunsku ke klinikám s velkým renomé. Je už téměř večer, před vchodem nemocnice jsou zaparkované sanitky, jedna z nich před nějakou chvílí přivezla vážný případ. Právě kvůli tomu se paní Luminata Oprea o něco opozdila.
„Jsem zdravotní sestra a tady pracuju na operačním sále jako asistentka," říká dvaačtyřicetiletá paní Oprea, která denně pracuje ve dvanáctihodinovém provozu.
Navzdory tomu, že klinika patří k nejlepším v zemi, si paní Oprea hledá jinou práci. Patří totiž k půldruhému milionu zaměstnanců, kteří pracují ve veřejném sektoru. Jich se šetření rumunské vlády dotklo nejvíc. Zdravotní sestry, lékaři, učitelé, policisté a úředníci, ti všichni mají od července o čtvrtinu menší plat. 25 procent je pro mnohé docela citelná ztráta.
„Vydělávala jsem si 1900 až 2 tisíce lei, teď beru už jen tisíc pět set," vysvětluje Oprea. Zmíněná částka představuje v přepočtu necelých devět tisíc korun.
„Jsem rozvedená, mám dvacetiletou dceru, která studuje na univerzitě. A také nemocnou matku. Bydlíme spolu v třípokojovém bytě na okraji města. 320 lei jde na nájem, 100 lei na elektřinu, 60 na telefon a k tomu ještě 180 lei na léky pro matku,“ vypočítává Luminata Oprea jen některé své měsíční výdaje.
Na zábavu nejsou prostředky
Skromně prý žila i předtím, než vláda ohlásila svá úsporná opatření. Teď paní Oprea neví, jestli se svým platem vůbec vyjde.
"Do kina vůbec nechodím, prostě na to nemám. Jen když mě někdo pozve." A dovolená? "Nikam nejezdím."
Nedaleko od Fakultní nemocnice je prezidentský palác. Před ním demonstrovaly na začátku léta proti vládním plánům tisíce Rumunů. Mezi nimi byla i Luminata Oprea. A protestovat půjde znovu…
„Sociální nůžky se v Rumunsku stále více rozevírají. Šetřit se musí, to nikdo nezpochybňuje, ale brát všem stejně, je prostě nesmysl," říká Bogdan Hossu, předseda největší odborové organizace Cartel Alfa. „65 procent Rumunů si dnes vydělá jenom polovinu průměrného platu." Tedy nějaké čtyři tisíce korun.
Před dvěma lety vládl v Rumunsku optimismus, hospodářství rychle rostlo. Dneska tu vládně špatná nálada. Podle průzkumů si dokonce většina Rumunů myslí, že se jim před rokem 89 za Ceausesca žilo lépe. To si Luminata Oprea nemyslí. Život v Rumunsku prý ale rozhodně lehký není.
„Pokud bych se nemusela starat o svou dceru a nemocnou matku, odešla bych za prací do zahraničí - stejně tak, jako to už udělaly statisíce jiných Rumunů. Jenže já nemůžu."